Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Umělá inteligence, známá pod zkratkou AI, postupně proniká do českých škol, učitelé o výukové kurzy práce s umělou inteligencí projevují stále větší zájem. Podle Pavla Hodála se o umělou inteligenci učitelé zajímají čím dál více. „Naše AI streamy mají nyní zhruba 1300 živě připojených učitelů, v záznamu pak větší tisíce zhlédnutí. Energie sdílení takové online akce je úžasná,“ líčí.
Dále zdůrazňuje potřebu zařazení umělé inteligence do didaktiky výuky. Protože i když mohou být nové nástroje cennými pomocníky pro vzdělávání žáků, učitelé je často využívají nevhodně. „V mnohém se učitelé neliší od žáků. Stejně jako oni si jako první věc chtějí skrz AI vytvořit zkratky a méně nad svou tvorbou přemýšlet. To ale není vhodná cesta,“ popisuje Hodál.
S žáky by se učitelé měli bavit i o etice umělé inteligence a jejího používání, podle Hodála už od základní školy. „Žáci pak o AI nepřemýšlí jen technicky, ale i z lidského a etického hlediska,“ míní.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy dále popisuje, jak se umělá inteligence zapojuje do školní výuky, s jakými nešvary je tato technologie spojena a co je potřeba pro to, aby byla ve výuce efektivní a přínosná. Rozhovor vyšel v rámci série vedené na téma Umělá inteligence ve školství.
Za zásadní považujete roli umělé inteligence v didaktice jednotlivých předmětů. Jak postup v této oblasti vnímáte?
Umělá inteligence se pro učitele může stát obrovským pomocníkem. Z didaktického pohledu je pro ně ale důležité si uvědomit, že s AI to nekončí, ale teprve začíná. Učitelé totiž s umělou inteligencí budou podvádět, stejně jako žáci. První dotaz, který každý učitel k AI ve sborovně vznese, je „Jak se v tom dělá písemka?“. Umělou inteligenci chtějí automaticky používat jen jako zkratku, stejně jako žáci, kteří ji využívají na podvádění. Žáci ale podvádí s umělou inteligencí jen tehdy, když dostanou hloupé zadání.
Pokud si učitel sedne k umělé inteligenci a bez úvah o tom, jaké má ve výuce cíle, jaký smysl má konkrétní použití AI, k čemu povede a tak dále, začne prostě generovat písemky a podklady do hodin, aby si jen usnadnil a urychlil práci, tak je to špatně. Umělá inteligence umožňuje podklady, materiály a nápady, které už mám, kreativně přetvořit v něco jiného, co má další přidanou hodnotu.
Důležité je, že pokud člověk nemá co říct, tak mu ani sebelepší nástroj umělé inteligence nepomůže. Ta prvotní myšlenka musí přijít od člověka, jinak výsledek nebude mít hodnotu.
Jaké mají tedy učitelé například možnosti při používání umělé inteligence?
Umělá inteligence může hrát významnou roli například v hodinách rozšiřujících kritické čtení textů, kde se může zapojit hned dvěma způsoby. Na jednu stranu si mohu nechat vygenerovat k určitému tématu text, který bude v některých věcech záměrně chybný, AI mi tyto chyby může zároveň sama vypsat a vysvětlit, takový text pak mohu žákům dát v pracovním listu a chtít po nich, aby nad textem přemýšleli. Co je v něm špatně a proč. Pokud jde třeba o referát nebo slohovou práci, co v ní chybí, co by bylo potřeba doplnit, kde jsou nedostatky.
Opačně pak základem může být skutečný text, který si žáci přečtou, a na jeho základě si pak vytvoří otázky, na které by se chtěly umělé inteligence zeptat. V dalších úkolech pak tyto otázky umělé inteligenci skutečně položí a z důvěryhodných zdrojů si zjištěné informace ověří. Neučí se tak jenom třeba dějepis, ale zároveň rozvíjí své digitální kompetence, jako je právě práce s AI a ověřování informací.
Na generování písemek a pracovních listů tedy umělá inteligence vhodná není?
Určitě je, akorát učitel musí vědět, jak se zeptat. Výsledky jsou u AI jen tak kvalitní, jako je dotaz - čím detailnější je dotaz, tím tedy lépe. I když ale umělá inteligence dokáže podobný obsah generovat použitelný, s různými typy cvičení a otázek, učitelé si tím pouze ušetří čas, dětem už ale nedají nic navíc. Teprve tehdy, kdy se s výstupy s AI dále kreativně pracuje, vzniká přidaná hodnota, která je velice přínosná pro výuku.
Jak umělá inteligence na žáky působí?
