Článek
Nejlepší základní školy najdeme spíše v moravských okresech, především v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. Daří se ale třeba i okresům Liberec nebo Rokycany.
Naopak paradoxně špatně dopadla Praha. V nejbohatším regionu Česka inspektoři obvykle tak dobré školy nenašli.
Jak mapu číst: červené okresy vycházejí z hodnocení nejhůře, zelené jsou naopak nejlepší.
Unikátní data podle okresů dala poprvé dohromady Česká školní inspekce. Vychází z inspekční činnosti za období školních let 2017/2018 až po leden školního roku 2020/2021.
Seznam Zprávy v ukrajinštině
Každá škola je během kontrol hodnocena v šesti oblastech na čtyřbodové škále: výborná, očekávaná, vyžadující zlepšení a nevyhovující. Hodnoty na úrovni okresů pak ukazují, jaký podíl škol dostal od inspektorů dvě nejhorší známky.
Seznam situací, podle kterých inspektoři školy hodnotili
Téměř všichni žáci pracovali po většinu hodiny se zájmem.
Hodina měla spád, byla dobře organizačně promyšlena a realizována.
Alespoň někteří žáci zhodnotili s učitelem proběhlou hodinu (s ohledem na obsah a cíl hodiny).
Ve vyučovací hodině se účelně střídaly odlišné metody výuky.
Žáci samostatně „objevovali“ nové poznatky, případně při formulování nových poznatků využívali již nabytých znalostí, zkušeností.
Učitel poskytoval alespoň některým žákům zpětnou vazbu využitelnou k jejich dalšímu učení.
Ve vyučovací hodině byly cíleně zařazeny aktivity posilující pozitivní sebepojetí a sebevědomí žáků.
I žáci se slabšími znalostmi zažili při hodině úspěch.
Ve vztahu k učiteli a mezi žáky panovala v průběhu hodiny příjemná atmosféra.
„Průměr hodnocení nám zhruba ukáže, jak jsou školy hodnoceny napříč oblastmi kritérií v daném okrese,“ vysvětluje v analýze Česká školní inspekce. Data jsou součástí studie České školství v mapách, kterou je možné dohledat také v interaktivní podobě na stránkách vzdelavanivdatech.cz.
Jedním z dílčích hledisek kvalitní školy je způsob, jakým ji samo její vedení řídí. Tedy, jestli rozvíjí úroveň výuky tak, aby mohl uspět každý žák.
Školy, kterým se v tomto ohledu nedaří, našli inspektoři častěji v okresech Karlovarského kraje, části Středočeského kraje a také v okresech Rychnov nad Kněžnou, Prostějov, Děčín nebo Náchod.
V těchto okresech minimálně každá druhá škola obdržela dvě nejhorší hodnocení, tedy „nevyhovující“ nebo „vyžadující zlepšení“.
Další mapa ukazuje, jak vedení škol pracuje se samotnými učiteli.
Inspektoři hodnotí, jestli ředitel a jeho zástupci systematicky hodnotí pedagogy, plánují s nimi jejich další profesní vzdělávání nebo podporují začínající učitele.
Opět se to nevede v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také okresech Bruntál, České Budějovice, Chrudim nebo v hlavním městě. Proto se tak pedagogové v těchto regionech nemusí umět vyrovnat s problémy některých žáků. V okresech Jičín nebo Kolín například s vyšším podílem neprospívajících žáků.
Důležitým hlediskem úspěšné školy je také schopnost učitelů a další pracovníků poskytnout podporu všem žáků, kteří ji potřebují. Týká se to především dětí s podpůrnými opatřeními nebo speciálně vzdělávacími potřebami. Nedaří se to zejména školám v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, ale také v Praze, kde má s podporou rovných příležitostí problémy 38 procent škol.
Z celkového hodnocení České školní inspekce podle regionů se tak ukazuje, že výsledky škol jsou horší v místech, na která dopadají také sociální a ekonomické problémy, jako je vyšší nezaměstnanost nebo míra exekucí. Vysvětlení je to ale jen částečné, protože se rovněž nedaří také školám v Praze nebo okresech Středočeského kraje. Tam může být na vině nedostatečný počet vystudovaných pedagogů.
