Nápor ve Špindlerově Mlýně. „Spousta místních je naštvaná,“ říká starosta

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedno z největších českých lyžařských středisek je znovu pod náporem návštěvníků - ať už českých, polských, německých či nizozemských. Ve Špindlerově Mlýně v zimě často kolabuje doprava, obec se dostává i na hranu kapacity čističky odpadních vod. Zatímco pod úpatím krkonošských vrcholků zůstává asi tisícovka stálých obyvatel, v sezóně přijíždí až 20 tisíc lidí.

Místo horské přírody je pak Špindlerův Mlýn stále častěji spojován s přílivem kapitálu. „Český Aspen“ jako zkratka oblíbená mezi byznysovými novináři i finančníky staví do popředí hodnotu pozemků místo zachovávání a chránění ohrožených druhů.

Mezi zájmy kapitálu, ochranou přírody a přílivem turistů stojí starosta a podnikatel v cestovním ruchu Martin Jandura (nestr.).

Se zimou jste letos spokojení?

S tím, jak je klimatická změna, houpavé počasí, tak všichni chodíme do kostela, protože si přejeme, aby opravdu v zimě nasněžilo, což se letos fakt podařilo. Svátky byly famózní, dole v kraji inverze, mlha, nahoře luxus, romantika, na hřebenech až 12 stupňů. Zatím nám to s pomocí boží a s pomocí Krakonoše klape. Co se týká svátků, jak všichni mohli mediálně zaznamenat, tak i Chuck Norris zaparkoval ve Špindlu, ale ten měl výjimku.

Problém ale měli i ti, kteří měli zakoupenou permanentku. Není takový nával pro Špindlerův Mlýn už příliš?

To, co se stalo mezi svátky, nebyl chaos, ale bylo to o krásném počasí. Část přijela na lyže, část na skialpy, na běžky, část si udělat selfíčka. Mění se turnusy a Špindl byl plný pod střechu. Když se namíchá tenhle koktejl, tak jsou ve Špindlu fronty. My jsme to fakt pouštěli a dopravu korigovali. Říkám, stává se to párkrát v roce, když jsou třeba holandské prázdniny nebo vánoční svátky.

Pro místní to znamená, že nemají možnost třeba jet na nákupy do Vrchlabí. Lidé čekají i hodinu a půl v koloně. Budete to nějak korigovat?

Místní informujeme o tom, aby omezili cestu do Vrchlabí. Ale říkám, tohle se děje tak desetkrát do roka. Místní o tom vědí, samozřejmě to ale je pro ně nepříjemné. Chceme to řešit nějakou formou vjezdových samolepek. I pro zaměstnané. Stalo se, že hotely byly kvůli kolonám omezené na obsluze, protože zaměstnanci nemohli přijet včas.

Nepřichází v úvahu třeba parkovací dům na kraji obce, aby lidé nevjížděli do centra?

Parkovací dům měla stavět společnost Melida (provozovatel skiareálu, pozn. red.), ale jak proběhl covid, válka, zdražování, tak od stavby upustili. Sháníme investora, nebereme dopravu na lehkou váhu, ale když to řeknu úplně natvrdo a upřímně, tak nás čeká spousta dalších investic.

Prioritně musíme udělat úpravnu vody, abychom mohli zásobovat hotely a občany pitnou vodou. Vzápětí je čistírna odpadních vod, která je dávno za limitem v top sezóně. To je náklad až 150 milionů.

Máme 1000 obyvatel, ale 70 kilometrů komunikací, 23 mostů, odpadové hospodářství jako krajské město. To je pro mě strašná bolest. Nikdo si to nedokáže uvědomit. Každý říká český Aspen, že jsme bohatý, ale město strašně trpí. Jsem fakt vytočený z rozpočtového určení daní. Kdyby peníze zůstaly ve Špindlu, tak se tu máme jak v Dubaji.

Líbí se vám nálepka český Aspen?

Ne, nelíbí. Pro mě je úsměvná. Ale jak říkala Madonna, mluvte o mě dobře, nebo špatně, hlavně, když se o mně mluví. (smích) Já Špindl miluji, je to krásný horský malebný středisko. I za první republiky byl vyhlášený, jezdili sem bankéři, slavní herci, takže Špindl tenhle punc prostě má. Akorát teď se to trošku vymklo z ruky.

Zmiňujete malebnost, ale o Špindlerově Mlýnu se mluví hlavně v souvislosti s tím, kdo z bohatých si koupil jaký apartmán, kdo staví jaký hotel, případně kdo obešel pravidla. Dá se s tím něco dělat?

Nebudeme si nalhávat, že mě to nechává klidným. O to víc je na radnici, aby zůstala bdělá. Snažíme se, aby ten, kdo tady chce podnikat, tak podnikal, jak má a nic nešlo za hranu. Stavět chce každý. Máme dobře kovaný územní plán, pevně si za ním stojíme. Rekonstrukci nemůžeme bránit, ale za 20 let můžete napočítat dvě, tři stavby na zelené louce. Na zelené louce je stopka, nepovolujeme, je to zapovězené.

