Článek
Na zapojení ukrajinských dětí do českých základních škol bude potřeba až 1550 učitelů českého jazyka pro cizince a 4250 asistentů pedagoga.
Jako nutnost pro kvalitní integraci až 85 tisíc dětí z Ukrajiny to odhaduje analýza PAQ Research a Českých priorit. Státní rozpočet by to vyšlo asi na 2,1 miliardy korun za rok.
Takové množství volných pedagogů a nepedagogů však na pracovním trhu není. Podle analýzy by ale školy mohly využít kapacity svých učitelů a asistentů a některým z nich rozšířit úvazky. Nebo i využít například studenty pedagogických fakult. Někteří z nich se podobně už například zapojují do doučování dětí po covidu.
„Je nutné školy podpořit nejen metodicky, ale zejména finančně a personálně. Ty, které budou přijímat ukrajinské žáky, by tak podle systému, který navrhujeme, měly dostat peníze na úvazky učitele češtiny jako dalšího jazyka, asistenta pedagoga a adaptačního koordinátora,“ říká autor analýzy Štěpán Kment z PAQ Research.
„Cílem je, abychom v tom nenechali vykoupat učitele, kteří jsou vyčerpaní po covidu a teď by měli dostat ještě navíc náročnou neplacenou práci – vzdělávat děti nejen s odlišným mateřským jazykem, ale ještě s válečnou zkušeností,“ dodává.
Přes 81 tisíc dětí by se mohlo podle analýzy PAQ Research a Českých priorit dlouhodobě zařadit do českých škol, pokud do Česka přijde celkově půl milionu uprchlíků. V případě nižšího scénáře, který počítá s 300 tisíci běženci, by v Česku našlo nový domov 73 tisíc školou povinných. K tomu dalších 60 až 67 tisíc předškoláků a středoškoláků.
Scénáře uprchlické vlny podle věku
| Věk (poměry) | Stupeň vzděl. | Nižší scénář: 300 000 UA uprchlíků | z nich může zůstat (odhad ⅔) | Vyšší scénář: 500 000 UA uprchlíků | z nich může zůstat (odhad ⅔) |
|---|---|---|---|---|---|
| do 3 let (5,7 %) | DS | 17 133 | 11 422 | 28 554 | 19 036 |
| 3-6 let (7,1 %) | DS/MŠ | 21 209 | 14 140 | 35 349 | 23 566 |
| 6-15 let (24,4 %) | ZŠ | 73 268 | 48 846 | 122 114 | 81 409 |
| 15-18 let (7,3 %) | SŠ | 21 973 | 14 649 | 36 622 | 24 415 |
| CELKEM VE VĚKU DO 18 LET | 133 583 | 89 057 | 222 639 | 148 426 | |
| 18-65 let (52,5 %) | 157 625 | 105 083 | 262 708 | 175 138 | |
| Senioři 65+ (2,9 %) | 8 792 | 5 861 | 14 653 | 9 769 |
Zdroj: PAQ Research, MV ČR
Někteří se prozatím zapojují do čistě ukrajinských tříd nebo kolektivů, které vznikají na jednotlivých školách. Nadační fond Děti Ukrajiny například zaštiťuje projekt, ve kterém mohou děti z Ukrajiny navázat na své předchozí vzdělávání v ukrajinštině.
První týdny v Česku jsou tak pro ně o něco jednodušší. Nemusí se hned učit nový jazyk a mohou se dále vzdělávat. Jestliže ale v Česku zůstanou delší dobu, stejně se výuce češtiny nakonec nevyhnou.
„Pokud by dítě nemělo žádný kontakt s češtinou do letních prázdnin, může pro něj být dvouměsíční období náročnější, než když započne vzdělávací proces ještě ve školním roce 2021/22,“ uvádí analýza PAQ Research a Českých priorit.
