Článek
V Mladé Boleslavi přišlo v červnu k zápisu 349 ukrajinských uprchlíků. K tomu další sedmdesátku dětí už školy integrovaly v průběhu školního roku. Pro srovnání: jde zhruba o tolik dětí, kolik se každý rok ve městě hlásí do prvních tříd.
Mladé Boleslavi tak nezbývá nic jiného než vytvořit výhradně ukrajinskou školu, kterou bude od září navštěvovat tři sta uprchlíků. A to navzdory všem doporučením od ministerstva školství nebo odborníků – tedy aby nedocházelo k segregaci dětí, které se pak budou jen těžko začleňovat do české společnosti.
„Je jasné, že integrace by byla lepší variantou, ale ve všech našich deseti základních školách jsme na absolutní hraně kapacity. Možná bychom to zvládli, kdybychom opravdu úplně všechny třídy naplnili na maximální možný počet 34 dětí, ale tak bychom zase omezili všechny naše děti a ztížili práci učitelům a to jsme nechtěli,“ vysvětluje krok náměstek primátora Daniel Marek (STAN) a dodává, že vše probíhalo za konzultací s ministerstvem školství.
Podobně budou řešit potíže s nedostatečnými kapacitami škol i ve středočeském Kolíně. Asi 250 ukrajinských uprchlíků bude pospolu ve dvou samostatných budovách tamních středních škol.
„Děti určitě zapadnou, protože už teď chodí do různých sportovních klubů a budou ve spojení s našimi základními školami, takže nějaké segregace se určitě neobávám,“ je si jistá první místostarostka Kolína Iveta Mikšíková (Změna pro Kolín).
Čtvrt miliardy za testy, které se nepoužijí
Testovat na covid se děti ve školách od září už nebudou. Jenže ministerstvo školství má teď 16 milionů testů, které se nevyužijí a přitom jim brzo skončí expirace.
Nedostatek míst pro uprchlíky na základních školách ale neřeší jen ve Středočeském kraji. Stejný problém hlásí třeba Znojmo, do jehož základních škol se nepodařilo přijmout 30 dětí.
V Plzni vznikne několik výlučně ukrajinských tříd mimo budovy základních škol. Namíchat ukrajinské děti s českými se všude zkrátka nepodaří.
„Určitě jde o nejméně vhodné řešení pro ukrajinské děti. Segregované řešení, ať už ve třídách, nebo hlavně samostatných školách, přináší riziko, že se situace zabetonuje. Šance, že se do budoucna takové školy rozpustí a jejich žáci integrují do ostatních škol, je poměrně malá,“ obává se ředitel vzdělávacího programu Varianty organizace Člověk v tísni Tomáš Habart.
Celkově se totiž nepodařilo děti v Česku rozmístit do škol tak, aby se v některých obcích nevešly ani fyzicky do tříd, zatímco v dalších se začleňovaly jen jednotky dětí, nebo dokonce žádní uprchlíci.
Ministerstvo školství přitom původně plánovalo, že s přesunem dětí do škol s volnější kapacitou budou obcím pomáhat kraje. Většina z nich ale nedostala od starostů žádnou takovou žádost. Obce v případě nedostatku míst raději utvořily rovnou samostatné ukrajinské třídy.
„Snažili jsme před segregací ukrajinských dětí ve školách varovat, kde jsme mohli. Celý ten postup by měl být koordinován nejen na úrovni krajů, ale i státu,“ dodává Habart. Podle něj se to nedaří.
MŠMT ukrajinské třídy nechce. Stejně ale budou
Konkrétně Středočeský kraj takto řešil pouze případ obce Čestlice, která se obrátila na úřad s žádostí, aby pomohl najít školu pro devět ukrajinských žáků.
„Segregované školy jsou samozřejmě špatně. V Mladé Boleslavi a Kolíně to opravdu nelze udělat jinak. V rámci možností je to pořád lepší varianta než úvahy o online výuce pro tyto děti z Ukrajiny. Strašně těžko se navíc plánuje, když děti, které jsme začlenily, se zase vrací na Ukrajinu a místo nich přichází úplně jiné,“ vysvětluje středočeský radní pro školství a také starosta Psár Milan Vácha (STAN).
Ministerstvo školství připomíná, že ředitelé mají podle zákona Lex Ukrajina povinnost zařazovat cizince přednostně do tříd s českými žáky, existují ale výjimky.
