Rok zlomu. Ukrajinští uprchlíci se Česku začali finančně vyplácet

Do Česka se Oksana Rak dostala v květnu 2022. Poté, co na dům na jihu Ukrajiny, kde žila s rodinou, spadla raketa a zranila tři lidi včetně dvanáctileté dívky.

Dnes žije s dcerami v Teplicích, pracuje v sociálních službách, pronajímá si byt a je znát, že z možného návratu má obavy. „Já se nemohu vrátit tam, kde jsem bydlela. Mám tak velký strach…“ popisuje a lze cítit, že okolnosti útěku z rodné země jsou pro ni stále citlivé a traumatizující.

„Už tři roky jsem na Ukrajině nebyla. Ani jednou. Zvykla jsem si na město, na práci. Kdybych se měla za rok stěhovat, tak nevím, neumím si to představit,“ líčí.

Dle odborníků z řad organizací, které pomáhají válečným uprchlíkům, ale takové případy nejsou ojedinělé.

„Je to těžká situace. Problém je, že většina lidí si myslí, že pokud se válka zastaví nějakou dohodou, tak je to jenom dočasná situace a za pár let, až se Rusko vyzbrojí, tak zaútočí znova, protože cílem nebyla Doněcká oblast nebo část Chersonské oblasti. Lidé se bojí, že pokud se vrátí, tak se za pár let zase budou muset sbalit a odjet,“ zmiňuje Nadiia Ivanova z Člověka v tísni, kde je ředitelkou Centra pro lidská práva a demokracii.

„Všichni víme, že Ukrajina se bez lidí neobnoví, ale zároveň vidíme ty lidské osudy, vidíme děti, kterým přišla do života významná změna a teď by měla přijít zase další změna,“ doplňuje další důvody, proč chtějí Ukrajinci v tuzemsku často zůstat, Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Časté váhání v Česku žijících válečných uprchlíků nad vlastní budoucností přichází v okamžiku, kdy propočty Ministerstva práce a sociálních věcí dokládají, že Ukrajinci s dočasnou ochranou zemi přinášejí více, než sami dostávají.

Rok 2024 byl prvním, kdy se bilance příjmů a výdajů dostala do plusu. Česku uprchlíci s dočasnou ochranou přinesly o osm miliard korun více, než kolik vydalo na jejich podporu.

Přesto ale za poslední tři roky Česko stále na ukrajinské uprchlíky vynaložilo více peněz, než putovalo do státní kasy. Výdaje dohromady činí 62,5 miliard korun a příjmy 55,5 miliard.

Seznam Zprávy přinášejí detailní pohled na uprchlickou komunitu v Česku skrze nejnovější dostupná data. Od toho, kolik jich v tuzemsku zůstává, přes počet pracujících a počet pobírající humanitární dávku, až po docházku do škol.

Ministerstvo vnitra zveřejňuje údaje o počtech osob s udělenou dočasnou ochranou každý týden.

Z dat je patrné rozložení dle věku a pohlaví. Mužů-uprchlíků je v Česku o téměř šedesát tisíc méně než žen. Rozdíl je hlavně u osob v produktivním věku 18 až 65 let.

Data bývají nejpřesnější na jaře, kdy se uprchlíci registrují k prodloužení dočasné ochrany a dochází tak k očištění o osoby, které tak neučiní.

Současně lze z týdenních hlášení velmi přesně zjistit i to, kolik nových osob do České republiky v posledních týdnech přišlo a zažádalo o dočasnou ochranou.

Stále jde o vyšší stovky osob týdně. V porovnání se situací na začátku ruské agrese jde ale o lidi, kteří už mají například předem zajištěné bydlení. Nouzové ubytování, jež stát hradí nově příchozím v prvních 90 dnech, využívalo dle dat z systému HUMPO k pátku 21. února jen 2 416 osob.

Už rok a půl pro Českou republiku uprchlíci představují ekonomický přínos. Ukazují to nová data Ministerstva práce a sociálních věcí, jež porovnávají výdaje a příjmy.

Redakce Seznam Zpráv propočty rozebrala s Magdalénou Klimešovou, která je vedoucí týmu dopadových analýz na MPSV.

„Výdajová část jsou přesná administrativní data, a to včetně pomoci do zahraničí. Je to opravdu veškerá podpora, kterou stát vydává na podporu Ukrajiny. Největšími složkami této pomoci je humanitární dávka, oblast zdravotnictví a školství nebo nouzové ubytování, které ale v posledních měsících hodně klesalo,“ popsala.

Vedoucí týmu analýz také zmiňuje, že nově příchozí uprchlíci už většinou mají zajištěnou práci a bydlení. „Těch, kdo jdou do nouzového ubytování, je dnes již hodně málo, ale pořád jsou. Jde ale o minoritní položku,“ uvádí.

Příjem státu od uprchlíků pak ve výpočtech představují zejména odvody na sociální a zdravotní pojištění, daň z přidané hodnoty a spotřební daň. „Počítáme spotřebu podle nejchudší pětiny českých domácností, známe jejich spotřební koš, víme, kolik se z něj odvádí. Uprchlíci na tom většinou nejsou socioekonomicky dobře,“ říká Magdaléna Klimešová.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto vyzdvihuje velké zapojení uprchlíků na tuzemském trhu práce. „Příchozí z Ukrajiny prokazatelně pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Určitě nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak uplatnění odpovídá struktuře poptávky,“ zmiňuje ministr.

