Článek
Dospělí, kteří jsou v Česku déle než 150 dní, musí také pojišťovně nahlásit, jestli si pojištění dál budou platit sami, jsou zaměstnaní nebo pečují o malé děti. Novináře o tom dnes informovali zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) po jednání správní rady.
Změny souvisí se zákonem lex Ukrajina, který zavádí možnost prodloužení ročního víza dočasné ochrany uprchlíků. Podmínkou je registrace na webu Miniterstva vnitra, pro prodloužení o celý rok osobní návštěva pobočky odboru azylové a migrační politiky ministerstva.
„Adekvátně k prodloužení dočasné ochrany dojde k prodloužení platnosti zdravotního pojištění,“ uvedla místopředsedkyně správní rady pojišťovny poslankyně Michaela Matoušková (STAN).
Uprchlíci nedostávají od zdravotních pojišťoven průkaz jako plastovou kartu, ale vytištěný papírový formulář. Nový, který bude platit i po konci letošního března, si mohou u VZP, kde je registrováno více než 85 procent Ukrajinců, vygenerovat i on-line. Pro předložení ve zdravotnickém zařízení může být vytištěný nebo uložený elektronicky, například v mobilním telefonu. „O vystavení je potřeba zažádat před koncem platnosti původního,“ dodala Matoušková.
Celkově bylo v ČR registrováno ke zdravotnímu pojištění asi 422 000 uprchlíků, z nich 365 000 na konci letošního února evidovala VZP a dalších 57 000 menší zdravotní pojišťovny. Pojistné je za ně hrazeno ze státního rozpočtu jako za státní pojištěnce, u většiny dospělých 150 dní, u dětí, seniorů nebo matek pečujících o malé děti do doby platnosti víza. Ostatní mají povinnost nahlásit pojišťovně, zda pracují, podnikají nebo si budou pojistné dál hradit sami. Z 218 000 lidí, kterých se už povinnost u VZP týká, se přihlásilo asi 185 000. Podle předsedy správní rady Toma Philippa je pravděpodobné, že většina ostatních už opustila ČR.
V loňském roce VZP zaplatila za zdravotní péči o své pojištěnce z řad uprchlíků 1,75 miliardy korun, za celý rok od začátku války náklady odhaduje na 2,15 miliardy. Téměř 60 procent lidí nečerpalo vůbec žádnou péči, 118 pojištěnců naopak péči dražší než milion korun. Nejvíce peněz pojišťovna vydala za celková vyšetření osob bez potíží, která jsou potřeba například při nástupu do zaměstnání nebo při nástupu dětí do školky.
Od července se také zpřísní podmínky pro nárok na humanitární dávku, která má být adresnější. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou už schválila i Sněmovna.
Změny mají podle kabinetu zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.
Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na Ministerstvo vnitra.
Nárok na humanitární dávku a její výše se budou podle novely odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době budou nárok a výše dávky navázány na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat.
Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů, které Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců výslovně omezila na Českou republiku. Nadále bude ale možné i čestné prohlášení.
