Ukrajina není fašistická a senioři netrpí. Vyvracíme lži z Karviné

Dvě hodiny debatoval Vít Rakušan (STAN) s návštěvníky pivnice Centrum v Karviné. Z publika vedle nadávek ministrovi chodily také faktické otázky. Ty ale často stály na základech postavených z dezinformací. Debata tak mimo jiné ukázala, jak hluboko jsou některé nepravdivé a zkreslené scénáře ve společnosti zažité a jak ovlivňují názory. Redakce Seznam Zpráv se proto rozhodla několik z oblíbených lží, které zazněly, uvést na pravou míru.

Jednou z otázek, které padly, bylo, proč vláda „tak vehementně podporuje fašistický kyjevský režim na úkor Čechů“. Na tomto výroku jsou hned dvě věci špatně. V první řadě je třeba porovnat, jak velké prostředky vláda vynakládá do pomoci země, kterou napadl její soused. Pokud mluvčí myslel pomoc, kterou stát posílá na Ukrajinu, Česko nechudne.

V druhé polovině prosince to například pro Radiožurnál popisoval vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj Česko sice na pomoc Ukrajiny vynaložilo desítky miliard korun, nicméně zpátky dostane více.

Autor výroku mohl myslet také to, že uprchlíci čerpají dávky a další finanční pomoc na úkor Čechů. Jde o oblíbený příběh, který vzbouzí v lidech závist. A je také dávno vyvrácený. Že fakta říkají opak, víme už více než rok. Čechům pomáhá vláda nepoměrně více a částka dále stoupá.

Co se týče příběhu, že Ukrajina je fašistický stát – jde o narativ, který ruská propaganda razí dlouhodobě a mimo jiné i tím se snaží ospravedlnit svou agresi. Ve skutečnosti je Ukrajina zpravidla v mezinárodních srovnáních demokratičnosti zemí nad státem, který ji napadl. Fotky dokazující fašismus pak často bývají fotomontáže. Zde je potřeba také dodat, že extrémní pravice má své zastoupení v mnoha zemích včetně České republiky. To z nich nedělá fašistické.

Uprchlíci z Ukrajiny byli také terčem výčitek, že jsou zvýhodňovaní a zvyšují kriminalitu. Ani to není pravda. Naopak - jak ukazuje nová analýza Mezinárodní organizace pro migraci, jsou na tom hůř než Češi. Pokud by totiž měli zdejší občanství, mnoho z nich by mělo nárok na dávky, které jsou pro ně v současném stavu nedosažitelné.

Zvyšování kriminality pak vyvrací policejní statistiky.

Další z účastníků besedy zpochybňoval, že je v České republice svoboda projevu. Argumentoval tím, že pokud někdo napíše, že schvaluje útok na filozofické fakultě, tak „vy fízlové tam naběhnete. Komando patnácti lidí, vykopnou mu dveře, nahází tam granáty.“

Tady je třeba připomenout, že i svoboda projevu má svá omezení. Ta upřesňuje například trestní zákoník a obecně se dá říct, že předchází podporování nenávisti a nelegální činnosti, v tomto případě se konkrétně jedná o paragraf 365. „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok,“ píše se v dokumentu.

Se svobodou slova a projevu prostě jen nemizí odpovědnost lidí za to, co řeknou. Konkrétně Česká republika má přitom s omezením tohoto typu svobody dlouhodobou zkušenost. Pokud bychom pracovali jen s dvacátým stoletím, vládly na našem území hned dva režimy, které skutečně za nesouhlasná vyjádření své oponenty přinejmenším omezovaly, v extrémních případech i vraždily.

Stížnosti se ale týkaly i ekonomických témat. Jeden z účastníků debaty například současnou vládu osočil z toho, že obrala důchodce o peníze. Extrémně zjednodušeně to je pravda. Situace je ale výrazně složitější. Fialův kabinet totiž upravil valorizaci penzí - od začátku letošního roku se například do valorizace nebude započítávat polovina růstu mezd, jak to bylo dosud, ale pouze třetina. Šlo o krok, který má pomoci udržet důchodový systém.

Díky automatické valorizaci navíc dlouhou dobu penzisté byli skupina, kterou inflace zasahovala nejméně. Ukazuje to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) z července loňského roku.

Ústavní soud ve středu rozhodl, že krok vlády nebyl protiústavní.

Nespokojenost v návštěvnících pivnice vyvolává také fakt, že Česká republika kupuje elektřinu z Lipské burzy. Problematiku energetiky jsme popisovali například v tomto článku. Nicméně pro základní pochopení se dá použít odpověď šéfa ČEZ Daniela Beneše na otázku, proč se Česko z burzy nestáhne.

„Kdybychom odešli, mohli bychom se samozřejmě zapouzdřit, zavřít hranice a zrovna v té jedné komoditě, v elektřině, bychom nějakou dobu vydrželi a mohli si teoreticky stanovovat cenu sami. Ale je celá řada jiných komodit, třeba ropa nebo plyn, ve kterých bychom byli závislí na okolním světě. A byl bych zvědav, co by nám okolní svět dovolil,“ vysvětlil pro SZ Byznys. Opustit evropský trh podle něj není reálně možné, zásadním přínosem Evropské unie je geopolitická stabilita a fakt, že je Česko součástí většího celku, který nás chrání.

Lží, polopravd a zavádějících narativů v rámci debaty zaznělo více, tento článek popisoval jen vybrané. Neznamená to, že všechny ostatní výroky byly fakticky či interpretačně správně.