Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na někdejším hlavním tahu mezi Brnem a Vídní od loňska hlídá řidiče rychlostní radar. Rychloměr na okraji obce Ledce za více než půl roku fungování nachytal tisíce řidičů.
Patří k jedenácti radarům, které dle zákona zajišťují Židlochovice na Brněnsku jako obec s rozšířenou působností. Tamní úřad loni vybral na pokutách z rychloměrů přes 21 milionů korun, což je skoro desetina příjmů města. Na radnici přitom přiznávají, že jsou k řidičům poměrně tolerantní.
Přestupek až od šedesátky
„Všechna radarová zařízení v obvodu naší obce s rozšířenou působností zaznamenávají přestupky od rychlosti šedesát kilometrů v hodině,“ upřesnila vedoucí oddělení správních činností Taťána Lukšová.
Zatímco v Česku rychle přibývají radary na ohlídání povolené rychlosti - je jich přes čtyři stovky - obce se liší v tom, jak jsou k řidičům striktní ohledně vyměření pokut, které chytrá zařízení generují. „Tolerance je nastavená po vzájemné diskuzi. U žádného z nich jsme ji nikdy neměnili,“ doplnila Lukšová.
O něco přísnější jsou v severočeském Tanvaldě. Městský úřad se stará o tři oboustranné úsekové radary. „Toleranci máme nastavenou tak, že výzvu k zaplacení přestupku zasíláme až za překročení rychlosti v měřeném úseku v obci o 7 kilometrů, tedy při 57 kilometrech za hodinu. Nastavuje ji výhradně Městská policie Tanvald,“ sdělil tajemník tamního městského úřadu Richard Seidel.
Obce se při kalibraci rychloměrů musejí řídit Zákonem o metrologii a opatřením obecné povahy. „Největší dovolená chyba měření rychlosti při zkoušce v silničním provozu je ± 3 km/h při hodnotě rychlosti menší nebo rovné 100 km/h, nebo ± 3 % při hodnotě rychlosti větší než 100 km/h,“ stojí ve stanovisku Českého metrologického institutu, jímž se řídí také příslušné úřady či obecní policie.
Rychlostní radar tak fakticky nemůže vyměřit pokutu, pokud řidiči v obci na padesátce zasvítilo na panelu 53 kilometrů v hodině.
Většina obcí nechce specifikovat, kolik k přípustné odchylce ještě šoférům „přidává k dobru“. „Máme nastavenou určitou hranici ‚mírného překročení‘, za niž se pokuty neukládají, ale tu nebudeme sdělovat, aby to nebylo návodné. Řidiči mají dodržovat rychlost předepsanou zákonem, tedy v obci 50 km/h,“ sdělil mluvčí vimperské radnice Milan Brabec.
Z dřívějších rozhodnutí soudů také vyplývá, že toleranci u překročené rychlosti určují úředníci obce s rozšířenou působností, respektive obecní policie. „Vždycky by to měli dělat podle konkrétní situace, umístění, četnosti přestupků před instalací,“ sdělil místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Jak však plyne z odpovědí oslovených obcí, toleranci „svých“ radarů nastavují vždy na stejnou rychlost a jejich umístění nezohledňují.
Drahovzal potvrzuje, že každý kilometr v nastavení tolerance radarů ovlivňuje následný počet zachycených přestupků a také vyměřené peníze. „Čím je vyšší procento záchytů, tím však také vzrůstá podíl rozporujících přestupků. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že rozhodnutí někdo napadne,“ řekl starosta.
Třeba ve zmíněném Tanvaldu loni rozeslali 8694 výzev. „Z toho bylo 1719 příkazů po nezaplacení výzvy,“ upřesnil Seidel. Příjmy z radarového měření tam činily 7 milionů korun, úřad však zaplatil za pronájem, certifikaci, geodetické zaměření a další služby 6 milionů.
Pokuta až 25 tisíc
Pokud řidiči přijde pokuta za to, že jel na povolené padesátce v obci 54 kilometrů v hodině, narazil na „přísnější“ přístup úředníků. „Na tenhle argument ale vždycky říkám, že pokuty jsou udělované podle zákona. O tom, že řidič poruší pravidla, si rozhoduje sám. Dopravní předpisy a značky jsou pro všechny stejné,“ dodal Drahovzal.
Úřady vyměřují výši pokuty na základě zákona o silničním provozu. Dle něj obecní úřad obce „stanoví částky ve výši jedné poloviny dolní hranice sazby, kterou lze uložit příkazem na místě.“ Při překročení rychlosti o míň než deset kilometrů v hodině tak pokuta nemá přesáhnout 750 korun.
Při extrémnějších porušení předpisů může šofér přijít o řidičák a zaplatit ve správním řízení až 25 tisíc korun.
Ve zmíněných Ledcích ještě před instalací radaru nezávazně měřili rychlost. Jeden z řidičů osobního auta tam jel 165 kilometrů v hodině, 85 procent šoférů překračovalo povolenou rychlost.
Dle odborníků mají rychloměry kýžený efekt. Krajská koordinátorka BESIPu Veronika Vošická Buráňová dodává, že jsou k řidičům o něco vstřícnější úsekové radary, které změří průměrnou rychlost v konkrétní vzdálenosti než ty stacionární. „Mnoho překročení rychlosti nevzniká úmyslně, ale spíše z nepozornosti. Úsekové měření dává řidiči prostor uvědomit si chybu a zpomalit, zatímco stacionární radar zaznamená překročení okamžitě. Tento princip vede k větší prevenci a zajišťuje dlouhodobější efekt – řidič si místo zapamatuje a při dalším průjezdu už pravděpodobně dodrží rychlostní limit,“ řekla.
