Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku, který upozornil na rozpor ve směřování českého středního školství. Rodiče a stát volají po navýšení počtu gymnázií, ale kraje slyší hlavně na poptávku ze strany místních zaměstnavatelů.
„Úkolem škol není vychovat roboty do levné montovny. Levné montovny by z této země měly ideálně postupně mizet nebo být tlačeny k tomu, aby levnou práci nahradily automatizací. Je třeba mladé vzdělávat, aby měli co nejvíce možností, a ne aby zapadli do škatulky levné pracovní síly a po zbytek života neměli jiné volby,“ myslí si například Jana Pokorná.
Přečtěte si původní článek:
Petr Keller: Proč se většina diví, že je tlak na to jít na gymnázium? Všude se přece požadavky na vzdělání zvyšují, včetně běžných státních úředníků, zdravotnictví – zdravotní sestře již nestačí SŠ, ale je třeba nástavba nebo VŠ, atd. Střední školství s maturitou totiž devalvovalo na téměř nic. A co je pro studium VŠ lepší příprava? Gymnázium. Takže se není čemu divit…
Jiří Čížek: Zaujala mě zmínka ohledně 40 procent negymnazistů na vysokých školách. Nechci shazovat úroveň vzdělávání na odborných školách, ale přemýšlím, zda třeba zdravotní škola má matematiku nebo jazyk stejně komplexní jako právě gymnázium. A na jaké vysoké školy se absolventi odborných škol „dostávají“, zda se jedná o různé humanitní a společenské obory, kam berou i bez přijímaček a které následně zaplevelují veřejnou správu dalšími Dis., Bc. a občas i Mgr., což vede k obecně přiznávané neefektivnosti, protože ti lidé to prostě nezvládají a jejich místo je právě v té středoškolsky odborné kvalifikaci. (redakčně kráceno)
Marian Velas: Stát nemá fungovat jako dodavatel personálu pro firmy. Pokud ho firmy chtějí, nic jim nebrání založit si vlastní školu a vychovat si personál samy. Jenže to stojí peníze, a to je přesně to, o co firmám jde – ušetřit náklady a přenést je na stát. Vzdělání by právě naopak mělo být co nejvíce všeobecné, protože, a ruku na srdce, v 15 letech, a někteří ani v 18 letech, naprosto netuší, čím se vlastně vůbec chtějí živit. (redakčně kráceno)
Jana Kobzová: Systém není špatný, míst na gymnáziích je málo, takže je zájem velký a dostanou se pouze ti nejlepší. Střední školy nemají zdaleka všechny kvalitní výuku. Je pěkné vystudovat odbornou střední školu, ale to neznamená umět to, co jsem vystudoval. Pokud je střední škola dobrá, bývá narvaná úplně stejně jako gympl. Učňovské obory se nedají skoro ani počítat, kvalita výuky často naprosto otřesná.
Jaroslav Tyml: Gymnázium je pouze přípravka na vysokou, a když to nedopadne, tak nic.
- Jan Žofčin (reaguje): Moje zkušenost je bohužel opačná. Gymnázium je všeobecná příprava postavená na tom, že na ty děti kladou celkem velké nároky v učení ve všech předmětech. Na vysoké škole, zde je to spíš otázka na zamyšlení ve vzdělání, se stále v prvních ročnících nejvíce vyhazuje na základních předmětech, jako je matematika a fyzika. Málokdy neuspěje gymnazista, ovšem ti například z průmyslovky mají často nepřekonatelný problém. Až pak nastupují odborné předměty. Gymnazista se umí učit a snést nároky, takže se odborný předmět v pohodě doučí a nemá moc problémy. Pokud gymnazista neuspěje, je stále velký předpoklad, že umí obstojně dva jazyky, což dnes hodně zaměstnavatelům na slušně placených pozicích stačí.
František Řanda: Gymnázium nepovažuji za dobrou volbu, pokud nebude potomek pokračovat studiem na VŠ. Nicméně chápu rodiče, proč chtějí pro své děti lepší vzdělání, ač firmy hledají úplně jiné uchazeče. Problém je v tom, že být zaměstnancem není úplně dobrá životní perspektiva. Pokud bude mít dítě možnost volby, zda být zaměstnancem nebo být třeba podnikající osobou, tak má mnohem vyšší šance žít kvalitnější a bohatší život, kdy může časem lépe kombinovat osobní a profesní život.
