Doplácíme na Ukrajince, věří skoro polovina Čechů. Data je usvědčují z omylu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Daří se integrovat ukrajinské běžence a máme jim nadále pomáhat? Česká společnost je v odpovědích rozdělená na podobně velké části. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Unavená demokracie společnosti Ipsos, který pro Seznam Zprávy zpracovala.

Skrze onlinové dotazníky odpovídalo 1060 respondentů. Více než 55 procent vnímá jako viníky války Rusy, naopak téměř čtvrtina v nich vidí Ukrajince. Přibližně „půl na půl“ je to v otázkách ohledně soužití Čechů s ukrajinskými běženci. „Země je dost rozštěpená. Po třech letech války jsme názorově rozdělení v tom, jak moc Ukrajince podporovat, nebo jestli jsou zátěží pro ekonomiku. Ve veřejné debatě je to pořád jedno z hlavních témat,“ říká analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Dle něj se u lidí projevuje únava z války. „Lidi už pět let od covidu žijí v krizových situacích, které se různě střídají a prolínají. Měli jsme tu vysokou inflaci, zvýšily se náklady na život,“ doplňuje.

Tisícovka respondentů mimo jiné odpovídala na otázku, jakou pomoc má Česko Ukrajině nadále poskytovat. Necelých 37 procent chce Ukrajince dále podporovat, naopak přes 40 procent se kloní k možnosti spíše nepomáhat. Podobně jako u jiných dotazů mohli reagovat na škále 1 až 7, kde tato číslo znamenají krajní možnost a číslo 4 je neutrální odpověď.

Určité „ochladnutí“ ve vztahu k běžencům považují za logické i lidé, kteří se na bezprostřední pomoci podílejí. Ukrajinka Mariia Korotkova v Česku žije přes deset let. Od vpádu Ruska na Ukrajinu s běženci řeší jazykové kurzy, hledání práce a další dennodenní problémy.

„Tahle uprchlická krize se ničím neliší od jiných v minulosti. S časem roste procento lidí s názorem, že se Ukrajincům nemá pomáhat. Negativních hlasů není podle mě o tolik víc, ale mohou být slyšet. Stále cítíme podporu, ale únava je logická. Není to žádné překvapení,“ sděluje projektová manažerka v Ukrajinské iniciativě jižní Moravy.

V Česku nyní žije přes 400 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Odpovídající se ani neshodnou, do jaké míry se povedla jejich integrace. Dvě pětiny ji považují za zdařilou, téměř stejná skupina to vidí opačně.

Podle socioložky Marie Jelínkové z Karlovy univerzity se úspěch integrace v různých oblastech liší, ale Česko v ní udělalo „velký a pozitivní posun“. Za příklad dává třeba podporu jazykového vzdělávání dětí na základních školách. „Naopak tam, kde k řešení před rokem 2022 nedocházelo, popřípadě tam, kde je to složité i pro majoritní populaci, je situace neuspokojivá. Příkladem budiž nevyužívání kvalifikace ukrajinských uprchlíků či obtížný přístup k bydlení,“ vypočítává.

Do veřejného mínění se dle ní propisují i různé měkčí věci jako kulturní odlišnosti. „Tohle sžívání nutně trvá v řádu mnoha let. Je dobré mu dopomoci vstřícností tam, kde to jde, i takovými drobnostmi, jako je třeba rozšíření piknikových míst, a vysvětlování, případně postihy tam, kde to nejde,“ doplňuje. A říká, že dle dat jsou uprchlíkům vstřícněji naladění ti, kteří některé z běženců osobně znají.

Mariia Korotkova si všímá, že z obou stran zůstávají v integraci rezervy. Odvíjí se to také od nejisté budoucnosti uprchlíků. „Je mezi nimi vysoké procento lidí, kteří žijí na zavazadlech a stále doufají, že se vrátí domů. Chybí jim motivace se tu víc zapojit a nezlepšují si třeba úroveň češtiny, což v integraci hraje velkou roli,“ říká vystudovaná socioložka.

Jedním dechem dodává, že ani nabídka kurzů není dostatečná. „V ukrajinském centru v Brně máme 200 studentů za semestr, úplně plné kapacity. Samozřejmě ve městě jsou další kurzy, ale buďme upřímní - v Brně je přes 30 tisíc ukrajinských uprchlíků. Nabídka není dostačující a také možnosti financování jsou mnohdy omezené.“

Podle ní také přetrvávají legislativní bariéry, které brání kvalifikovanějším Ukrajincům získat adekvátní práci.

Vyhraněnější jsou Češi v otázce, zda váleční běženci znamenají pro stát ekonomickou zátěž. Jen třetina odpověděla, že jsou běženci v ekonomické rovině prospěšní.

Rok 2024 byl přitom zlomový. Uprchlíci přinesli do státního rozpočtu o osm miliard korun víc, než stát vydal na jejich podporu. Vyplývá to z dat Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jenže 45 procent dotázaných vyjádřilo spíše opačný názor. Ředitelka ženského spolku Vesna Barbora Antonová, která pomáhá samoživitelkám i uprchlíkům, postrádá silnější hlas autorit. „Které by jednoznačně bez emocí vysvětlovaly. Máme tu 400 tisíc lidí. Kdyby se najednou zvedli a odešli, tak nám padne ekonomika, služby. Chybí mi racionální hlas, který vysvětluje jejich obrovský přínos nejen na trhu práce,“ reaguje.

Nadpoloviční část lidí v dotazníků uvedla, že viníkem války na Ukrajině je Rusko. „Důvěra v ruského prezidenta Putina je v Česku jen 10 procent. Podpora ukrajinského prezidenta Zelenského je významně vyšší,“ podotýká Komarňák.

Na druhou stranu přes dvě pětiny lidí míní, že konflikt vyprovokovala sama Ukrajina. „Nepomáhají tomu ani výroky od administrativy prezidenta Donalda Trumpa z posledních týdnů. Část myšlenek mohou přejímat i lidé v Česku,“ dodává analytik.

Korotkova přidává nepříjemné zážitky z února, kdy si svět připomněl 3 roky ruské agrese. Ukrajinci pořádali veřejné události. „Na sociálních sítích jsme dostávali stovky zlých komentářů, nenávistné reakce. Hodně nás to překvapilo. Nemám pro to důkazy, ale myslím si, že to byl zaplacený trollí útok. Naživo se nic nelišilo od normálu,“ říká.

Velkou roli ve veřejném mínění dle ní sehrají i nadcházející parlamentní volby. „Ukrajinská otázka bude z některých skupin hodně manipulovaná. Jsme si toho vědomí. Je to nepříjemná věc. Propaganda je silná. Nezní tu sice sirény, ale řada lidí si neuvědomuje, že už žijeme v hybridní válce,“ míní Korotkova.

Socioložka Jelínková přesto zdůrazňuje i pozitivní linku. „Vnímám, že část společnosti má, i s ohledem na to, co se děje na mezinárodní scéně, tendenci důvody války relativizovat. Ale obecně si myslím, že si česká veřejnost v tomto ohledu zaslouží hodně ocenit, neboť většina lidí jasně pojmenovává, kdo je agresor a kdo je napadený. To dnes není samozřejmostí a je třeba v tom vytrvat.“

Data vznikla v souvislosti s projektem TAČR SIGMA (TQ12000040): CZDEMOS4AI - Prospěšný multiagentní AI avatar v malé demokratické společnosti.