Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pandemie covidu-19 přinesla opravdu jen málo pozitivních věcí. Přesto se najdou. Jednou z nich je lepší hygiena rukou. A to nejen mezi běžnou veřejností, ale i zdravotníky. Může jít o překvapení, vezmeme-li v potaz, že v západních společnostech je mytí rukou standard.
Data ale naznačují, že v případě jedné bakterie se patrně ukázaly návyky z covidu jako zásadní pro její utlumení. Jde o nákazy způsobené takzvaným meticilin-rezistentním zlatým stafylokokem (MRSA).
Jde o kmeny bakterií, které se šíří nejčastěji v nemocnicích, kde se natrénovaly, jak vzdorovat běžným antibiotikům. Pro pacienty může jít o velkou léčebnou komplikaci a v řadě případů mohou být důsledky fatální.
Podíl pozitivních vzorků se ale v Česku po pandemii snížil. Vychází to ze statistik Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kterému data za Česko poskytuje Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Zatímco před pandemií covidu hlásilo Česko 12,5 procenta pozitivních vzorků na MRSA, po pandemii v roce 2022 o pět procentních bodů méně.
„Jde o bakterii, která se přenáší kontaktem, ale extrémně dobře na ni funguje správná hygiena rukou a dezinfekce. Během covidu jsme museli striktně dodržovat hygienická opatření a zvýšená hygiena rukou nám s velkou pravděpodobností pomohla snížit frekvenci šíření meticilin-rezistentních zlatých stafylokoků,“ vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková.
Podobný vývoj jako Česko zaznamenaly i další země Evropy – pokles oproti době před pandemií ukazují data z Itálie, Slovenska nebo Belgie.
Bude pokračovat pokles?
Vzhledem k tomu, že data se vážou ke vzorkům odebraným z krve nebo mozkomíšního moku, jde o pacienty výhradně z nemocnic. Výsledky se tak vážou k praxi právě ve zdravotnických zařízeních.
„Bylo by skvělé, kdybychom si podobný vývoj udrželi i do budoucna,“ doufá Žemličková.
Seznam Zprávy rovněž oslovily několik českých nemocnic, jaká je situace s nákazou zlatým stafylokokem u nich. Jednotlivé nemocnice ale výkyvy příliš nezaznamenávají.
„Případů neubývá ani nepřibývá, tedy meziročně se neobjevují žádné zásadní výkyvy,“ říká mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Regina Rothová.
Některé ale nemají třeba data před covidem nebo zvlášť menší zařízení mají nákaz MRSA tak málo, že jakákoliv změna je na hraně statistické chyby.
Třeba Fakultní nemocnice Brno ale přiznává, že oproti minulým letům se situace zhoršila, nicméně jde o všechny nákazy zlatým stafylokokem, ne jen MRSA. To ostatně potvrzují i data SZÚ, která registrují mírný nárůst celkového počtu případů v roce 2022.
„Toho času evidujeme nárůst pacientů s těmito infekcemi. Bohužel tyto mají oproti minulým rokům těžké průběhy s komplikacemi,“ dodává mluvčí Fakultní nemocnice Brno Lenka Martinková.
Řada studií se v průběhu posledních let věnovala spojitosti mezi hygienou rukou a šířením rezistentních bakterií. Některá na úrovni jednotlivých nemocnic přímou spojitost nenašla, jiná ano. Italská studie z tamních 27 zdravotnických zařízení například potvrdila, že nárůst spotřeby dezinfekce kopíruje pokles výskytu rezistentního stafylokoka. K podobným závěrům dospěla i studie z Indie.
„Studie ze západních zemí jednoznačně potvrdily, že s rostoucí spotřebou alkoholové dezinfekce pokleslo šíření meticilin-rezistentních zlatých stafylokoků,“ doplňuje Žemličková.
Na onemocnění způsobené bakteriemi, které nereaguje na léčbu antibiotiky, zemře v Česku ročně pět lidí na 100 tisíc obyvatel, celkem tedy asi 500. Z tohoto pohledu jsme pod průměrem Evropské unie. Nejhůře jsou na tom s 20 úmrtími na 100 tisíc obyvatel Řekové, za nimi následují Italové. Naopak jen dvě úmrtí na 100 tisíc obyvatel hlásí Nizozemsko.
