Umělá inteligence na vysoké škole. Píše bakalářky, ale i odhaluje ty falešné

Tisíce studentů se sžívají s fenoménem umělé inteligence (AI) a postupně se učí, jak ji při studiu využívat. Jedním z nich je i Lukáš, který s její pomocí psal bakalářskou práci na fakultě informatiky. Svoje celé jméno, ani konkrétní školu, uvádět nechtěl, redakce ale obojí zná.

Jeho tématem byl vývoj softwaru. Umělá inteligence mu pomohla jak při psaní textové části, tak při programování té praktické.

„První jsem napsal úvod, ale hned jsem věděl, že to není ta nejlepší verze. Místo toho, abych ho několikrát přepisoval, zkopíroval jsem ho, hodil do umělé inteligence a zadal, ať přepíše následující text do formální dokumentační podoby. A bylo hotovo,“ směje se Lukáš.

Nejvíc ji používal k vyhledávání informací do teoretické části své akademické práce. Hledání takového množství dat by mu zabralo dlouho. Proto se rozhodl využít ChatGPT. „Používal jsem to na spoustu věcí, dá se říct téměř ke každému kroku psaní bakalářky,“ vysvětluje.

Na AI se ale nemohl úplně spolehnout. Hlavní problém vidí v tom, že ChatGPT má sice informace z celého světa, ale pouze do určitého roku. Mohou být tedy staré a ne vždy aktuální. Proto si musel vše ověřovat.

„Minimálně mě to nasměrovalo, jaké informace hledat,“ podotýká. Tvrdí, že i tento jednoduchý způsob studentům usnadní práci a ušetří jim čas.

„Když hledáte na internetu informace, většinou střádáte informace strašně dlouho, abyste získali celek. Kdežto umělá inteligence to jednoduše udělá za vás,“ popisuje student.

Při zadávání konkrétnějších úkonů mu program občas napsal, že o tématu nic neví, nebo začal odpovídat na něco úplně jiného. „Vše, co najde na internetu, bere jako validní data, je jen na uživatelích, jestli si je ověří. Umělá inteligence neumí myslet,“ dodává.

Její využití v práci neuvádí, sám v tom ale nevidí problém. Jiný pohled mohou mít však vyučující, kteří mu budou bakalářskou práci opravovat. Univerzity v Česku k využívání AI už vydávají i doporučení a pravidla, aby případným neshodám zabránily a předcházely.

Využitím AI ve školství se zabývá třeba také vysokoškolský pedagog Univerzity Palackého Kamil Kopecký.

„Umělá inteligence nabízí velké množství možností, od stylistických úprav textů a překladů do cizích jazyků přes generování různých druhů textů, jako jsou úvahy, eseje, referáty, články,“ vyjmenovává různé možnosti, k čemu ji lze použít.

„Učitelům může pomoci navrhnout vyučovací hodinu, vygenerovat test a jiné. Může sloužit také jako personalizovaný ‚učitel‘, který dokáže pomoci žákovi vysvětlovat konkrétní učivo, a to jeho vlastním tempem,“ uvažuje pedagog.

Struktura textu bývá ale pro mnoho studentů složitá. „Když už jsem získal všechny potřebné informace, tak jsem nevěděl, co dál. Jak je dát do souvislého textu. To, co mi přišlo nejdůležitější, jsem v bodech dal do programu a zadal mu, aby mi to vyhodilo nějakou strukturu, jak text psát,“ říká Lukáš.

Program s Lukášem ze začátku komunikoval v bodech, kde vypsal základní informace, ale stačil povel „Tohle mi podrobněji rozveď“ a umělá inteligence za něj napsala celý odstavec.

Další způsob, jak umělou inteligenci využíval, byla stylistická úprava textů. „Kolikrát jsem psával po nocích a v jedenáct večer člověk nevydá nejlepší výkon. Takže dopsaný text jsem hodil do programu a ten mi to přepsal do vhodné formy tak, jak bych to kolikrát sám nenapsal,“ směje se student.

