Článek
Spolu se stárnutím populace se do popředí vědeckého zájmu čím dál více dostává výzkum neurodegenerativních nemocí. Například jen Alzheimerovou chorobou trpí v Česku přes 160 tisíc lidí. Celosvětově je to přes 40 milionů.
Pacienti postupně ztrácejí paměť, orientaci, kognitivní schopnosti a projevují se u nich další příznaky demence.
Na boj nejen proti Alzheimerově chorobě a podobným potížím se nově soustředí i nedávno založená mezinárodní nezisková výzkumná organizace INDRC – International Neurodegenerative Disorders Research Center, která sídlí v Praze.
„Naším společným cílem je zlepšit diagnostiku, léčbu a prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ uvedl neurolog Martin Tolar, zakladatel institutu a generální ředitel americké biotechnologické společnosti Alzheon.
„Hledání účinných léčebných postupů je stále nesmírně pomalé převážně kvůli nedostatečnému porozumění složitých vzájemných vztahů mezi strukturou, funkcí a poruchami mozku. Proto jsme založili INDRC, abychom tyto problémy řešili s pomocí nejmodernějších výpočetních aplikací založených na použití umělé inteligence a big data,“ dodává.
Institut zároveň na 7. a 8. září pozval do Prahy vědce na globální konferenci věnovanou právě neurodegenerativním chorobám.
„Expert na kardiologii Virend Somers z Mayo Clinic bude prezentovat nejnovější poznatky o vlivu spánku jak na kardiovaskulární systém, tak na potenciální vznik neurodegenerativních onemocnění. Osobně se těším i na další řečníky – třeba Sundara Subramaniama, šéfa silných amerických kapitálových skupin z New Yorku, nebo Josefa Šivice, předního odborníka na strojové vnímání a počítačové vidění v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT,“ popsal Vít Dočkal, ředitel INDRC institutu.
Tichá hrozba
Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácejí svou funkci. Na vině je bílkovina amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.
Choroba zpravidla není diagnostikována zcela v začátcích a po diagnóze je střední délka dožití 6 let. Méně než 3 % pacientů žijí po diagnóze déle než 14 let. Nemoci podlehne 68 % pacientů, kterým byla diagnostikována.
Příčinou úmrtí nejsou zpravidla přímé dopady neurodegenerace mozku, ale nepřímé dopady nemoci, jako je nižší odolnost vůči infekcím (pneumonie), krevní sraženiny způsobené dlouhým pobytem na lůžku nebo potíže s příjmem potravy. Chorobu má potvrzenou přes 50 milionů lidí na světě, skutečně nemocných ale bude pravděpodobně ještě více. Podle odhadů může být v roce 2050 až 152 milionů nemocných.
Vyhlížený lék
Jedním z velkých témat je nicméně vývoj účinného léku proti Alzheimerově chorobě. Schválený je zatím jen jeden (a to pouze v USA a s podmínkami). Další nadějné léky se však testují a patří mezi ně i látka s názvem ALZ-801 od zmiňovaného Alzheonu.
„V průměru trvá 20 let, než se mozek poškodí do té míry, že se začínají projevovat klinické příznaky. Co chceme udělat, je zabránit nemoci v těch prvních dvaceti letech – a právě na to potřebujeme zmiňovaný test. V USA je asi šest milionů lidí s klinickou nemocí, ale 50 milionů, asi každý osmý člověk, má už změny v mozku, které k tomu vedou. Hlavní riziko je věk, ale druhý největší rizikový faktor je genetický, na tom jsme vybudovali náš přístup,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Tolar, lékař s českými kořeny, který za Alzheonem a vývojem léku stojí.
Na konferenci by zároveň měla zaznít nová data z klinických studií. Podle předběžných odhadů by se lék mohl dostat k pacientům během příštích dvou let.
„Z naší zkušenosti z vývoje léku ALZ-801 víme, že bez úzké mezinárodní spolupráce napříč disciplínami není možné dosáhnout průlomu v komplexních problémech týkajících se lidského mozku a zdraví. Inovace vždy vzniká na rozhraní oborů, a přesně tak v INDRC koncipujeme naše výzkumné programy a vzdělávací stipendia“, uvedl Martin Tolar.
„Chceme, aby propojením českých pracovišť s klíčovými mezinárodními institucemi vznikla v České republice silná lokální komunita pro technologické a terapeutické inovace, která je na světové úrovni a se světovými kontakty, které umožní vědecký pokrok i zlepšení zdraví společnosti,“ dodal.
