Ty obory jsou rizikové. Školy musí zvážit koho přijímají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vysoké školy dostaly od českých úřadů úkol. Musí zjistit, jestli v některých vyučovaných oborech není z bezpečnostního pohledu rizikové, aby v nich studovali ruští a běloruští studenti. A to s ohledem na platné mezinárodní sankce.

„Doslova jde o programy, jejichž studium by mohlo být považováno za poskytování technické podpory,“ odkazuje se mluvčí Vysokého učení technického v Brně Radana Koudelová na webinář pro vysoké školy, který k tomuto tématu proběhl minulý týden. Spoluorganizovaly ho ministerstva školství, průmyslu a obchodu, vnitra, zahraničních věcí a Finanční analytický úřad (FAÚ).

Právě FAÚ v Česku koordinuje dodržování mezinárodních sankcí. Úřad proto už loni sestavil seznam potenciálně rizikových vysokoškolských oborů, kde nemusí být bezpečné, aby studovali nebo bádali obyvatelé ze zemí postižených mezinárodními sankcemi. Nyní se to týká i studentů z Ruska a Běloruska, kterým mohou školy zakázat studium v oborech, jako jsou jaderná chemie, elektrotechnika, informační a komunikační technologie a dalších (celý seznam níže).

Mezinárodní sankce dopadající na Rusko a Bělorusko totiž zakazují takzvanou „technickou pomoc“ v celé řadě oborů od energetiky až po dřevěné výrobky. A pod tento pojem může podle Evropské komise poskytování vysokoškolského vzdělávání a provádění aplikovaného výzkumu spadat.

„Každý nese svůj díl právní a společenské odpovědnosti za to, že výsledky výzkumu v jaderné oblasti neumožní šíření zbraní hromadného ničení nebo že poznatky z výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií neumožní systematické porušování základních lidských práv ve třetích zemích,“ uvádí příklady Finanční analytický úřad v příručce pro vysoké školy.

Podle úřadu český ústavní pořádek sice zaručuje svobodu bádání, ale i to má svůj právní rámec. Školy tak musí zajistit, že získané poznatky nepovedou k ohrožení mezinárodního míru, porušování lidských práv nebo podpoře terorismu.

Konkrétně na brněnském Vysokém učení technickém rozhodlo v úterý kolegium rektora, že seznam bezpečnostně problematických oborů sestaví děkani a vedoucí vysokoškolských ústavů. Příští týden pak k tomu čeká vedení univerzity jednání s Ministerstvem školství.

Zavedení nových bezpečnostních záruk se netýká jen aktuálního přijímacího řízení, ale i stávajících studentů. Ministerstvo školství však podle informací Seznam Zpráv minulý týden školám doporučilo, aby ruské a běloruské studenty rovnou nevylučovaly, ale jen jim přerušily studium.

„Pokud by došlo k vytipování rizikových oborů a vedení VUT by rozhodlo, že se v těchto programech nebudou vzdělávat zájemci z Ruska a Běloruska, univerzita by mohla přistoupit k přerušení studia, případně k přesunu těchto studentů do podobných studijních programů,“ předestírá konkrétnější plán za VUT Tereza Kadrnožková z odboru vnějších vztahů.

Třeba Vysoká škola chemicko-technologická v Praze už ale první konkrétní opatření představila. Ruští a běloruští studenti tam sice mohou pokračovat ve studiu, ale nesmí pracovat na aplikovaném výzkumu.

Vědci z VŠCHT se kupříkladu podílí na vývoji nové technologie na získávání lithia. A takového projektu by se Rusové a Bělorusové odteď účastnit nemohli.

„Co se týče studia jako takového, v základních stupních jsou všechny předkládané informace veřejně dostupné, takže riziko nehrozí. Jak ale deklarovaly nadřízené orgány, musíme nastavit mechanismy, aby Rusové a Bělorusové u nás nemohli pracovat na aplikovaném výzkumu, který by mohl mít nějaké bezpečnostní konsekvence. Budou se tedy moct věnovat jen základnímu výzkumu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy mluvčí školy Michal Janovský.

Jakákoliv omezení pro ruské a běloruské studenty by se ale neměla týkat těch, kteří se hlásí do bakalářských programů, nebo v nich už studují. Jim by měly vysoké školy zůstat i nadále otevřené, nicméně s logickým omezením pro dosud nepřijaté. Ministerstvo vnitra totiž chce, aby i po skončení nouzového stavu nemohli Rusové a Bělorusové obdržet víza a povolení k pobytu. Bez toho ale studovat v Česku nelze.

„Zákaz přímého či nepřímého poskytnutí technické pomoci v oblasti vysokoškolského vzdělávání je relevantní od magisterského stupně studia a ve vědeckovýzkumné oblasti se netýká základního výzkumu,“ potvrzuje v metodickém doporučení pro vysoké školy z konce března Finančně analytický úřad.

Postoj k ruským a běloruským studentům musí zaujmout všechny české vysoké školy, hlavně ale ty, které nabízí studium v technických oborech, na něž sankce přímo dopadají. Některé vysoké školy ale zatím definitivní stanovisko nezaujaly.

„Zatím pracujeme na specifikaci řešení,“ říká pro Seznam Zprávy bez dalších podrobností Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického.

Česká zemědělská univerzita je naopak připravena, že některé ruské nebo běloruské studenty do citlivých oborů přijímat nebude. Právě zde podle loňských dat studovalo nejvíce ruských studentů – 1527. Na všech českých vysokých školách působilo v roce 2021 celkově 8116 studentů s ruským občanstvím – třicetkrát tolik než před dvaceti lety. Bělorusů studuje v Česku 1033. Nejčastěji na Univerzitě Karlově.

„Podle doporučení vyplývajících z vystoupení pracovníků Ministerstva zahraničních věcí na webináři budou u uchazečů ze zemí s uvalenými sankcemi bezpečnostní rizika posuzována individuálně v rámci přijímacího řízení. Zásadními kritérii jsou v tomto směru země původu uchazeče a studijní program a jeho náplň,“ odkazuje se i mluvčí ČZU Karla Mráčková na doporučení, že u ruských a běloruských uchazečů je nutné zhodnotit, jestli nehrozí v případě přijetí porušení mezinárodních sankcí.

České vysoké školy neřeší dopad mezinárodních sankcí na studenty, pedagogy a vědce poprvé. Už deset let platí bezpečnostní opatření proti syrskému a íránskému režimu. Z těchto zemí mají vysoké školy v některých oborech dokonce rovnou zakázáno studenty přijímat. Protože sankce míří přímo na jakoukoli íránskou nebo syrskou osobu – na rozdíl od opatření přijatých vůči Rusku a Bělorusku.

„V minulosti už docházelo k tomu, že jsme uchazeče z Íránu museli odmítat,“ potvrzuje uplatňování sankcí na českých vysokých školách děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.

Podobně sankce platí také pro uchazeče o vysokoškolské studium z totalitní Severní Koreje. Ti se mohou hlásit pouze do zdravotnických oborů a ještě musí vysoká škola žádat o povolení.

Co se týče aktuálně platných sankcí vůči Rusku a Bělorusku, vysoké školy už postupně svá opatření zavádějí. Nicméně připravuje se i obecné stanovisko, kterým se budou muset všechny vzdělávací instituce řídit.

„Metodiku související s mezinárodními sankcemi, které se dotýkají Ruska a Běloruska a pod něž částečně spadá i vzdělávání a oblast výzkumu a vývoje, by na podkladě jednání s dalšími resorty mělo připravit Ministerstvo financí a Finanční analytický úřad,“ dodává mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.