Článek
Mezi červnem a červencem „odešlo“ v Plzeňském kraji z nouzového ubytování přes 2700 ukrajinských válečných uprchlíků z Ukrajiny. A konkrétně v Plzni jich pak bylo 1548.
Pro srovnání: V hlavním městě se za stejné období odhlásilo 530 uprchlíků a v celém Jihomoravském kraji 1537, tedy o 11 méně než v Plzni.
V souvislosti s novou úpravou lex Ukrajina V, která zpřísňuje i proplácení podpory uprchlíkům, zaznamenal Plzeňský kraj v nouzovém ubytování největší propad.
Proč právě tento region?
Podle oslovených organizací, které s uprchlíky na Plzeňsku pracují, se na tom ukazuje specifická situace v kraji: Velká koncentrace pracovních agentur provázaných s ubytovnami, které mají aktuálně z uprchlické krize těžit.
„Situace je tady v kraji taková, že se dá nazvat jako obchod s chudobou s hromadným ubytováním. V jiných městech to asi není tak neregulované. Tam, kde byli dřív ubytovaní dělníci, jsou teď i ženy s dětmi,“ říká Ľubomír Lupták, ředitel spolku Ponton, který se mimo jiné snaží mapovat situaci na ubytovnách na Plzeňsku.
Proč byl začátek července tak výrazný mezník pro válečné uprchlíky v Česku?
Poslechněte si aktuální díl Podcast 5:59, který podrobně rozebírá situaci, jež s červencem mohla nastat.
„Čekali jsme to. Agentury zaměstnávají uprchlíky i s bydlením,“ konstatuje Jakub Paleček, ředitel pobočky Člověka v tísní v Plzeňském kraji k statisticky největšímu propadu nouzově ubytovaných. Podle něj ovšem není aktuálně jasné, co se s lidmi, kteří z nouzového ubytování „odešli“, stalo.
„Nemáme k tomu data. Z mého pohledu je možné, že dál bydlí na ubytovnách, ale už to není hlášené jako nouzové ubytování,“ říká ředitel plzeňské pobočky Člověka v tísni s tím, že reálně v Plzeňsku nečelili náporu lidí, kteří přišli ze dne na den o bydlení.
Rozdíl v počtu evidovaných lidí s nouzovým ubytováním mezi 23. červnem a 4. červencem:
Situací se zabývá i vládní zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Máme indicie od nevládních organizací, že opravdu některé pracovní agentury zacházejí s lidmi na hranici pracovního vykořisťování a možná i za ní. Máme k tomu naplánované jednání strategické skupiny ještě v průběhu července,“ uvedla Laurenčíková pro Seznam Zprávy.
Uprchlíci prakticky bez práv
Zástupci neziskových organizací líčí, že na Plzeňsku se setkávají se specifickými praktikami. Například, že ubytovny mají nocleh uprchlíků hrazený dvakrát.
„Jednou od státu jako nouzové ubytování a podruhé jim to strhnou z jejich výplaty,“ říká Jakub Paleček s odkazem na to, že ubytovny jsou vzájemně provázané s pracovními agenturami, které uprchlíky zaměstnávají.
Jeho kolegyně Eva Malá, která pro Člověka v tísni pracuje jako koordinátorka projektu SOS Ukrajina v kraji a má na starosti chod plzeňského Centra pro pomoc uprchlíkům, zmiňuje další problém: Za vyřízení prodloužení dočasné ochrany, která se uděluje na jeden rok, si opět měly tyto provázané skupiny pracovních agentur a ubytoven účtovat peníze. Přitom celý proces žádosti o prodloužení ochrany je bezplatný.
„Můžeme těm lidem pomoci. Ale oni nechtějí vystoupit veřejně, bojí se propálit svá jména,“ říká koordinátorka s odkazem, že se příliš nedaří nařčení doložit na konkrétních případech. Uprchlíci mají strach. Ostatně by rychle mohli přijít naráz o ubytování i práci.
Eva Malá zmiňuje i další aktivity na hraně, jako jsou smlouvy, kterými se uprchlíci s dočasnou ochranou zavazují sankcemi pracovat pouze pro danou skupinu. Sankce mají mít ale uprchlíci navázané i na pracovní prohřešky a na ubytování. „Aby jim zůstalo z výplaty reálně co nejméně peněz,“ říká ředitel Pontonu Lupták.
Jeho kolega terénní pracovník Vladyslav Skyban přidává další příběh. „Měl jsem případ pána od rodiny, kterému dali výpověď, když byl nemocný, a vzali ho zpátky, až když se uzdravil. Tito lidé nemají reálně žádná práva,“ říká.
