Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zhruba pět zoufalých seniorů denně volá v průměru na speciální linku prospěšné společnosti Elpida s tím, že se dostali do finančních problémů paradoxně kvůli přeplatku za energie.
Peníze navíc se jim totiž započítávají do příjmů a v některých případech tak dokonce ztrácí nárok na příspěvek na bydlení v následujícím čtvrtletí.
Jde přitom o sociální dávku, kterou stát od začátku roku propaguje jako lék na současné rostoucí ceny bydlení.
„Když šetřili – na topení a na vodě – tak se jim vrátily přeplatky. Žili často na úkor svého pohodlí, například si celou zimu málo topili a měli pocit, že si tím vytvoří menší finanční rezervu. Ukázalo se, že je to kontraproduktivní, protože za to budou penalizovaní tím, že se jim sníží příspěvek na bydlení,“ vysvětluje Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů v Elpidě, a poznamenává, že jí tato vlastnost dávek připadá vůči seniorům až nedůstojná.
S tímto paradoxem se na linkách pomoci potkávali už i v minulosti, letos je to ovšem častější a zároveň na seniory dramaticky dopadá zdražování. „Třeba přijdou o dva tisíce korun na měsíc. V rozpočtu seniora, kdy mu zůstávalo čtyři, pět tisíc korun na měsíc, tak když má o dva tisíce méně, tak je financování života úplně nerealizovatelné,“ podotýká Kateřina Bohatá s tím, že jsou reálně trestaní za svoji šetrnost.
Problém potvrzuje i další organizace zaměřená na seniory Život 90. „Opravdu dochází k tomu, že za období, kdy senior dostane přeplatky za energie, dojde ke snížení vyplacené dávky, protože se mu v daném období zvýšil příjem,“ říká Aneta Šebková z Život 90.
Proč peníze navíc ovlivňují výši dávky
Příspěvek na bydlení pracuje se základní podmínkou: nárok na něj mají žadatelé, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 procent (v Praze je to 35 procent) jejich rozhodného příjmu.
Porovnává se tedy, jak velkou část příjmu lidé platí za bydlení, kam se započítává i elektřina a plyn nebo voda.
Rozhodný příjem se vypočítává jako souhrn příjmů za předcházející čtvrtletí, tedy například v červnu se bere v úvahu příjem od ledna do března. Rozhodný příjem se počítá za celou domácnost a započítávají se vedle přeplatků i přídavky na dítě nebo rodičovský příspěvek.
V některých případech se tak může stát, že nahodilý příjem může způsobit, že žadatelé v následujícím čtvrtletí platí za bydlení méně než 30 procent a nezískají proto státní podporu.
Kateřina Bohatá z Elpidy zároveň zmiňuje, že senioři se nemohou v takovém případě spolehnout ani na další dávku: mimořádnou okamžitou pomoc. „Přidělení záleží na posouzení konkrétního úředníka a stává se seniorům, že jim dávku zamítnou,“ doplňuje vedoucí Linky seniorů.
Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová vysvětluje, že dávky nelze vypočítávat z nastavených záloh, ale z reálné spotřeby. Do budoucna by tento problém podle ní mohl vyřešit nový vládou dotovaný tarif.
„Připravovaný návrh zákona na takzvaný úsporný tarif by měl právě motivovat ke snižování spotřeby, zejména energií, a ocenit to levnější sazbou, což se jistě pozitivně promítne do nákladů na bydlení,“ zmiňuje Eva Davidová.
Vyšší důchod znamená menší dávky
Ředitelka Nadace Krása pomoci Soňa Morawitzová zmiňuje, že se už také potkali s případem seniora, který se potýká s problémy kvůli přeplatku. Ředitelka ale upozorňuje i na to, že příspěvek na bydlení se snižuje i v závislosti na rostoucích důchodech. V reálu tak senioři dostanou přidáno na důchodech, ale zase jim stát odebere část peněz z příspěvku.
„V příspěvku na bydlení jsou zohledňovány výdaje a příjmy. Když se navýší příjem tím, že se zvýší důchod, tak se logicky poníží příspěvek na bydlení,“ zdůrazňuje Soňa Morawitzová.
Podle oslovených odbornic na sociální systém jde o dlouhodobý problém. „Přeplatky se započítávají,“ potvrzuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. „Jakoby se tím říká, že přeplatek má člověk použít na bydlení a o to se sníží dávka na příští čtvrtletí. To je celé to prokletí čtvrtletí,“ doplňuje odbornice s odkazem na to, že příspěvek na bydlení se vždy počítá z příjmů a výdajů v předcházejícím čtvrtletí. Jinými slovy u žádosti za květen se hodnotí příjmy a výdaje od ledna do března.
„Nejsem si jistá, jestli se s tím dá něco dělat. Problém, je že to lidé často nevědí. Celý systém je nastavený na to, že má člověk nějaké rezervy,“ podotýká Lucie Trlifajová, sociální antropoložka z Centra pro společenské otázky – SPOT a Sociologického ústavu Akademie věd.
Lucie Trlifajová ale zmiňuje, že ještě větší problém budou mít senioři, kteří mají naopak nedoplatky za energie.