Odborníci vycházejí například z německé zkušenosti se syrskou uprchlickou krizí. Tamnímu školství se osvědčilo malé děti na prvním stupni okamžitě integrovat mezi německé žáky. Starší žáci pak byli také zařazeni do kmenové německé třídy, ale jen na komunikačně nenáročné předměty typu tělocviku a výtvarné a hudební výchovy. Po zbytek času docházeli na intenzivní kurzy němčiny a teprve posléze se zapojovali plnohodnotně do výuky.
„Ukrajinské jednotřídky nebo celoukrajinské školy jsou modelem, který si už vyzkoušela spousta zemí při jiných migračních krizích. Pro ilustraci mohu zmínit Turecko, které integrovalo stovky tisíc syrských dětí, a zakládalo proto paralelní syrský vzdělávací systém jenom proto, aby ho o několik let později celý rušilo a děti převádělo do škol hlavního proudu,“ uvádí příklad Kment. Předpoklad Turecka byl přitom podobný jako dnes Česka – konflikt bude probíhat krátce a děti se rychle vrátí zpátky do země původu. Výsledkem byla ale segregace dětí a horší studijní výsledky.
Ministerstvo školství na dotaz Seznam Zpráv neupřesnilo, zda s výukou v čistě ukrajinských třídách počítá i nad rámec probíhajícího školního roku. Aktuální úprava školského zákona, která umožňuje, aby ukrajinské děti vyučoval pedagog bez znalosti češtiny, ale platí jen do konce srpna.
Školy čekají na peníze
Podle Kmenta je potřeba, aby se rozšířil počet škol, které nabízejí intenzivní výuku češtiny pro děti s odlišným mateřským jazykem. Každé dítě má v tomto systému nárok na 200 hodin výuky češtiny, v českých školách začal fungovat od září letošního školního roku. Zapojeno je do něj ale jen 406 škol.
Navíc ne na všech existují samostatné skupiny, kde by se čeština vyučovala. Podle PAQ Research a Českých priorit je ale nutné, aby se počet těchto škol zvýšil o 1000 až 1500, tedy aby intenzivní integrace ukrajinských dětí mohla probíhat na každé třetí nebo druhé škole. V současnosti musí být alespoň jedna taková škola v každé obci s rozšířenou působností. Zároveň by bylo podle odborníků vhodné rozšířit počet hodin výuky češtiny z 200 na 350.
Jak na začlenění dětí z Ukrajiny
Dlouholeté zkušenosti se začleňováním dětí s odlišným mateřským jazykem do českého kolektivu mají na Základní škole Gutha-Jarkovského v Kostelci nad Orlicí. Výuce dětí cizinců se věnují od roku 2001, kdy v obci začalo fungovat pobytové středisko pro azylanty. A i v případě ukrajinských dětí tedy postupují systémem, který mají léta zajetý.
„Všechny děti, které přišly, jsme zařadili do k tomu speciálně zřízené třídy. Probíhá zde intenzivní kurz českého jazyka. Čtyři hodiny denně mají jenom češtinu. Na rozdíl od dětí z Afghánistánu nebo Íránu jsou ukrajinští žáci ve výhodě, jejich jazyk je s češtinou příbuzný, a dá se tak předpokládat, že se budou velmi rychle adaptovat,“ počítá ředitel školy Jiří Němec.
Školy určené pro výuku žáků s odlišným mateřským jazykem mohou nabídnout až 200 hodin intenzivní výuky češtiny ve skupinách po 10 osobách. Jestli ale půjde o dlouhodobé vyučování pár hodin týdně, nebo intenzivní výuku několik hodin denně, si už může škola nastavit sama.
„Po týdnu, kdy jsme výuku češtiny pro ukrajinské děti spustili, už máme dvě děti, které pofrčí do svých kmenových tříd mezi české děti. Někomu to potrvá týden, někomu 14 dní, počítám ale, že bychom během tří týdnů až měsíce měli být schopní zařadit všechny děti do běžných tříd,“ dodává Němec.
