Ukrajinci jsou méně problémoví než Slováci, ukazují data o kriminalitě

I tři roky od začátku ruské agrese na Ukrajině do Česka nadále utíkají další uprchlíci, a s tím pozvolna přibývají i počty stíhaných Ukrajinců v tuzemsku.

Policejní data ale ukazují, že se nejedná o dramatický nárůst, a je třeba je číst v širším kontextu. Největší menšina v Česku je z pohledu kriminality méně problémová třeba než Slováci, kteří jsou druhou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku.

Policie stíhala 0,65 procenta z 590 tisíc Ukrajinců, kteří v tuzemsku loni pobývali. Jak vyplývá z propočtů Seznam Zpráv, poměrově je to přibližně třikrát méně než u zmiňovaných Slováků. Těch loni žilo v Česku přes 120 tisíc, policisté vedli trestní stíhání více než 2300 z nich.

„Z našeho pohledu platí, že počty trestných činů Ukrajinců jsou na vzestupu, a to v souvislosti s příchodem uprchlíků po napadení Ukrajiny Ruskem. Počet trestných činů však proporčně neodpovídá, jinými slovy v přepočtu na počet příslušníků této skupiny jich je méně nežli u srovnatelných národností,“ potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Do křížku se zákonem se loni dostalo 3842 Ukrajinců, před dvěma lety jich policie stíhala 3477.

Odborníci však zdůrazňují, že nejde o dramatický nárůst a poukazují i na demografickou skladbu ukrajinských uprchlíků. Převažují mezi nimi ženy a děti. Ze 400 tisíc ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou je pak přibližně každý čtvrtý muž mezi 18 a 65 lety.

„Z obecných statistik vyplývá, že kriminalitu nejvíce páchají mladší muži. A k nám z Ukrajiny přišly především ženy s dětmi,“ vysvětlila Marie Jílková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se zabývá mimo jiné kriminalitou cizinců.

Jílková zdůrazňuje, že české statistiky o kriminalitě cizinců navíc zachycují všechny lidi jiné národnosti, včetně turistů. „Pokud bychom měli statistiky pouze o lidech usazených v Česku -  migrantech, pak budou čísla vůči migrantům, včetně Ukrajinců, ještě daleko příznivější,“ doplnila Jílková.

Moravčík pak doplňuje, že policisté v souvislosti s Ukrajinci nejčastěji řeší překročení zákona v oblasti ohrožení pod vlivem návykové látky. „To je skutečně oblast, která je pro tuto skupinu charakteristická a vnímáme ji jako velký problém. Druhou velkou skupinou je maření výkonu úředního rozhodnutí, což zjednodušeně znamená, že tito státní příslušníci nerespektují rozhodnutí našich soudů či dalších institucí,“ doplnil policejní mluvčí.

Z dalších čísel vyplývá, že Ukrajinci tvoří přibližně dvacetinu obyvatel Česka. A ze všech loni stíhaných osob v tuzemsku tvoří 5 procent, tedy také dvacetinu. Ani takto negativně nevybočují.

Podle odborníků naopak ve veřejném prostoru často nepoměrně převažují sdělení, která zobrazují uprchlíky jako kriminálníky, a spíše opomíjejí informace o nich jako o obětech trestných činů. „Z výzkumů velmi podloženě víme, že pokud nějaká skupina dostane, byť neprávem, problémovou nálepku, jsou vůči ní následně přijímána i daleko méně příznivá opatření,“ zdůraznila odbornice Jílková. Nesprávné spojování s kriminalitou tak může jejich situaci v Česku zhoršovat.

Policie s odborníky považují mytizaci některých národnostních skupin za nebezpečnou. Potvrzují to i pravidelné zprávy o extremismu, které vydává Ministerstvo vnitra.

Bezpečnostní složky evidovaly za loňský rok 119 stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků. V 71 případech byli oběťmi útoků právě Ukrajinci. „V druhém pololetí roku 2024 byly nadále registrovány kontinuální výpady proti Ukrajincům. Protiukrajinské projevy předčily incidenty s anticiganistickým, antisemitským či homofobním podtextem,“ píše se ve zprávě ministerstva, kterou připravuje Odbor bezpečnostní politiky.

Podle Jílkové se státu moc nedaří těmto nenávistným útokům zamezit. „V terénu vidíme, že k těmto projevům dochází a rozhodně ne ojediněle. Jsou ale málokdy hlášeny, částečně proto, že jejich oběti nechtějí být vnímány jako problémové, částečně kvůli menší znalosti jazyka, práva i třeba vlažnější důvěře k policii,“ uvedla.

Policisté přičítají nárůst trestných činů s extremistickým podtextem vůči Ukrajincům právě vlně jejich odchodů ze země po začátku války. „Sledujeme jej právě od roku 2022. Stále se však jedná o maximálně desítky případů v rámci celé ČR,“ sdělil Moravčík.

Experti zároveň zdůrazňují, že v šedé zóně zůstává třeba zneužívání Ukrajinců v pracovně-právních vztazích. Úřady totiž evidují jen malé počty trestných činů v této oblasti. „V terénu ale vidíme, že k porušování pracovních práv dochází opravdu rozsáhle, ale do statistik se nám to nepromítá. Za sebe bych pokládala spíš vhodnější se ptát, proč víme tak málo o trestných činech páchaných na Ukrajinkách a Ukrajincích v Česku,“ doplnila Jílková.