Hlavní obsah

Úřady spustily vlastní kontroly proti daňovým únikům u perlivých vín

Foto: Koláž SZ / Martin Karvai, Seznam Zprávy

Úřady prověřují, zda prodejci vín nesprávným značením nekrátili daně.

Test v akreditované laboratoři poukázal na možné záměny perlivých a šumivých vín v obchodech. Někteří dodavatelé se mohou vyhýbat platbě daně. Vína nyní prověřují celníci i potravinářská inspekce, našli dílčí pochybení.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Perlivá vína v hypermarketech, mezi něž patří oblíbená prosecca, jsou v hledáčku kontrolorů z Celní správy i Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Prověřují desítky značek.

Redakce Seznam Zpráv na začátku týdne poukázala na „fintu“, kterou se mohou někteří výrobci a prodejci vína - především z jižní Evropy - vyhýbat daňové povinnosti v Česku. Akreditovaná laboratoř Lipera z Velkých Bílovic otestovala 15 vzorků „perlivých“ vín, běžně prodávaných v nákupních centrech. Třetina prověřených vzorků má podle výsledků měření na přetlak spadat do kategorie šumivých vín. Nesprávným značením může docházet k daňovému úniku.

Část perlivých vín spadajících do tichých vín podléhá nulové sazbě, naopak za hektolitr šumivého vína plátce odvádí 2340 korun.

Jak nyní vyplývá z reakcí celníků a potravinářské inspekce, samy úřady se už od léta zabývají podnětem na možné daňové úniky v souvislosti s nesprávným zařazením vína.

Celní správa spustila kontrolu v půli července a prověřuje 42 daňových subjektů, hlavně dopravců vín z jiných členských zemí Evropské unie. „Kontrolován je způsob zdanění vybraných vín (především vín typu prosecco). Bylo odebráno 20 vzorků vín za účelem určení, zda se jedná o víno šumivé, či tiché. V současnosti ještě není dokončena analýza všech odebraných vzorků, výsledky tedy nejsou k dispozici,“ sdělila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Celníci konkrétní výsledky nesdělují

Podle ní dílčí výsledky odhalily problémy jen u zlomku vín. Celníci vzhledem k povinnosti mlčenlivosti nespecifikují, na které firmy a jejich výrobky se zaměřili. „Nicméně zatím, až na výjimku, se tato podezření nepotvrdila. V případě, že správci daně zjistí pochybení ve zdanění vína, budou postupovat zákonnými prostředky směřujícími ke stanovení daně ve správné výši,“ doplnila.

Celní správa spadá pod Ministerstvo financí. Jeho pracovníci nechtěli výsledky z akreditované laboratoře, na něž redakce upozornila, komentovat. Dotaz, zda se neobávají daňových úniků, nechali bez odpovědi. „Co se týká četnosti a výsledků kontrol u obchodníků, je třeba obrátit se přímo na SZPI a Celní správu,“ reagoval Petr Habáň z Ministerstva financí.

Podnětem z Generálního ředitelství cel na možné porušování předpisů ve značení vín se od druhé půle srpna zabývalo také Ministerstvo zemědělství. O prošetření požádalo jemu podřízenou SZPI.

Perlivá vs. šumivá vína

Perlivé víno je lehce perlící víno. Podle české legislativy musí splňovat tlak v lahvi mezi 1 a 2,5 bary. Do perlivých vín se bublinky často dodávají umělým dosycením, což je pro tuto kategorii povolené. Část perlivých vín patří do kategorie tichých vín a má nulovou sazbu spotřební daně.

Šumivé víno je podle zákona o spotřebních daních (353/2033 Sb.) každý výrobek, který je plněný do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C má přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého. Šumivá vína podléhají platbě spotřební daně, sazba je 2340 korun za hektolitr.

„Inspekce podrobila několik šarží vybraných vín laboratorní analýze a naměřené hodnoty přetlaků vín (včetně nejistot měření) odpovídají téměř ve všech případech kategorii perlivé víno, tzn. jedná se o vzorky vyhovující,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Doplnil, že část perlivých vín s danou kódovou nomenklaturou podle zákona o spotřebních daních daňové povinnosti podléhá.

Potravinářská inspekce už dříve uvedla, že v letech 2019 až 2024 v tomto ohledu prověřila 66 šarží vín, ohledně přetlaku nevyhověly 2 vzorky. V průměru prověří okolo 13 těchto značek ročně.

Redakce se také ptala, zda kontroly nemají být častější. „Kontroly SZPI jsou určovány na základě analýzy rizik,“ dodal mluvčí ministerstva.

Inspekce: Horší je falšování vína

Zástupci potravinářské inspekce v tomto ohledu - navzdory výsledkům testů ze soukromé laboratoře Lipera - rizika podvádění nespatřují.

Také inspekce přiznává, že podnět o měřeních v Lipeře obdržela od více subjektů a brala jej jako podnět ke kontrole. „SZPI odebrala v tržní síti k laboratorní analýze 11 vzorků vín, které dle výše uvedené analýzy měly nejvíce překračovat povolený limit tlaku. Šlo o stejné výrobky, a kde to bylo možné, i stejné výrobní šarže jako ve výše uvedené analýze. Laboratorní rozbor SZPI potvrdil vyhovující hodnoty tlaku u všech hodnocených šarží,“ sdělil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Dodal, že Akreditovaná laboratoř SZPI pracuje v souladu s požadavky právních předpisů podle metody OIV-MA-AS314-02, tedy metodiky pro stanovování přetlaku dle Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno. Stejnou metodou však měřili také v laboratoři Lipera.

Inspekce i na základě svých dřívějších kontrol nepovažuje podvádění s přetlakem za rizikové. „Z uvedených výsledků akreditované laboratoře SZPI plyne, že nevyhovující hodnoty přetlaku perlivých vín nejsou na trhu frekventovaný problém, SZPI však bude nadále sledování tohoto parametru věnovat svou kontrolní pozornost,“ sdělil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Z pohledu inspekce je „frekventovanějším a závažným nedostatkem falšování vína.“

Jak Seznam Zprávy informovaly na počátku minulého týdne, nezávislá laboratoř Lipera naměřila z 15 vzorků proklamovaných perlivých vín u pěti z nich vyšší přetlak než 3 bary. Takové sycení oxidem uhličitým však odpovídá kategorii šumivých vín, která na rozdíl od většiny perlivých vín podléhají daňové povinnosti. Státu tak mohou unikat miliony na daních.

Prodejci a výrobci proklamovali, že vína nechají prověřit.

Svaz vinařů označil výsledek testu za „znepokojivý“. Hodlá navrhnout evropské řešení ve směrnici o spotřebních daních. „Lze vyčlenit kategorii perlivých vín (1-2,5 baru) z kategorie tichých vín a dát pravomoc členským státům tato vína zdanit spotřební daní,“ sdělil prezident svazu Martin Chlad.

Ve vládní koalici přitom už více než rok zuří bitva ohledně danění všech druhů vín. Zatímco občanští demokraté jsou spíše pro, lidovci daňovou povinnost pro tichá vína odmítali.

„Pokud by měla být zavedena kladná sazba spotřební daně na zmíněná ‚perlivá vína‘, musela by být v souladu s předpisy EU zavedena pro veškeré ‚tiché víno‘. Na tom se ale dosud strany vládní koalice neshodly,“ dodal mluvčí Ministerstva financí.

Doporučované