„Se studenty na seminářích diskutujeme o konkrétních způsobech využití umělé inteligence tak, aby nám sloužila jako pomocník. Část studentů využívající model GPT-4 již nyní využívá nástroje pro tvorbu seminárních prací, úvah, esejí, či dokonce částí kvalifikačních prací,“ říká Kopecký.

Sám nástroje AI spojené například s generováním obrázků či textů aktivně používá. Pro své studenty připravuje přednášky a semináře, ve kterých vysvětluje, jakým způsobem lze umělou inteligenci využít smysluplně a efektivně.

S jejím používáním je ale spojena řada rizik, se kterými musí uživatelé počítat. „Umělá inteligence bohužel zatím dělá chyby, vymýšlí si, lže. Je to dáno tím, že je v některých oblastech nedostatečně natrénovaná. Samozřejmě nelže tak jako lidé, ale špatně predikuje, špatně generuje výsledek a chybuje,“ dodává pedagog.

Kopecký proto nedoporučuje využívat aktuální verzi umělé inteligence - jako např. GPT-4 - pro generování informací z oblasti vědy a výzkumu, kvůli tomu, že výsledky jsou často špatné a zavádějící. Je podle něj dobré využít ji k přestylizování krkolomného a nefunkčního textu, případně ji využít pro vlastní inspiraci.

S opravováním seminárních prací, které vznikly s pomocí umělé inteligence, má zkušenosti i doktorand Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Dominik Voráč.

„Studenti mi na přednáškách přiznávají, že už běžně dělají seminární práce za pomoci umělé inteligence. Já se s tím setkal nedávno, četl jsem seminární práci a všiml jsem si, že je text psán stylisticky naprosto jinak než většina prací. Práce byla velice všeobecná a povrchní. Na první pohled to vypadalo, že je text psán odborně a že to psal někdo erudovaný, většinou to byly takové všeobecné fráze,“ vysvětluje.

Nakonec se sám obrátil na nástroj ChatGPT, zda text psal právě on. „Odepsal, že sice nic nemůže říct stoprocentně, ale že svůj text poznává. Nakonec se i student přiznal, že se nechal ‚inspirovat‘, ale já už vůbec nevím, do jaké míry seminární práci zpracoval student a do jaké umělá inteligence,“ podotýká doktorand.

Seminární práci vrátil na přepracování kvůli tomu, že text necitoval a nešel do hloubky. Nikoliv kvůli využití AI, protože ji sám využívá.

Umělá inteligence není vzdálená ani studentům medicíny. Když třeba jedna z nich - Natálie - dostala úkol, aby napsala dialog mezi lékařem, pacientem a rodinou na nějaké etické téma, obrátila se na ChatGPT a úkol měla za chvíli hotový.

Stejně tak ji využívají už i budoucí učitelé. Například student historie a českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého Jan Bartošek přiznal, že AI využívá i několikrát týdně.

„Aktivně jsem ji používal jako komunikačního partnera na praxích ke generování nějakých nápadů. Nepřebíral jsem plně to, co vymyslela, ale spíše k inspiraci,“ vysvětluje.

Na praxích byl učit na základní škole. Když třeba vyučoval o gotickém umění, chtěl pro třídu vymyslet nějakou aktivitu, při které by se něco naučili o madonách a pietách. Umělá inteligence mu pomohla navrhnout konstruktivní a induktivní výuku.

„Chtěl jsem po ní, aby mi navrhla výuku pro šestou třídu českého vzdělávání, která by odpovídala modelu evokace-uvědomění-reflexe, a vyvodila z toho přesně to, co jsem potřeboval,“ říká student. Návrh umělé inteligence si poté přizpůsobil.

„Podle mě to studenti za chvíli budou muset používat. Bude to efektivní, je to něco, jako kdybychom dnes řekli, že nebudeme používat internet. Myslím si, že to bude do takové míry prostoupené společností. To, co by udělal sám, s umělou inteligencí udělá rychleji. A tlak udělat více práce za stejný čas tu je,“ dodává Bartošek.