Data sesbírána redakcí Seznam Zpráv to potvrzují.

Dle Úřadu práce v lednu pracovalo v České republice přes 150 tisíc osob s dočasnou ochranou.

Jejich počet dlouhodobě roste, dochází ale k propadům ve dvou obdobích - na přelomu roku a v době, kdy si držitelé musí po roce prodlužovat dočasnou ochranu.

„Předpokládáme, že pokles na přelomu měsíců března a dubna souvisí se skutečností, že se značným počtem osob s dočasnou ochranou uzavírají zaměstnavatelé pracovněprávní vztahy na dobu určitou do konce platnosti dočasné ochrany podle jejich pobytového oprávnění,“ vysvětluje Kateřina Budínová, ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU na generálním ředitelství Úřadu práce ČR.

Zároveň je z dalších dat patrné, že pracovníci ukrajinské národnosti - tedy vedle uprchlíků s dočasnou ochranou i například pracovníci na zaměstnanecké karty a další - vykonávají spíše méně kvalifikované pozice:

Zaměstnavatelé přitom o ukrajinských pracovnících mluví jako o důležité skupině na českém trhu práce.

„Pracovníků ve stavebnictví je nedostatek, nebo jsme minimálně na hraně. Ukrajinští pracovníci tedy klíčoví jsou. Tvoří zhruba 10 procent pracovní síly ve stavebnictví. V dobrém slova smyslu představují ruce českého stavebnictví,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Dodává, že jejich případný odchod by byl pro stavebnictví problém.

„Z českých kapacit je těžko můžeme doplnit, když tu máme tříprocentní nezaměstnanost,“ podotýká prezident svazu.

„Ukrajinští pracovníci se na českém trhu etablovali a v případě, že by se vrátili na Ukrajinu, by jistě na již tak napjatém českém pracovním trhu chyběli,“ konstatuje i Blanka Šefránková, ředitelka zaměstnavatelské sekce ve Svazu průmyslu a dopravy.

Hlavním státním výdajem na podporu uprchlíků se v posledních měsících stala už zmiňovaná humanitární dávka, jež tvořila v roce 2024 více než polovinu z celkově vydaných peněz.

Přestože počet příjemců dávky v čase postupně klesá - v červnu 2022 to bylo přes 200 tisíc osob a v prosinci 2024 to bylo pod 100 tisíc osob - fakticky došlo k meziročnímu navýšení výdajů.

Dávka se totiž rozšířila o pomoc s hrazením bydlení, poté co stát přestal loni platit nouzové ubytování pro zranitelné osoby.

„Dlouhodobě tvoří přes polovinu zranitelných příjemců děti,“ zdůrazňuje Magdaléna Klimešová, vedoucí týmu dopadových analýz na Ministerstvu práce.

Dle dat resortu jsou přitom příjemci humanitární dávky zejména právě osoby, které lze charakterizovat jako zranitelné: děti, senioři a pečující rodiče.

Ministerstvo práce a sociálních věci poté zdůrazňuje, že například na příspěvek na péči pro české občany za stejné období vyplatilo více než pětkrát tolik peněz.

Velký problém dle Andrey Krchové, ředitelky Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, představují ukrajinské děti a dospívající mimo školní systém.

„Vidíme, jak se nám nedaří zaintegrovat děti do povinné školní docházky. Stále jsou tady děti, které nechodí do školy. Klíčovým tématem je i to, že mladí lidé předčasně odcházejí ze vzdělávacího systému a propadají se do šedé zóny ekonomiky,“ zdůrazňuje.

Zmiňuje konkrétně, že na střední školu chodí v Česku pouze sedm tisíc mladistvých s dočasnou ochranou. Reálně jich zde pobývá přes 23 tisíc.

Neznamená to automaticky, že nechodí do žádné školy. Konkrétně dcera v úvodu zmiňované Oksany Rak studuje z Česka ukrajinskou školu.

„Studuje online na Ukrajině na laborantku už rok a půl. Nezvládla by studovat v Česku i na Ukrajině naráz,“ říká Oksana s dovětkem, že pokud se jí následně podaří potvrdit v Česku diplom, zřejmě zde bude chtít pracovat.

Dle Andrey Krchové ale v řadě případů mladiství žádnou školu nestudují. „Jsou lehkou obětí vykořisťovatelů a jsou to lidé, kteří se propadají do hluboké chudoby,“ konstatuje ředitelka konsorcia.

Redakce se pokusila dopočítat děti mimo český systém za pomoci dat od Ministerstva vnitra o počtech uprchlíků s dočasnou ochranou dle věku a dat o počtech školáků od Ministerstva školství. Celkově může jít až o více než 28 tisíc mladistvých, kteří by měli navštěvovat základní nebo střední školu.

V Česku chodí nejvíce ukrajinských dětí na základní školy - jde téměř o 51 tisíc osob, naopak na střední a do mateřských škol jich chodí jen nepatrné množství.

V české společnosti citlivě rezonuje od samotného začátku ruského útoku na Ukrajinu obsazenost mateřských školek, kde se objevuje postoj, že ukrajinské dětí zabírají místa českým dětem.

Z dat Ministerstva školství na úrovni okresů je patrné, že největší podíl dětí je v Chebu, kde dosahuje úrovně 4,3 procenta, naopak nejnižší podíl je v Kroměříži.