Martin Novák: Firmy něco shánějí? Že je nikde nevidím na těch základních školách, jak se zajímají o studenty osmých až devátých tříd, představují a prezentují jim svou společnost atd. Nikde nevidím, že by zajímaly o to, kam studenti chtějí jít, jaké mají vize atd. Možná tak na středních školách je to trochu lepší, ale stejně stále tristní. Tak co si stěžují? Pokud něco chtějí, tak se musí zajímat a starat. (redakčně kráceno)
Pavel Slaměna: Ve společnosti převládá názor, že každé dítě ambiciózních rodičů musí mít přinejmenším SŠ, ideálně VŠ s tím, že ono to tak nějak pro ego rodičů stačí. S takovým vzděláním je přece téměř jisté, že se v životě uplatní. Ale to nemusí být pravda, i když jejich potomek může mít červený diplom, nikde není napsáno, že se automaticky uplatní. Mít doma potomka s výučním listem je pro spoustu rodičů potupa na společenském žebříčku, ale kde je napsáno, že nebude úspěšnější v životě právě on. Řemeslo má zlaté dno a kdo si to nemyslí, tak jen do té doby, kdy bude někoho takového potřebovat. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Radek Vích: Hlavní problém leží v kvalitě odborných škol. Ti, co jsou proti rozšiřování gymnázií, by se měli zamyslet, jak je možné, že máme tak obrovský podíl žáků odborných škol, a přesto ti lidé pak na trhu práce chybí… Zároveň vlastní zkušenost trochu bokem: žáků, co nemají na VŠ, protože by třeba byli nějací hloupí, je úplné minimum, mají třeba horší startovací pozici kvůli financím a podmínkám doma, ale mají na to a mohou to v pohodě dohnat. Stále mi přijde, že každý by měl hlavně studovat/učit se to, co chce, protože jinak to, co nechce, v životě stejně dělat nebude… (redakčně kráceno)
- Jiří Joudal (reaguje): To je nesmysl. Školy by se měly přizpůsobit trhu. Na gympl by měli chodit ti nejlepší z nejlepších a měl by být náročný. A na to má tak 10 procent dětí. To, co píšete vy, by znamenalo snížit kvalitu výuky. Což se tu bohužel 36 let děje. Gymply bych spíš omezil. A na střední školu jen s dvojkami zbytek na učňák nebo učňák s maturitou. Dis. a Bc. bych zrušil. Stejně 99 procent z nich dělá práci středoškoláka a chybí tři roky na trhu práce. Máme tu nízkou nezaměstnanost právě proto, že každý studuje nebo je v molochu státní správy.
Jan Marek: Lidé sami nejlépe vědí, co je pro ně a jejich děti nejlepší. Centrální plánování a pětiletky máme bohům díky za sebou. Podniky a firmy ať padnou, pokud nedokážou lidem, že pracovat pro ně je opravdu výhodné. Čas a trh ukážou, kdo se mýlil.
Jaroslav Krejčí: To, že montovny nyní poptávají málo kvalifikované lidi z učňáků, neznamená, že to tak bude pořád. Těmto typům podniků už zvoní hrana a zároveň proti působí demografie (úbytek práceschopného obyvatelstva) a robotizace. A jejich trable nejsou otázkou desítek let, ale jednotek roků. Stačí se podívat na automotive, kdy se vyčerpala naše schopnost dodávat montovnám levné zaměstnance a nyní mají problémy s efektivitou. Pokud máme fungovat dál, potřebujeme zvýšit kvalifikaci našeho obyvatelstva, aby bylo s to fungovat v rámci high-tech, know-how, vědy a výzkumu a služeb. A k tomu nám chybí zaměření nejenom na obecné středoškolské, ale i vysokoškolské vzdělání (zde s preferencí technických oborů). (redakčně kráceno)
Michal Bock: Já jako rodič bych své dítě na učiliště nedal ne z důvodu, že mám něco proti řemeslům. Právě naopak, řemeslo má a bude mít zlaté dno. Problém je, že své dítě mám rád a nepošlu ho do jámy lvové. Víte, jak to tam vypadá? U nás ve městě je učňák prolezlý skrz na skrz šikanou, jsou tam případy prodeje drog, apod. Na učiliště dneska jdou lidé, kteří propadli, mají nechutný prospěch a hlavně chování. Pokud máte SŠ a i gymnázia, která doslova vysají všechny průměrné, tak na učiliště jdou tací. Samozřejmě není učiliště jako učiliště. (redakčně kráceno)