Tím se tak škole uvolní specializované třídy s intenzivní výukou češtiny pro další zájemce. ZŠ Gutha-Jarkovského přijala jen během prvního týdne přes třicet ukrajinských dětí. A ředitel Němec předpokládá, že jich bude dále přibývat.
„Důležitou roli hraje aktuálně projednávaný návrh speciálního zákona (prezident zákon podepsal ve čtvrtek, pozn. red.) pro oblast školství, od nějž se mnohé další kroky budou odvíjet. Každopádně v první fázi je nutné využít stávající kapacity ve školách po celé ČR, které jsou samozřejmě rozmístěny nerovnoměrně, a v kroku dalším využít v lokalitách, kde to bude nutné, prostory jiných školských zařízení, která nabízejí podmínky pro poskytování předškolního a základního vzdělávání,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
To tedy znamená, že alespoň prozatím si musí školy poradit svépomocí. Se zvláštními financemi navíc se momentálně nepočítá. Ministerstvo školství pouze takzvaným „lex Ukrajina“ školám úředně zjednodušilo možnost navýšení kapacit. Mohou tedy přijmout nové ukrajinské žáky i nad své prostorové možnosti bez toho, aby musely dokládat stanovisko krajské hygienické stanice a stavebního úřadu.
Ne všechny školy ale dostanou za nově přijaté žáky automaticky zaplaceno. České školství se sice stále pohybuje v rozpočtovém provizoriu, některé úřady už ale rozepsaly prostředky na původní počet žáků školy. Ředitelé tak budou muset žádat dodatečně o úpravu.
„Pro školy, které nemají učitele vyučující češtinu jako druhý jazyk a ani finanční prostředky, nebude jiná možnost než zařadit ukrajinské děti rovnou do české třídy,“ odhaduje Jiří Němec, ředitel ZŠ Gutha-Jarkovského v Kostelci nad Orlicí, kde mají dlouholeté zkušenosti s výukou dětí cizinců (viz infobox). Takové školy mohou pro výuku ukrajinských dětí maximálně využít peníze původně určené na doučování po covidu.
Chybí psychologové
S financemi také přímo souvisí dostupné kapacity škol. Krátkodobě bude nutné podle odhadu PAQ Research a Českých priorit začlenit 143 až 238 tisíc dětí a mladistvých do 19 let. Dlouhodobě se pak může zvýšit počet zapsaných dětí v mateřských školách o 7,1 až 11,8 procenta, na základních školách o 5,1 až 8,4 procenta a ve středním vzdělávání o 3,4 až 5,6 procenta.
Stát ani žádný úřad ale nemá ucelená data o reálných volných místech na školách. Orientovat se lze pouze z výkazů a rejstříkových kapacit, které jsou ale velmi nepřesné. Podle nich by bylo 53 tisíc volných míst v mateřských školách a 355 tisíc na základních školách. Na ZŠ bude ale podle odhadů patrně kapacita pouze pro asi 150 tisíc žáků. Výkazy totiž počítají například i s prostory, které se už nedají použít pro vyučování nebo podle současných hygienických a legislativních norem jen pro daleko menší počet dětí.
„Ke dni 31. 3. proběhne standardní sběr dat, ve kterém školy MŠMT předávají mimo jiné údaje o počtech žáků. Z tohoto šetření bude patrný i počet ukrajinských žáků nově přijatých do škol v měsíci březnu,“ dodává mluvčí MŠMT Lednová.
Není to ale rozhodně jediná výzva, se kterou si české vzdělávání bude muset poradit. Zatím také neexistuje systém prioritní psychologické, případně psychiatrické pomoci dětem uprchlíků. Některé mikroregiony nemají žádného školního psychologa, jde asi o čtyřicet obcí s rozšířenou působností napříč republikou, například Cheb, Vlašim, Hlinsko nebo Opavu. Přetížené jsou také pedagogicko-psychologické poradny.