„Teprve pokud to není možné z organizačních nebo personálních důvodů, může ředitel zřídit homogenní ‚ukrajinskou‘ třídu. Pak je povinen zajistit postupné zapojování cizinců do vzdělávání společně s ostatními žáky zařazenými v heterogenních třídách. Předpokladem je, že homogenní ukrajinské třídy nejsou zcela mimo areály škol, ale jsou jejich součástí, aby byly zajištěny i další integrační aktivity mimo vlastní výuku,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
V celé řadě českých obcí ale dojde právě na tuto nechtěnou variantu – umístění ukrajinských dětí do výlučně ukrajinských tříd v samostatných budovách mimo běžné základní školy.
Méně dětí, hodně nejasností
Reálně tak funguje zapisování ukrajinských dětí naprostým samospádem. Zatímco některé výše zmíněné obce už nemají kam další přicházející dětské uprchlíky umístit, jiné si musely poradit jen s jednotkami nebo desítkami zájemců.
Například v Uherském Hradišti přišli k zápisu čtyři žáci, jindřichohradecké školy přivítají v září sedm prvňáků z Ukrajiny, k tomu už v průběhu školního roku integrovaly 44 dětí a ve východočeském Trutnově očekávají v září nástup osmi ukrajinských dětí.
V Jihlavě pak přišlo k zápisu 28 ukrajinských dětí, z nichž devět půjde do přípravné třídy a jeden předškolák dostal odklad.
„Máme tedy 19 zapsaných prvňáčků cizinců s dočasnou ochranou. Pro případné opozdilce jsou stále volná místa v prvních třídách na Základní škole Jungmannova, Demlova a Křížová,“ doplnil vedoucí odboru školství Tomáš Koukal.
Ministerstvo školství zatím nemá kompletní data ze zápisů ve školách, takže ani nejde říct, kolik žáků a kde do škol nastoupí. Jedinou informaci poskytl při výjezdu do příbramské přípravky pro Ukrajince ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Podle něj se do škol zapsalo asi 57 tisíc žáků. Původně se přitom počítalo asi se 130 tisíci dětmi. Největší přetlak je v Praze, a proto by se podle ministra školství neměli ukrajinští rodiče obávat stěhování.
„Není nutné žít pouze v Praze a v okolí Prahy, ale že možná budou děti mít větší šanci dostat se do školy někde jinde,“ uvedl Balaš.
Jenže reálně stát žádnou strategii relokace Ukrajinců nevymyslel, a největší část uprchlíků proto v hlavním městě zůstává. Do tamních základních škol se podle posledních údajů z 5. srpna zapsalo celkem 8 134 žáků, což je odhadem 14 procent ze všech ukrajinských školáků, kteří budou chodit do českých základek.
Jenže i tyto pražské údaje jsou velmi nepřesné – nezahrnují děti, které se s rodiči vrátily na Ukrajinu, případně se vydaly do jiné evropské země.
Některé pražské městské části jsou ale každopádně daleko za limitem, kdy ještě mohou další ukrajinské žáky do svých škol přijímat. Praha 3 už umístila přes 550 dětí do základních škol a kolem 100 dětí do mateřských škol, 150 Ukrajinců musely proto tamní školy při zvláštních zápisech odmítnout.
V Praze 10 se už vzdělává 450 ukrajinských školáků a pro další jsou místa jen v adaptačních skupinách. Praha 2 počítá se zřizováním výlučně ukrajinských přípravných tříd a jednotřídek pro starší žáky.
Hlavní město proto plánuje další navyšování kapacit škol. Naopak rozvážení dětí do okolních obcí, jak navrhovalo ministerstvo školství i další odborníci, pro Prahu nepřipadá v úvahu.
„Je nutné zmínit, že kapacity středočeských škol v okolí Prahy jsou vyčerpány – pak je na zvážení, zda by mělo vůbec význam vyvážet žáky třeba až na hranice Středočeského kraje s dalšími kraji,“ říká pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti).
Reálnější je to v regionech, kde se uprchlická vlna dotkla výhradně větších měst. V Českých Budějovicích se do základních škol přihlásilo 159 dětí, pro 60 z nich se ale nepodařilo najít místo. Budou tak pravděpodobně zařazeni do ukrajinských adaptačních skupin.
„Pokud by se situace zhoršila, jsme připraveni otevřít jednání s okolními obcemi, které nejsou tolik zatížené danou situací, případně bude nutné jednat se zástupci Jihočeského kraje,“ dodává k tomu náměstek primátora pro školství Tomáš Chovanec (hnutí Občané pro Budějovice).
