Ukrajinci přispěli miliardami korun do rozpočtu, říká šéf Úřadu práce

„Ten pozitivní dopad je obrovský a veřejnost si to možná ani neuvědomuje,“ říká o pracujících Ukrajincích v Česku Daniel Krištof, který se stal od září šéfem generálního ředitelství Úřadu práce.

V té souvislosti upozorňuje, že jakmile se konflikt na Ukrajině uklidní a lidé se tam začnou vracet, bude Česko čelit ještě větším problémům s nedostatkem zaměstnanců jak nyní. I proto už v současnosti hledá jeho úřad cesty, jak nasměrovat lidi do oborů, kde bude nouze o lidi největší.

Ředitel Úřadu práce hovořil také o změnách, ke kterým pod jeho vedením dochází (čtěte zde), a v druhé části rozhovoru popisuje, že ačkoli vyplácených dávek stále přibývá, peněz je podle něj na to v rozpočtu dost.

Počty vyplacených dávek za měsíc zaznamenávají rekordy - konkrétně například příspěvek na bydlení. Nenarážíte už na nějaké limity?

Nemyslím si.

Ani v politické rovině, ve smyslu kolik peněz je na to vynakládáno?

Byla energetická krize a máme navíc humanitární dávky. To je něco, s čím se letos státní rozpočet musel vyrovnat. Zároveň je ale třeba říct, že jsme v situaci, kdy zhruba 120 tisíc pracujících Ukrajinců přispělo letos desítky miliard korun do státního rozpočtu. Ten pozitivní dopad je obrovský a veřejnost si to možná ani neuvědomuje.

A je zřejmé, že i díky nim, díky těmto zaměstnancům, mnohé české firmy vyřešily problém s nedostatkem pracovní síly a prosperují.

Takže lidé mohou dál žádat, nevyvolalo to reakci v podobě nějakého plánovaného zpřísnění?

Chystá se zjednodušení dávek. Vidíme, že rodiny, které se dostanou do problému, žádají o několik dávek naráz, a to není úplně optimální ani z pohledu administrativy. Připravuje se sloučení některých dávek, což je zcela správné. Půjde primárně o příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Připravujeme i zjednodušení a vlastně zrušení tolik kritizovaného „papírování“. Na základě souhlasu našeho klienta či klientky si budeme moci některá data ověřit či vyžádat přímo od jejich banky či dodavatele energií. Našim klientům tím odpadne celá řada vyplňování a chození po dalších úřadech a celý proces pomoci se tak zrychlí.

To bude přes bankovní identitu?

Budeme mít specifický kanál pro komunikaci s bankou nebo energetickou společností. V žádném případě nechceme lustrovat účet klienta, chceme jenom informace, které potřebujeme pro posouzení konkrétní dávky, a klient tak bude mít jistotu, že jsou data správně.

Začne to fungovat ještě letos?

Ve schvalování je legislativa u hmotné nouze a v dalším kroku to ministerstvo chystá rozšířit i na další dávky, jako je třeba právě na příspěvek na bydlení.

Takže od příštího roku?

Doufejme. Jestli to projde legislativním procesem.

S digitalizací se celou dobu komunikuje i zvažované propouštění. Na konci roku 2022 měly úřady přes 12 tisíc zaměstnanců. Dá se říct, o kolik nižší to číslo bude v roce 2024?

Mám nějaký odhad, ale zatím je těžké to spočítat přesně. Máme plně zdigitalizovanou teprve první dávku, potřebujeme zdigitalizovat příspěvek na bydlení, který nám řekne více i o digitálně méně gramotné části populace.

Řešíme také, kolik poboček máme reálně mít, abychom dodrželi určitou dojezdovou vzdálenost. A budeme potřebovat kapacity na novou generaci poradenství.

Takže zároveň nové lidi hledáte?

Je potřeba říct, a to je důležité, že poté, co odezněla energetická krize, je největším problémem zaměstnanost. Nemáme prostě dost lidí – zaměstnanců –, což je největší bariéra pro růst české ekonomiky. Jakmile vychladne konflikt na Ukrajině, tak se část válečných uprchlíků vrátí domů na Ukrajinu. České firmy se zároveň budou chtít podílet na poválečné obnově Ukrajiny a přesunou zaměstnance tam, takže ten problém ještě naroste.

Na to budeme muset reagovat dobře nastaveným poradenstvím, které na trh dostane více lidí. A je otázka, jak velkou kapacitu na to potřebujeme.

Poradenstvím myslíte, že se budete snažit aktivovat zbývající nezaměstnané v Česku?

Nejen to. Aktivace se už děje. Máme třeba programy na podporu stárnoucí populace, kde lidem často chybí dostatečná digitální gramotnost. Zároveň lidi na úřadech práce spolupracují se školami, aby nasměrovali studenty do oborů, kde je budoucí potřeba, a ne tam, kde naopak potřeba není. Jsem přesvědčen, že jsme ale teprve na začátku a budeme toho muset dělat mnohem více, abychom lidi na trh práce dostali.

Takže než si toto všechno zanalyzujete, tak nějaké propouštění není otázkou příštího roku, ale spíš roku 2025?

To nejde takto říci. Optimalizaci děláme průběžně. Nyní jsme optimalizovali agendu zaměstnanosti a v agendě nepojistných sociálních dávek bych chtěl mít jasno nejpozději v polovině příštího roku.

Když jste zmínil rekvalifikace… na Seznam Zprávách jsme popisovali, že to nefunguje tak hladce, jak se to původně jevilo, a lidé si stěžují, že jim jsou kurzy zamítané. Řešíte to?

Řešíme. Když jsem nastupoval, ocenil jsem, že existuje e-shop, kde se potkává poptávka a nabídka, je fantastické, že něco takového vůbec vzniklo. Míchají se nám tam ale dvě věci:

Dotované vzdělávací kurzy v oblasti digitalizace, které schvalujeme relativně rychle a většinu z nich schválíme. Zájemce si musí 18 procent z ceny zaplatit jako spoluúčast. A vedle toho máme rekvalifikace, které plně dotujeme, ale zároveň velmi pečlivě sledujeme, jestli je to ta správná věc v rozvoji konkrétního člověka. Tam je to procento schválení logicky daleko nižší.

Tyto dvě kategorie dotovaných kurzů nebyly na e-shopu srozumitelně oddělené, došlo k nedorozumění a oprávněné frustraci. Když se ale teď podíváte na Jsmevkurzu.cz, tak tady ty obě skupiny kurzů už popsané jsou, nyní ještě musíme e-shop víc zjednodušit či lépe srozumitelně navést lidi na to, aby si hned na začátku vybrali, zda chtějí pomoct doplnit digitální dovednosti nebo rekvalifikaci.

Tím nekončíme - máme další zpětné vazby od uživatelů, které chceme zapracovat a e-shop předělat, aby plnil svoji roli ještě lépe.