Zatímco v Alpách zůstávají místní, jsou tam farmy, penziony, tak u vás zůstala asi tisícovka obyvatel. Není vám to líto?

Já tu žiji od narození, jsou tu krásné hory, v mezisezóně tu je klid. Ale je s tím spojený turistický ruch a byznys. Spousta místních je naštvaná, že jsou tady mraky lidí, ale je to stejné, jako kdybych se odstěhoval do Ostravy a nadával tam na hutě. Jsem tady a vím, co to obnáší.

Hodně Špindláků si začíná uvědomovat, že turistický ruch a „Pražáci“ zhodnotili jejich byty. Dřív je odkoupili za pár statisíců, teď je prodají za 10 milionů. Prodají 3+1 za tenhle ranec, někde dole v kraji si koupí chaloupku a zbyde jim na důchod. Nemám jim to za zlé, jsou to jejich peníze. Mrzí mě, že odchází mladí lidé, ale je to prostě kupní síla. Ztrácíme „trvaláky“, je mi to velice líto. Je těžké je nějakým způsobem motivovat.

Co s tím?

Špindl nemá zázemí. Vymýšlíme plán, jak to tady místním zkomfortnit. Důchodcům platíme zájezdy na nákupy do Polska, do divadla. Máme tu kluziště pro místní zdarma. Ale železářství se tu neuživí a chybí služby. Nemáme městské byty, chceme postavit nové, ale zase jsme tam, kde jsme byli. V rozpočtu nemáme peníze.

Světovým trendem je přemíra turismu, která ničí některá města, jako jsou třeba italské Benátky. Jak je na tom Špindlerův Mlýn?

Do 6. ledna Špindl fakt jede. Pak je kousek mezisezóny a po ní fungují hotely na nějakých 90 %. Lidí je dost, ale nějaký overturismus, jako prožívají Benátky, Špindl opravdu nemá.

Jedním dechem musím říct, že v Krkonoších je pár tras, třeba ze Špindlerovky na Sněžku, kde správu národního parku trápí overturismus. Trpí Sněžka, na čemž má hodně podíl polská klientela, která tam jezdí po tunách. Je spousta krásných, málo známých tras, kam posíláme lidi, aby poznali i jinou stranu Krkonoš.

Minulý rok jste říkal, že vám velmi bohatí Češi, kteří u vás vlastní rezidence, nabídli pomoc. Přispěli vám? Co se za ten rok podařilo dojednat?

Slibem nezarmoutíš. Každý řekne, že vám tady pomůže a pak skutek utek. Ale na druhou stranu chci říct, že jak jsem jednal s investory, tak zatím drží pravidla, neurvali se ze řetězu. Byl jsem několikrát v minulosti svědkem toho, že se slovo nedodrželo. Developer udělal rychlé peníze, prodal byty a šel odsud pryč. A tohle je hodně špatná varianta. Přeju si, aby se hotely opravovaly na hotely, ne na apartmány.

Do Špindlerova Mlýna vstupuje Penta s velkým projektem na stavbu dalšího hotelu a náměstí…

Nové centrum si velice přeju. Teď to není centrum města, ale centrum Kábulu. Chceme jim dát šanci prezentovat, jak by to centrum mohlo vypadat. Pokud se to bude líbit veřejnosti a zastupitelům, tak eventuálně nastanou další schvalovací procesy. Součástí bude architektonická soutěž. Bude to cesta velkých kompromisů, protože ten, kdo tady bude stavět, tak to nebude dělat zadarmo.

Sedíte u stolu s ostřílenými developery, kteří dělají miliardové projekty. Musíte mít ostré lokty, abyste uhájil vaší pozici? Nebo vás prostě převálcují?

Nesmí. Jednání jsou opravdu velice složitá, velice náročná. Víme, co mají za sebou, jaké projekty dělají a za jaké částky. Ale na druhou stranu to vnímám jako jakýkoli jiný další projekt tady ve Špindlu. Beru všechny stejným metrem, ať už to dělá Penta, nebo kdokoli jiný. To, co Penta dělala v Praze, tak jsou krásné projekty, mají mezinárodní dosah a tohle mě baví.

O Pentě mluvíte docela hezky na to, že spolumajitel skupiny Marek Dospiva postavil apartmánový komplex, který neodpovídal původně schváleným dokumentům, a úředníci jej označili za černou stavbu.

O tom vím, ale na druhou stranu, když se podíváte do vlastnictví, tak tam nebyla Penta, ale různé spojení vlastníků. Je mi líto, jakým způsobem se tohle dělalo. Je to historie, u které jsem nebyl. Ale nedávám od toho ruce pryč, naopak je to pro mě výstraha, že takhle příště ne.

Já ale jednám s Pentou, nejednám s Dospivou. Dali jsme si jasná pravidla. Nedovolím a nechci, aby to šlo cestou, kterou by to jít nemělo. Nové zastupitelstvo teď dělá jednu věc, že pokud chce někdo změnu územního plánu, tak jdeme cestou kontribučních smluv. Protože jim zhodnocujeme pozemek, nemovitost, tak zároveň potřebujeme i peníze do infrastruktury.