Článek
Univerzita Karlova v Praze rok po útoku na filozofické fakultě postupně zavádí různé druhy bezpečnostních opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Vzniká například krizový a svolávací systém. Prvořadým úkolem univerzity v uplynulých dvanácti měsících bylo také poskytnout pomoc pozůstalým a raněným. Maximu zraněných zároveň škola chce umožnit návrat ke studiu. Na pondělní tiskové konferenci univerzity k ročnímu výročí tragické střelby to řekla rektorka Milena Králíčková.
Při nedávném cvičení na Právnické fakultě UK se podle rektorky Mileny Králíčkové krizový a svolávací systém při předávání informací osvědčil. Některé budovy univerzity, zejména starší, se podle ní fyzicky zabezpečit, třeba instalací turniketů u vchodu, nedají. Přímo na filozofické fakultě se podle děkanky Evy Lehečkové chystají úpravy vrátnice.
Univerzita podle rektorky v prvních měsících po útoku připravila bezpečnostní plán. „Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla. Opatření se podle ní musí týkat nejen školních budov, ale také kolejí nebo menz. Jde o jejich fyzické zabezpečení, ale také cvičení a lepší předávání informací.
Fyzická kontrola u vstupu do budov je podle ní možná zejména v novějších objektech, v nově budovaných se s ní i počítá. Starší objekty, například sídlo rektorátu v historickém Karolinu, kam navíc chodí velké množství cizích osob, podle ní ale třeba turnikety mít nemohou.
Škola buduje také svolávací a krizový systém. Nácvik předávání informací je podle Králíčkové také součástí pravidelných cvičení, například na právnické fakultě minulý týden. „Nácvik doručení informace se ve správný čas dostal 91 procentům všech kolegů a kolegyň, kam měl doputovat,“ dodala.
Psychosociální podpora je jednou z priorit
Podle Králíčkové se škola zaměřovala také na psychosociální podporu, bylo založeno Centrum resilience UK, které poskytuje podpůrné služby.
Uplynulý rok byl podle rektorky pro univerzitu kromě akademických radostí a starostí také hledáním rovnováhy v tom, jak poskytovat pomoc rodinám obětí. „A stejně silně nabídnout pomoc zraněným, umožnit maximu z nich návrat do studia,“ řekla rektorka. Prvořadým úkolem podle ní bylo je ujistit, že univerzita je tady pro ně jako jejich opora.
Centrum resilience, tedy odolnosti, které začalo vznikat letos v létě, není podle dřívějších slov Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity. Podpořit by mělo vzdělávání lidí například v první pomoci, ve schopnosti reagovat na závažné krize u sebe či blízkých nebo ve schopnosti zpracovávat emoce v náročných situacích.
Na fakultě, kde se střelba stala proběhla hipoterapie
„Nikdy se jim nedá zamezit, ale tím, že začneme budovat Centrum resilience, tak můžeme pomoci mnoha mladým lidem a do budoucna třeba zabránit takovým tragédiím,“ uvedl ředitel nadačního fondu Tomáš Vokáč.
Králíčková také vyzvala zejména média ke klidu a pochopení pro pozůstalé. „Univerzita s nimi samozřejmě ve spojení je,“ dodala. Na tiskové konferenci promítla video s rodiči jedné z obětí Lucie Fríbertové. Rodina letos v listopadu vydala sbírku jejích básní Vlčí poezie.
