Ukrajinci se musí učit česky. Kurzy jsou ale drahé a učeben je málo

Uprchlíci z Ukrajiny musí splňovat základní požadavky zaměstnavatelů, aby v Česku dostali práci. Hlavní zní: musí umět alespoň trochu česky. Ukrajincům pod dočasnou ochranou k tomu může pomoci Úřad práce ČR.

Stát dokáže běžencům doporučit zaměstnání a rekvalifikace na profese, o které je zájem. A stejně tak i se zařazením se do kurzů českého jazyka, včetně jejich financování. Jenže to může trvat. Častěji tedy nakonec hradí kurzy samotní zaměstnavatelé.

Většina uprchlíků odchází z kurzů po pár týdnech intenzivní výuky. Naučí se objednat si v restauraci nebo si nakoupit v obchodě.

„Čísla, jídlo a pití se učí hned v první lekci. Čeština se učí na základě mluvnických kategorií a čtvrtý pád plus vše, co s ním souvisí se učí hned na začátku,“ říká Miroslav Kašpárek, výkonný ředitel jazykové školy Czech Language Training. Ta se přímo specializuje na výuku českého jazyka pro cizince.

Muži se hlásí pouze zřídka a bývají ve školním věku. Zájemci o kurzy se z drtivé většiny rekrutují z řad žen ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Velká část z nich má děti a potřebují, aby jim je někdo během výuky pohlídal.

„V odůvodněných případech mohou využít služeb hlídání dětí a jiných závislých členů rodiny,“ uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Příspěvek na lekce češtiny mohou dostat i ti, kteří již zaměstnání mají. „Úřad práce může pomoci s financováním kurzů českého jazyka i v případě, že daný občan Ukrajiny už pracuje. Tehdy může jeho zaměstnavatel požádat o příspěvek,“ doplňuje mluvčí Beránková.

Úřad pak může zaměstnavatelům zajistit finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností jak stávajících, tak i budoucích zaměstnanců.

Kurzy češtiny zdarma se velmi rychle plní, navíc se zde většinou lidé učí ve větších skupinách. Někteří proto hledají individuálnější přístup. Cena placených kurzů češtiny pro cizince se může pohybovat od 120 až do 700 korun za hodinovou lekci, což si ovšem ne každý může dovolit.

Nezáleží jenom na délce kurzu, ale také třeba na tom, jestli je kurz on-line, nebo prezenční. A především na tom, jestli je výuka cílena na jednotlivce, nebo na skupinu. To může tvořit rozdíl až několika set korun za sezení.

Největší problém není nedostatek vyučujících, ale nedostatek peněz a prostor jednotlivých škol. Ačkoliv je zde možnost on-line varianty, o tu má podle Kašpárka zájem pouze zhruba každý desátý.

„Převis poptávky je nyní víc než stoprocentní,“ říká. Od začátku března přibylo v jeho škole téměř sto uprchlíků z Ukrajiny, kteří nyní tvoří pětinu tamních studentů. „Všechny prezenční kurzy, které nabízíme, máme plné. Nové budou k dispozici až od května, a to jsme měli během dubna mnohdy převýšenou kapacitu přes garantované maximum,“ dodává Kašpárek.