Článek
„Věda, výzkum, vývoj a inovace jsou jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti,“ uvedla v lednu ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09), a snažila se tak deklarovat, že tato oblast bude jednou z hlavních priorit nové vlády. Tak jako prakticky každé vlády v minulosti.
O tuto prioritu se ale ještě v nadcházejících měsících zřejmě bude vést boj. Jak zjistila Televize Seznam (viz úvodní reportáž), Ministerstvo financí navrhuje po roce 2023 skoro úplně zastavit růst výdajů na výzkum. Vyplývá to z neveřejné přílohy k usnesení, které vláda schválila na začátku června.
Stagnace rozpočtů by se podle střednědobého výhledu měla dotknout prakticky všech. Včetně Akademie věd, Technologické agentury, Grantové agentury nebo jednotlivých ministerstev, která vědu financují.
Ministerstvo návrh zlehčuje slovy, že jsou to předběžná čísla, která se ještě mohou měnit. Vědci ale podle něj budou muset šetřit tak jako všichni ostatní.
Energeticky náročný výzkum
Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je to v době, kdy se rýsuje rekordní inflace, velmi bolestné: „Já naprosto rozumím tomu, že ta rozpočtová situace je velmi komplikovaná. Na druhou stranu my jsme nebyli moc nadšení, abych to tedy řekla nejmírněji. Vzhledem k tomu, jak vyrostly ceny energií a jak energeticky náročné jsou některé provozy ve výzkumných ústavech, tak je to vlastně de facto velice důrazný reálný propad.“
Kdyby návrh prošel až do státního rozpočtu, tak by se na propad musela připravit také Technologická agentura ČR. Loni prostřednictvím grantů podpořila asi 1600 projektů cílených na aplikovaný výzkum a rozdala zhruba pět miliard korun. „Pokud by ten rozpočet neklesal a byl buď vyrovnaný, nebo mírně stoupal o inflaci, tak bychom s tím byli samozřejmě spokojeni,“ doplnil předseda Agentury Petr Konvalinka.
Výhled výdajů na vědu – návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Ministerstva financí.
Pro příští rok 2023 návrh Ministerstva financí ještě respektuje dříve dohodnuté částky, které vládě pravidelně předkládají odborníci z Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Pro roky 2024 a 2025 ale ministerstvo všechny dříve plánované valorizace škrtlo. Do poloviny dekády tak navrhuje, aby se celkové výdaje na vědu zastavily na úrovni zhruba 39,3 miliardy korun.
„Stejnou částku 39,3 miliardy Ministerstvo financí prozatím navrhlo i ve střednědobém výhledu pro roky 2024 a 2025. Střednědobý výhled je nicméně pouze předběžným rámcem příjmů a výdajů, který je následně při přípravě rozpočtu na daný rok aktualizován a může se tedy měnit. Co se týče dopadů rostoucí inflace, ta bezpochyby dopadá na celou společnost a také vědecko-výzkumné instituce musí odpovídajícím způsobem optimalizovat své rozpočty,“ odpovědělo ministerstvo.
Vláda ve stejný den, kdy projednala výhled Ministerstva financí, vzala na vědomí i představu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oba materiály se od sebe výrazně liší. Rada vládě naopak navrhuje mírný nárůst výdajů a navazuje tak na střednědobé výhledy z minulých let.
Během léta se tak zřejmě bude hledat kompromis. Podle ministryně pro vědu Heleny Langšádlové, která Radě předsedá, je to tak rok co rok. Vyjednávání ale nechce zatím příliš komentovat: „Mým cílem je, aby věda a výzkum byly pro vládu i nadále prioritou, stejně tak se vyjadřuje pan ministr financí a samozřejmě i pan premiér.“