Umělá inteligence žáky vede k tomu, aby nad učivem více přemýšleli, ale jen při jejím vhodném použití. Je třeba změnit přístup učitelů k AI a jejich myšlení v této oblasti, pokud pro ně bude umělá inteligence opravdu jen tupý generátor podkladů a písemek, tak je to zbytečné a AI nemusejí používat vůbec.
Umělá inteligence nicméně umí skvěle podporovat myšlení žáků, umožňuje větší individualizaci výuky a aktivnější zapojení žáků do výukového procesu.
Nabízí se otázka, jak tedy učitele správné zacházení s umělou inteligencí naučit.
Různé kurzy, konference a lekce jsou na to dobré, člověk na ně ale nikdy nedostane všechny učitele. Za mě jsou proto skvělou možností online živé streamy, takové dělám s kolegy za podpory Národního pedagogického institutu pod názvem DigiDay a učitelů se na ně vejde neomezeně. Nyní se na tyto streamy připojují tisíce učitelů.
Děláme to dobrovolně po večerech, vysílání mívají tři hodiny a často se v nich věnujeme právě didaktice s umělou inteligencí, snažíme se podobné streamy pořádat každé dva až tři měsíce.
S řadou různých webinářů a podobných kurzů bývá ten problém, že jsou často zaměřeny na informatickou stránku věci, na samotné vnitřní fungování AI z technického pohledu. Například učitel z prvního stupně, který učí děti všechny předměty, ale takové informace vůbec nevyužije. To je tedy něco, na co je třeba se dívat trochu jinak.
Hrozí podle vás to, že žáci učitelů, kteří na umělou inteligenci neberou zřetel, budou za ostatními žáky pozadu?
Ano, hrozí. Je to už ale otázkou vedení školy, protože metody a formy výuky jsou v dikci ředitele školy. Umělá inteligence je pořád jen jednou z mnoha metod, jak něco naučit, a určitě ne ta hlavní. Ředitel by měl vždy úzce spolupracovat se svým ICT metodikem a koordinátorem na zavádění těchto technologií a metod do výuky.
Má to několik fází, prvně musí učitel získat určité digitální kompetence, tedy vůbec schopnost s umělou inteligencí zacházet, teprve poté ho můžeme učit o tom, jak AI ve výuce používat, jak ji zařadit do didaktiky jeho oboru a tak podobně. Teprve poté se můžeme zaměřit na to, jak učit smysluplně AI používat i naše žáky.
Kdy a jak by se měly rozvíjet digitální kompetence, jako je práce s umělou inteligencí?
Digitální kompetence by měly procházet všemi předměty, už dávno nepatří jen do informatiky. Důležitý je v této oblasti rámec kompetencí DigComp, který funguje na podobném principu jako jazykové úrovně. Tento rámec nám říká, jak jsme digitálně gramotní, má několik velmi širokých oblastí, DigCompEdu pak řeší přímo gramotnost učitelů. Řeší mimo jiné například i práci se zdroji, schopnost ověřování informací a další oblasti, které jsou v současnosti velmi důležité. Pro učitele je to v podstatě takový klíč, podle kterého se mohou vzdělávat.
Zásadní novou digitální kompetencí pro učitele je pak samozřejmě tvorba dotazů k AI, protože kvalitní výsledek z ní dostanou jen ve chvíli, pokud se budou umět i kvalitně zeptat.
Jak vnímáte otázku etiky používání umělé inteligence ve výuce?
To je zásadní téma samo o sobě. Jedna otázka je, jestli vůbec používat umělou inteligenci a jak, druhá pak je, které AI nástroje konkrétně používat. Na popularitě teď například získává nástroj DeepSeek pocházející z Číny, u kterého se ví, že některé informace procházejí cenzurou. Učitelé i žáci by tak vždy měli myslet na to, že podobné nástroje mají vždy nějaké majitele, kteří mohou mít své vlastní zájmy a tak dále. Tato otázka by byla ideální třeba do hodiny zeměpisu nebo občanské výchovy.
S mými žáky jsme například v souvislosti s etikou umělé inteligence řešili, jestli je etické použití dronů kontrolovaných umělou inteligencí během válečného konfliktu. Kdo by měl mít na použití takové technologie právo? Jak se postavit k firmám, které takové vojenské technologie vytvářejí?
S žáky nám o tom vznikla velmi zajímavá a přínosná debata a myslím, že AI může do výuky vstupovat i v tomto směru. Žáci pak o umělé inteligenci nepřemýšlí jen technicky, ale i z lidského a etického hlediska. Už na základní škole by měli žáci chápat, jak technologie ovlivňují svět a jak s nimi zodpovědně zacházet.