Neustále se objevují nové ubytovny
Součástí práce zmíněného Vladyslava Skybana je monitorovat ubytovny v Plzeňském kraji. „Pořád objevujeme nové ubytovny. Minulý týden jsem zrovna jednu objevil,“ říká s tím, že ubytovny rychle vznikají a stejně tak i zanikají.
To zmiňuje i mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová ve svém vysvětlení, proč právě v Plzeňském kraji vypadlo nejvíce uprchlíků z nouzového ubytování.
„Zmizelo nám ze systému HUMPO 135 ubytovatelů, kteří s námi dříve měli uzavřenou dohodu o poskytování nouzového ubytování, protože nevyhověli podmínkám nového lex Ukrajina. A jak je známo, stát prostřednictvím krajů proplácí od července ubytování pouze zranitelným osobám,“ zdůrazňuje mluvčí. A stejně tak vysvětluje, že v kraji je vysoký počet uprchlíků, proto šlo také předpokládat, že zde dojde ke statisticky vyššímu propadu nouzově ubytovaných.
Fenomén Mariánských Lázní
Nedaleko Plzně se v rámci nouzového ubytování objevuje další specifický jev: vysoká koncentrace nouzově ubytovaných v rámci jednoho města.
Mariánské Lázně mají bezmála 12 tisíc obyvatel a k 11. červenci zde využívalo nouzové ubytování 1151 válečných uprchlíků. Koncentrace nouzově ubytovaných vůči populaci je tak téměř 10procentní.
Podle Vojtěcha Franty (Piráti), zastupitele v Mariánských Lázních a náměstka hejtmana Karlovarského kraje, který má v gesci lázeňství, je to souběh hned několika vlivů.
„Vrbětice, covid, ruská agrese a tradiční hosté Mariánských Lázní byli zčásti právě z Ruska. Takže došlo k výpadku klientely a propadu cestovního ruchu. A do toho velká nutnost ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Tahle kombinace způsobila to, že se ubytovali v tamních ubytovacích kapacitách. Využívali hotelové kapacity,“ vysvětluje náměstek hejtmana.
Vladyslav Skyban přidává své zkušenosti, jak zamotaná může být v praxi situace na ubytovně, pokud chcete něco řešit. „Budovu vlastní jeden subjekt, ten to pronajímá dalším. Ani lidé, co tam bydlí, často nevědí, u koho vlastně bydlí,“ říká terénní pracovník a dodává, že například každé patro jedné budovy reálně provozuje jiný subjekt.
Právě pro svoji proměnnost se zároveň složitě jednotlivé skupiny agentur a ubytoven pojmenovávají: „Je to komplikovaný ekosystém. Jsou to košaté struktury. Cítím, že to je něco, co se děje jenom tady,“ říká Ľubomír Lupták.
A terénní pracovník mluví o tom, že když se nějaké uprchlické rodině snaží pomoci najít jiné ubytování, dostává se do složitostí. „Komunikace s realitkami je peklo. Nelze ubytovat třeba rodinu s více jak třemi dětmi,“ poznamenává.
Eva Mertlová vysvětluje, že kraj se snaží co nejvíce omezit zneužívání uprchlíků tím, že velmi úzce spolupracuje se Správou uprchlických zařízení a jejím centrem pro integraci cizinců. „Také spolupracuje s neziskovými organizacemi při zjišťování a řešení těchto problémů. Uskutečnila se jednání za účasti pana hejtmana, jejichž cílem bylo propojit neziskové organizace s PČR a stanovit, jak postupovat při zjištění podobného problému,“ zmiňuje mluvčí Plzeňského kraje.
Případné zneužívání uprchlíků je proto kraj připravený hlásit Policii České republiky. Ovšem podle mluvčí zatím takové informace neobdržel.
Problém, který intenzivně řešíme
Na tento rozpor – informace o vykořisťování uprchlíků od neziskových organizací na jedné straně a zatím žádné hmatatelné důkazy, které by mohl kraj oznámit policii na druhé straně – se redakce Seznam Zpráv přeptala vládní zmocněnkyně Kláry Laurenčíkové, která mluví o tom, že problém sama vnímá jako opodstatněný a reálný.
„Já jsem opatrná říkat nějaké závěry, na strategickou skupinu jsem si ale pozvala i zástupce policie, kteří nejsou stálými členy této skupiny. Intenzivně se tomu věnujeme a propojíme Ministerstvo vnitra, Policii České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí,“ říká zmocněnkyně a koordinátorka.
„Určitě chceme společně nastavit plán kontroly toho, v jakých podmínkách tito lidé pracují a v jakých jsou ubytovaní. Jsme si vědomi toho, že lidé potřebují větší míru ochrany a agentury větší míru kontroly,“ dodává Klára Laurenčíková.
Podle ní se tak poznatky ze situace v Plzeňském kraji mohou promítnout do úprav národních pravidel v některém z dalších připravovaných balíků opatření lex Ukrajina.
