Článek
Násilná smrt 23letého muže při přehlídce ohňostrojů Ignis Brunensis od víkendu jitří atmosféru v Brně. Bodnořezným zraněním podlehl u přehrady mladý Rom.
Ve vazbě skončil 37letý muž, podle svědectví z Ukrajiny, byť to žádné oficiální vyjádření doposud nepotvrdilo. Policisté bližší detaily o incidentu, který vyšetřují, nesdělili. Radní města ve středu zrušili brífink.
Média zatím potyčku líčí optikou příbuzných a známých oběti. Zástupci více než 30 tisíc Ukrajinců, kteří nyní na jižní Moravě žijí, se obávají vášní, které tragédie může rozpoutat.
„V naší komunitě panují neskutečné emoce a lidé jsou hrozně vystrašení,“ řekla v rozhovoru Ilnara Dudash, šéfka Ukrajinské iniciativy jižní Moravy.
Rozhovor, v němž přišla řeč například i na integraci ukrajinských uprchlíků, vznikl ještě před oznámením pořadatelů, že ruší na sobotu plánovanou demonstraci „za bezpečnost“.
Zrušená demonstrace a ukrajinská pieta
Romy plánované demonstrace se chtěla zúčastnit i antisystémová a populistická hnutí, která se ještě nedávno často vymezovala právě proti romské menšině. Pořadatelka Žaneta Plachetková zrušení zdůvodnila tím, že se všeho „chytili ti nesprávní lidé, kteří celou akci převrátili“ a bojí se, že by demonstrace mohla mít fatální následky.
„Počkejme na výsledky policie, kde doufám, že ten případ vyřeší tak, jak má. A prosím vás, apeluji na to, počkejme na vyjádření české policie a nechoďme do ulic a nemlaťme a nepokřikujme na nevinné lidi,“ vzkázala Plachetková.
Podle informací ze čtvrtečního rána zástupci ukrajinské menšiny ve čtvrtek odpoledne přijdou na pietní místo zemřelého na brněnské přehradě. „Položíme květiny, zapálíme svíčky a vyslovíme naši soustrast romské komunitě,“ sdělila Seznam Zprávám předsedkyně Ukrajinské iniciativy pro jižní Moravu Ilnara Dudash.
V úterý jste se setkali se zástupci neziskovky IQ Roma Servis. Dohodli jste se na uspořádání společné akce, jak jste zvažovali?
Zatím jsme se rozhodli vyčkat. Pan ředitel byl velmi vstřícný, vnímá celou situaci podobně jako my. Vidí, že je tragická událost zneužívaná různými proruskými a extremistickými silami. Nicméně jsme slyšeli, že v komunitě panují tak rozvířené emoce, že by nebylo dobré se teď scházet na společné akci.
Navíc se obával, že by na ni moc lidí nepřišlo. A pokud by tak někdo učinil, mohl by být třeba ostatními odsouzený, že se bratříčkuje v uvozovkách s nepřáteli. V Brně není taková situace jako třeba v Praze, kde se Romové a Ukrajinci společně setkají tuto neděli.
Po smrtelné potyčce následovala na začátku týdne bitka v centru Brna. Obáváte se dalších incidentů?
V naší komunitě panují neskutečné emoce a lidé jsou hrozně vystrašení. V úterý se dokonce na některých ubytovnách, kde Ukrajinci bydlí, zaváděla bezpečnostní opatření typu hlídek, zabarikádování dveří a podobně.
Přitom nikde oficiálně nezaznělo, že na přehradě zaútočil Ukrajinec.
Ano, je to hodně těžké. Musíme postupovat velice opatrně, ať na sebe my Ukrajinci nepřebíráme roli viníka. Je to čin jednotlivce. Po internetu kolují všemožné informace k incidentu.
Považujete za problém, že se k tomu lidé z vedení města ani policisté nějak konkrétněji nepostavili?
Bylo by fajn, kdyby vydali oficiální prohlášení. Rozumím, že je tu víc scénářů, jak se mohl konflikt odehrát, ale také to podle mě nejde nechat bez komentáře. Uvítali bychom nějaké smířlivé prohlášení.
