Hlavní obsah

Úraz po uklouznutí na chodníku. Advokát radí, co si pohlídat

Foto: Michal Sula, Seznam Zprávy

Případ pražského chodce stanovil, jak mají soudci posuzovat úrazy na chodníku. Ilustrační snímek.

Odškodnění závisí na řadě okolností. Soudy se zabývají i tím, jestli chodec zvolil nejschůdnější cestu. Seznam Zprávy přinášejí odpovědi, jak se takové případy posuzují.

Článek

Začátkem roku 2006 uklouzl na pražském sídlišti na zledovatělém chodníku mladý muž a utrpěl komplikované zranění na pravé noze s trvalými následky.

I přesto se spor o odškodnění táhl roky a skončil až u Ústavního soudu, který rozhodl o více než deset let později ve prospěch poškozeného.

Právě tento případ přitom stanovil v praxi doporučení, jak by měly soudy další spory ohledně úrazu na zledovatělém chodníku řešit.

Podle advokáta Viktora Paka z advokátní kanceláře Pak & Švehelka, který zraněného muže zastupoval, je důležité při vymáhání škody několik hledisek:

„Prokazatelně musí vzniknout škoda na zdraví v podobě bolestného. Přihlíží se i ke ztížení společenského uplatnění, tedy trvalé újmě na zdraví nebo k hmotné škodě na majetku - například k poškozené bundě. V úvahu se bere i ušlý výdělek v důsledku pracovní neschopnosti.“

Jeho klientovi tak soud ve výsledku uznal odškodnění bezmála 446 tisíc korun.

Advokát Viktor Pak dodává, že zároveň musí existovat příčinná souvislost mezi škodní události a vznikem škody, tedy to, že skutečně pád na chodníku způsobí újmu na zdraví nebo majetku. A je potřeba to prokázat.

„Čímkoliv, co je možno jako důkaz vyhodnotit. Tedy svědeckou výpovědí, fotografií, videozáznamem, kamerovým záznamem, ale i vlastní účastnickou výpovědí,“ vypočítává Viktor Pak.

A doporučuje si pořídit z místa úrazu i fotografii nebo videozáznam. „Každý důkaz je důležitý,“ konstatuje.

Řeší se zvolená cesta i rychlost chůze

Doporučení, které Ústavní soud vypracoval, pro další zkoumání úrazů na chodníku, se skládá z pečlivého posouzení, jak chování zraněného chodce, tak i vlastníka komunikace.

„Je třeba, aby soudy na jedné straně zkoumaly, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel,“ stojí v nálezu.

Tedy soudy mají mimo jiné řešit i to, jestli chodec zvolil z více možných cestu tu nejbezpečnějších, zda přizpůsobil tempo chůze okolnostem, ale i to zda zvolil vhodnou obuv.

„Způsob chůze je důležitý, pokud by totiž chodec běžel či rychle šel v nevhodné letní obuvi a uklouzl, zřejmě by byl považován za spoluviníka vzniklé škody a došlo by k poměrnému krácení jeho nároku,“ vysvětluje advokát Viktor Pak.

Na druhé straně je potřeba zhodnotit i to, jestli vlastník komunikace dodržel své povinnosti. „Aby tato komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců. O přiznání náhrady a o její výši se rozhodne podle toho, na kolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec, a naopak nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace,“ navrhuje Ústavní soud.

„Každý případ před podáním žaloby předem pečlivě posoudíme z hlediska právního i medicínského. Přebíráme zastoupení jen v těch případech, kde je vysoká pravděpodobnost naděje na úspěch,“ dodává advokát.

Související témata:

Doporučované