Uprchlické rodiny mají potíže kvůli práci. Zmocněnkyně usiluje o změnu

Váleční uprchlíci se v posledních týdnech začali dostávat do existenčních problémů, jejichž kořeny sahají k červencovému zpřísnění české podpory, známé jako Lex Ukrajina V.

Novela mimo jiné zavedla, že na nouzové ubytování mají po více než 150 dnech v Česku nárok pouze zranitelné osoby s dočasnou ochranou, které zároveň splňují podmínky pro humanitární dávku, u níž se zohledňuje i příjem.

Reálně tak uprchlické rodiny kvůli přivýdělku přicházejí o veškerou podporu.

Konkrétní příklad na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že matka dvou dětí starších 10 let by měla mít nárok na celkem 10 110 korun (ona 3130 Kč, každé z dětí 3490 Kč). Pokud ovšem její příjem tuto částku přesáhne, nárok na dávku ztrácí a celá domácnost přichází rovněž i o proplacené nouzové ubytování.

Seznam Zprávy na několika případech ze dvou ubytoven v Praze a Rumburku popsaly, do jakých problémů se kvůli tomu některé uprchlické rodiny dostaly – dluží za bydlení a některé nemají ani na jídlo.

Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny, chce nově nastavená pravidla v dohledné době změnit.

„Snažím se o to, aby se kumulativní podmínka vyřešila,“ říká pro Seznam Zprávy.

Zaměřit se hodlá i na další problémové pasáže, které Lex Ukrajina V přinesl. „Třeba započítávání 100 procent příjmů do výpočtu humanitární dávky. Vede to k tomu, že každý, kdo si vydělá pár tisíc, o tu dávku přijde,“ konstatuje.

Podle ní je možné změny zpracovat poměrně rychle v rámci aktuálně projednávaných zákonů ve Sněmovně. „Pokud by se to povedlo, tak to začne platit od 1. ledna,“ doufá.

Koordinátorka zároveň mluví o tom, že má do té doby příslib, že úřady práce budou uprchlíkům v nouzi pomáhat skrze dávku mimořádné okamžité pomoci.

„Minulý týden dostaly materiál, který říká: ‚Buďte připraveny na to, že tito lidé budou potřebovat pomoc ze zjevných důvodů, za které nemůžou, a buďte připravení jim mimořádnou okamžitou pomoc poskytnou i opakovaně pro nejbližší měsíce‘,“ dodává Šimáčková Laurenčíková.

Jak Seznam Zprávy popsaly, u nouzového ubytování nezačali úředníci vyžadovat obě podmínky – zranitelnost a nárok na humanitární dávku – hned od července, ale až postupně od září.

Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je důvodem to, že se čekalo, až „naběhnou“ data o čerpání humanitárních dávek, což podle ní trvalo až do začátku září.

„Ve chvíli, kdy data jsou, není možné zákon nenaplňovat. Zkoušeli jsme to konzultovat s týmem ministra pro legislativu i s legislativci na Ministerstvu financí a bohužel všichni potvrdili, že by to bylo jinak protizákonné,“ dodává.