Máte negativní zkušenosti z běžného pohybu ve městě?
Zatím ne. Nevnímám, že by to v Brně bylo nebezpečnější. Nicméně máme nějaké nepotvrzené informace o dvou zmlácených ukrajinských mladících. To se podle mě na policii nedostalo. Zatím je to jen fabulace uvnitř komunity.
Vyjádření Ukrajinské iniciativy jižní Moravy k sobotnímu incidentu v Brně
Ukrajinská menšina žijící na jižní Moravě v úterý odsoudila sobotní násilný čin na Brněnské přehradě, po němž zemřel 23letý romský mladík. „Je to dramatické a nepřijatelné,“ napsala v oficiálním vyjádření Ukrajinská iniciativa jižní Moravy.
„Dovolte nám jménem ukrajinské menšiny v JMK vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým zemřelého a celé romské komunitě. My, kteří dennodenně přicházíme o své blízké, přátele a spoluobčany, dobře víme, co znamená přijít o blízkého člověka. Jsme nesmírně a upřímně zarmouceni z vaší ztráty.“
Zástupci ukrajinské menšiny se zároveň distancují od jakýchkoli projevů nenávisti. „Věříme v rovnost a lidskost bez ohledu na národnost. Brněnské menšiny vždy žily v souladu a rádi bychom tuto vzájemnou solidaritu udrželi i nadále. Považujeme za důležité nevnímat tuto smutnou událost jako etnický nebo národnostní zločin.“
Ve vyjádření zároveň děkují za pohostinnost obyvatel Brna. „Děkujeme za vaši spolupráci v této obtížné době. Společně bychom měli pracovat na posílení naší společnosti a vytváření prostředí, ve kterém vládne tolerance, respekt a rovnost pro všechny obyvatele, bez ohledu na jejich původ.“
Incident byl rozbuška
Zároveň máte informace o některých incidentech ve školách.
Ukrajinské a romské děti na sebe trochu narážejí a celkově tam panuje napjatá atmosféra, ale už dlouhodobě, ne až po sobotní potyčce. Asi lze říct, že Ukrajinci jsou teď pro Romy trochu terčem. Apeluji na to, aby nikdo nepodléhal dezinformacím.
Takže napjatou atmosféru pozorujete delší dobu?
Ano, tohle leželo mezi těmi skupinami déle a sobotní incident byl rozbuška. Pořád však věřím tomu, že žijeme ve vyspělé společnosti a nebude to tak kritické, jak někdo popisuje, a nebude docházet k dalším násilným činům. Věřím, že toto jsme jako společnost dávno přerostli.
Co je potřeba udělat, aby tady neklíčil nějaký etnický, národnostní konflikt?
Kéž bych to věděla. Možná by mohli vystoupit političtí zástupci města a kraje a vyjádřit se k tomu trochu jasněji. Všichni odsuzují čin, zdůrazňují, že to není etnický problém. Při vší úctě někdy vládní komunikace vyznívá suše, Ukrajinci jsou zvyklí na emotivnější komunikaci.
Lepší vysvětlování by za mě mohlo situaci zklidnit. Výborně komunikuje zástupkyně vlády pro romskou komunitu – pořád se k tomu vyjadřují. Možná by bylo dobré najít i nějakou osobnost z řad romské menšiny, aby k nim promluvila a nevraživost klesla.
Integrace vázne
V oficiálním prohlášení iniciativy děkujete za pohostinnost, nicméně asi nelze vše lakovat narůžovo. Nikdo neví, kdy válka skončí a kolik běženců se vrátí zpět domů. Daří se za vás integrace Ukrajinců?
V úterý jsem četla nějaký názor ohledně zpackané integrace Romů. Integrace Ukrajinců se moc nedaří. Stát by měl daleko více podporovat proces integrace, ale nelze to zjednodušovat.
Vnímám problém i z ukrajinské strany. Spousta nově příchozích vůbec neví, jestli tady zůstanou, a chybí přání se integrovat. Proces začlenění je vždy oboustranný. Nemůžete integrovat někoho, kdo se integrovat nechce.