Přesto má k umělé inteligenci několik výhrad. „Několikrát se mi stalo, že si umělá inteligence vymýšlela, pokud neměla potřebná data. Na semináři jsme hledali současné intencionální autory, které neznala, takže to komolilo jména, díla, kombinovalo to různé názvy do sebe a nedávalo to smysl,“ popisuje.

„K psaní textu jsem umělou inteligenci nepoužíval, jak ona, tak i já máme specifický styl psaní a bylo by patrné, že jsem to nepsal já. Budu to používat na vyhledávání informací,“ podotýká student.

S negativní zkušeností se setkal i Jiří Svoboda, který momentálně studuje v Nizozemsku. Jeho spolužačka k vypracování úkolu použila ChatGPT - ke generování citací a ke stylistické úpravě textu.

Protože anglický jazyk není její rodný, chtěla pomoct s gramatikou. Na jejich univerzitě ale prohlášení k používání ChatGPT nebylo moc obsáhlé. Když si její vyučující projel její práci programem Turn it in, vyšlo, že 84 procent bylo napsáno s pomocí AI.

„Ten výsledek úplně neodpovídá. Do ChatGPT hodila text a požádala o upravení překlepů a gramatiky. Mně osobně zrovna tohle přijde jako normální využívání umělé inteligence,“ vysvětluje Svoboda.

„Požadovat dnes po studentech, aby uměli perfektně gramatiku nebo slovíčka a nepoužívali na to ChatGPT, je jako před lety požadovat po studentech, aby používali logaritmické pravítko na výpočty. Dnes s tím už nikdo neumí,“ myslí si student.

Jeho spolužačka byla předvolána před komisi, nakonec dostala jen varování a musí úkol přepracovat.

Případ zneužití umělé inteligence už řešili na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (FSV UK).

„Šlo o nepovolený postup při testu. Záležitostí se zabývala Disciplinární komise FSV UK. V tomto případě navrhla penalizaci osoby. Skutkovou podstatou by to bylo podobné, i kdyby student použil při testu třeba Wikipedii,“ uvedla mluvčí fakulty Klára Hyláková.

Doplnila, že Disciplinární komise FSV UK je pouze poradním orgánem děkana, který rozhoduje o případném trestu.

Masarykova univerzita byla jednou z prvních vysokých škol u nás, která vydala oficiální doporučení, jak s umělou inteligencí na akademické půdě nakládat. Nabádá studenty, aby byli při používání nástrojů AI zvídaví, pragmatičtí, svědomití a poctiví, transparentní a zodpovědní.

Ke stanovisku se přihlásila také Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK). „MFF UK nemá v úmyslu vystupovat proti využívání prostředků AI formou restrikcí a zákazů,“ uvedl v prohlášení na webu fakulty její děkan Mirko Rokyta.

„Je však v jejím zájmu, aby se zaměstnanci a studenti při využití těchto prostředků řídili níže odkazovanými pravidly a aby se práce s prostředky AI stala spíše výzvou a příležitostí k zefektivnění vzdělávacího procesu, nikoli prostředkem k porušování etiky akademické a vědecké práce v nejširším slova smyslu,“ stojí v prohlášení.

Svůj postoj k používání nových programů vydala i Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

„Doporučujeme využívat umělou inteligenci smysluplně a především odpovědně, přičemž je důležité, aby využití umělé inteligence například pro psaní závěrečných prací studenti přiznali a uvedli to přímo v textu, a to pomocí citace, poznámky či prohlášení,“ uvedla pro Seznam Zprávy proděkanka Petra Šobáňová.

„Zároveň ale na studenty apelujeme, aby si uvědomili, že veškerou odpovědnost za výsledky, které vytváří s pomocí umělé inteligence, nesou oni,“ dodala.

Jako reakce na aktuální výzvy v oblasti AI vznikla i neformální skupina několika univerzit a škol, které mají v plánu se tématem zabývat v souvislosti se vzděláváním. Zapojili se zástupci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického, Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Národního pedagogického institutu a Smíchovské průmyslové střední školy.