Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.
Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS označil právní úpravu za nepřípustnou v demokratickém právním státě.
„Podstatou poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je zajištění takové úrovně hmotného zabezpečení, aby oprávněné osoby mohly vést alespoň elementárně důstojný život, bez ‚automatického‘ vyčlenění ze společnosti či ztráty veškeré osobní autonomie,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Zákon v konečném důsledku zasahoval do samotné podstaty práva na pomoc v hmotné nouzi jakožto sociálního práva, uvedl soud. Pokud se srážky dotkly i jiného člověka než pachatele přestupku, docházelo navíc k porušení principu individuální odpovědnosti za zavinění.
Zákon umožňoval zabavit část dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, jako náhradu za nezaplacené pokuty z přestupkového řízení. Šlo o přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, ale také třeba o zanedbávání péče o povinnou školní docházku.
Obce podle zákona informovaly úřady práce, které pak rozhodovaly o srážkách. Pokud bylo mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musela dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima. Soud dnes zdůraznil, že zákon o pomoci v hmotné nouzi obsahuje i jiné, šetrnější mechanismy pro srážky dávek.