Spousta dětí je pod velkým tlakem. Vedle českých škol paralelně v online režimu navštěvují ty ukrajinské. Je to pro ně obrovská zátěž. A když to rodiče vidí, také jsou z toho vystresovaní.
A další potíže?
Hlavně černý pracovní trh. To je ale dlouholetý problém. Vnímám, že nově příchozí často legálně nemohou sehnat práci. Podléhají nabídkám zprostředkovatelů, nefér agentur. Nad tímto problémem stát opravdu zavírá oči. Jsou to obrovské peníze, které se v nelegální práci točí.
Někdy mám pocit, že je to lobbing a záměrně přehlížený problém. Kvůli tomu, že jsou zneužívaní lidé jiné národnosti, běžný český občan to nevidí a nevyvíjí tak velký tlak na vládu. Neřeší se to.
Vedení města k začleňování Ukrajinců
Podle dat ke 4. červnu 2023 pobývá v Brně 17 588 lidí s uděleným pobytovým oprávněním v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Z toho je 59 % žen a 25 % dětí do 18 let. Do budoucna můžeme usuzovat na další mírný pokles, a to v návaznosti na chystané změny jak ve výši humanitárních dávek, tak v systému solidárních dávek – již tak těžká situace v oblasti bydlení pro Ukrajince se může vlivem změn v solidárních dávkách ještě zhoršit ze strany pronajímatelů,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Oblasti pomoci, jimž se interkulturní pracovníci věnují, se podle vedení města přesouvají více do školství, zaměstnávání, případně ke specifickým situacím ve zdravotnictví či sociálních službách nebo dalším oblastem, které se postupně vynořují, například v souvislosti s návraty na Ukrajinu. „Jako problematická stále zůstává oblast bydlení,“ doplnil mluvčí.
Na jakých oblastech integrace chce město podle mluvčího mimo jiné dál pracovat:
Výuka jazyka
„Je potřeba pokračovat v podpoře učení jazyka, který je nutný k životu v nové zemi. Je důležité, aby mohli efektivně komunikovat s ostatními a cítit se součástí společnosti. Proto bude pokračovat poskytování jazykové přípravy přes letní prázdniny zajištěním bezplatných táborů či kurzů nebo pokračováním výuky přímo ve školách a školských zařízeních. Aktuálně doporučujeme letní online kurzy češtiny, neziskové organizace nabízejí také výukové tábory.“
Školství
„Je nutná podpora asistentů pedagoga, kteří se mohou věnovat dětem ohroženým ať už vyloučením nebo jinými školními problémy. Dále vnímáme důležitost podpory organizací nabízející volnočasové aktivity pro ukrajinské děti. Zejména náctileté děti/mladí lidé trpí vytržením ze svého prostředí, nedostatkem smysluplných aktivit. Vhodné aktivity ve volném čase disponují velkým potenciálem k usnadnění integrace, začlenění do škol a spokojenosti samotných cizinců.“
Legislativa
„Nadále je nutné informovat o českých zákonech a změnách v legislativě ohledně pobytu ukrajinských uprchlíků v ČR. Stoupající tendenci má oblast otázek spojená s návratem uprchlíků na Ukrajinu (někteří řeší své povinnosti spojené s návratem až zpětně z Ukrajiny).“
Takže podpora Ukrajinců pozvolna ustává?
I z hlediska našeho centra vnímám narativy, které říkají, proč by se u nás měla finančně podporovat výuka českého jazyka, když v kraji funguje Centrum pro cizince, které kurzy nabízí?
Ale už se zapomíná na srovnání: Ještě v roce 2019 žilo v Jihomoravském kraji celkově 30 tisíc cizinců, loni bylo jen Ukrajinců přes 30 tisíc. Jedna organizace nemůže pokrýt všechny potřeby. Neziskový sektor už to úplně nezvládá, stát by se mohl víc zapojit.
Jenže současná ekonomická situace řešení nenahrává. I současná nesnášenlivost pramení z nedostatku. Hledá se viník a vždycky se najde nějaký slabý článek. Tím jsou nyní ukrajinští běženci. Je mi líto, když česká společnost – jedna z těch nejvyspělejších v Evropě – nedokáže přejít přes některé etnické věci.
