Ukrajinců, kterým stát platí nouzové ubytování, výrazně ubylo

Vyplývá to z údajů v informačním systému humanitární pomoci (HUMPO), které redakce Seznam Zpráv systematicky sleduje.

Na konci června – konkrétně 23. června – bylo v systému bezplatného ubytování evidováno 67 926 osob. V pondělí 18. září stejný systém vykazoval 32 404 uprchlíků.

Z dat je také patrné, že počet nouzově ubytovaných osob se ustaluje, i když dál dochází k postupnému snižování.

Hlavní vlna ukončení nouzového ubytování se odehrála během července, tedy první měsíc, během kterého začala platit přísnější pravidla, kdo má na státem hrazené lůžko nárok.

Od léta hradí stát po 150 dnech od ubytování náklady jen u definovaných zranitelných skupin. Mezi ně patří – děti do 18 let, studenti do 26 let, těhotné ženy, osoby pečující o dítě do šesti let, osoby starší 65 let a osoby se zdravotním postižením a ti, kteří o ně pečují.

Nejvíce uprchlíků z nouzového ubytování odešlo ve sledovaném období konec června až půlka září ve Středočeském kraji: 4834 osob. O 4730 osob méně je i v Moravskoslezském kraji. Právě na Ostravsku ovšem zůstává nejvíce uprchlíků s propláceným ubytováním – 4205 osob.

Pro srovnání: hrazené nouzové ubytování v hlavním městě má 3488 osob, o 1788 méně než na konci června.

Samotná struktura ubytovaných se přitom příliš nezměnila. Seznam Zprávy mají k dispozici data ze 4. července, kdy přes 63 procent ubytovaných tvořily ženy. Bezmála 79 procent pobývalo v nouzovém ubytování více jak 150 dní. Aktuálně 18. září byl podíl žen 61,5 procenta a podíl dlouhodobě ubytovaných lidí 76 procent.

Co se naopak od konce června zcela proměnilo, je desítka obcí s největší koncentrací nouzově ubytovaných uprchlíků vůči obyvatelům.

Na prvním místě se v červnu umístily Lázně Libverda s podílem uprchlíků 23,7 procenta, v září už to bylo jen 12,1 procenta, a do první desítky se tak nedostaly.

Jediná obec, která se po celé období udržela v první desítce, je Rančířov. V červnu vykazoval 20,4 procenta, v září desítku uzavíral s 12,9 procenta.

Aktuálně dominuje obec Hodonín v okrese Blansko s koncentrací 63,6 procenta uprchlíků – fakticky jde o 75 ubytovaných osob.

„Nezaznamenali jsme žádné výrazné problémy s adaptací na nová pravidla. Ani informace z krajů a úřadů práce nenaznačují, že by změny Lex Ukrajina V zhoršily situaci uprchlíků,“ zmiňuje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta a zdůrazňuje, že i díky změnám se daří zapojovat držitele dočasné ochrany na pracovní trh a aktuálně jich pracuje skoro 115 tisíc.

Analytička Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Blanka Tollarová upozornila, že řeší přetrvávající problémy spojené s prokazováním zranitelnosti ukrajinských uprchlíků.

Podle ní ne všechny zranitelné osoby jsou skutečně v systému HUMPO evidované a stává se tak, že jim není ubytování hrazené, ačkoli na něj mají mít nárok.

To, jestli osoba patří do některých ze zranitelných skupin, totiž posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to skrze žádost o humanitární dávku. Žadatel nemusí mít na dávku nárok, ale úřad rozhodne o tom, že má „příznak“ zranitelnosti, který se má propsat do systému. Jenomže to se v některých případech nedaří.

„Od července mnohokrát nastala situace, kdy v důsledku chyb v nastavení systému zranitelné osoby, které splnily zákonné požadavky i metodický postup úřadu práce, fakticky nemají nárok na ubytování zdarma a musí za své ubytování platit. Kromě toho, že je v jejich případě porušován zákon, dostávají se tyto zranitelné skupiny do neřešitelných situací, neboť nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nájmu a jsou přímo ohroženy bezdomovectvím,“ stojí ve výzvě, kterou konsorcium zaslalo Ministerstvu práce a kde popisuje anonymizovaně konkrétní příklady, kdy se propsání zranitelnosti do systému nezdařilo.

Ministerstvo práce ale mluví o tom, že část, kterou má v gesci, tedy schvalování, funguje a na propisování do systému HUMPO nemá vliv.