„U Pelosiové zmínit Jezulátko.“ Pekarové radí s diplomacií nový muž

Podklady pro šéfku Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) na jednání s Nancy Pelosiovou, jednou z nejvlivnějších političek v celém Washingtonu, by mohly vypadat následovně: bezpečnost v Evropě a pomoc bránící se Ukrajině, cesta na Tchaj-wan a odkaz Václava Havla.

Pod čarou by pak neměl chybět jeden trochu překvapivý bod - „zmínit Pražské Jezulátko“. K němu má Pelosiová coby katolička blízký vztah a kostel u Malostranského náměstí v minulosti osobně navštívila.

Diplomacie coby řemeslo se neskládá jen z tvrdých informací a argumentů. O úspěchu VIP schůzky může často - jako třeba v byznyse - rozhodnout osobní chemie aktérů. Jak správně namíchat tento taktický mix, patří k nejzáludnějším úkolům diplomatů, kteří vždy připravují „terén“ pro politická jednání.

Pekarová Adamová se v minulosti chystala hlavně na roli ministryně sociálních věcí, k její ústavní roli však teď patří i zahraniční politika ve specifické parlamentní, možná míň formalitami svázané podobě. Po boku na cestách jí je její poradce pro zahraničí Zdeněk Beránek, který na Malou Stranu přišel z Černínského paláce a zrovna Washington zná důvěrně. Šéfce českých poslanců a poslankyň venku pomáhá také solidní angličtina.

Pekarová Adamová měla v Kongresu dveře otevřené. Vedle demokratky Pelosiové, která je emeritní šéfkou Sněmovny, se krátce potkala i s jejím současným předsedou, republikánem Kevinem McCarthym.

Spíš neformální chvíli, jak jinak než před bustou prvního českého prezidenta, si našel, i když byl právě uprostřed ostře sledované taktické bitvy s americkým prezidentem Joem Bidenem o navýšení dluhového stropu.

Na programu české delegace včetně poslanců Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL), Martina Majora (ODS) a Michala Ratiborského (ANO) byla i schůzka s představiteli zahraničního či zpravodajského výboru Kongresu či skupinou kongresmanů zabývajícími se vztahy s Českem.

„Cílem bylo předat klíčové sdělení partnerům ve Sněmovně reprezentantů, že potřebujeme, aby co nejvíce podporovali Ukrajinu, protože i podpora Ukrajiny se může stát předmětem debaty v Kongresu s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2024,“ řekl v rozhovoru se Seznam Zprávami Beránek.

„Je potřeba tento hlas vnášet, a to ze země, která je ke konfliktu geograficky blízko, a také s kreditem plynoucím ze všeho, co Česká republika sama v podpoře Ukrajiny dělá,“ dodává.

Zrovna v Kongresu se Beránek dobře vyzná. Na jeho chodbách pohotově vysvětlí, proč před jednotlivými kancelářemi kongresmanů a kongresmanek visí různé vlajky - jednou je to mezinárodně srozumitelná duhová, jindy ale specifický prapor, jimž se kongresman hlásí k podpoře rodin, jejichž blízcí jsou vojáci nezvěstní v akci. Zná i další místní specifika.

„Schůzky na Capitol Hillu (sídlo amerického Kongresu, pozn. red.) bývají krátké, členové Kongresu občas odbíhají na hlasování či z jiných důvodů se musí schůzka přerušit nebo zkrátit. Není to ani tak výraz neúcty, pravidla hlasování a práce v Kongresu jsou zkrátka přísná. Je tedy třeba jít rovnou na věc. A jasně předat hlavní sdělení. Řadu zahraničních delegací to může překvapit, ale členové Kongresu jsou takto zvyklí jednat se všemi návštěvami, zejména s voliči ze svých okrsků. Sednou si a po krátkém přivítání se zeptají: ‚Co pro vás mohu udělat a proč?‘“ popisuje Beránek.

Kongres, coby „srdce“ americké demokracie, má na zahraniční politiku USA, která Česko eminentně zajímá, významný vliv - ať už přes rozpočet či personálie. Například nové velvyslance schvaluje, na rozdíl od Česka, Senát.

Beránek ve Washingtonu pracoval na české ambasádě v letech 2016 až 2021, byl dvojkou velvyslance Kmoníčka, který patří k těm nejzkušenějším v sídle českého Ministerstva zahraničí v Černínském paláci - nejen diplomaticky, ale i politickým vlivem a ambicemi. S ním už od roku 2014 ostatně spolupracoval v prezidentské kanceláři Miloše Zemana.

Jak známo, Kmoníček se Zemanem se však v čase, kdy Kmoníček působil v USA, vzdalovali - zejména kvůli tomu, že Zeman nedostal pozvánku do Bílého domu - tam nakonec jel tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Beránek je kariérní diplomat z mladší nastupující generace, v minulosti působil také jako zástupce českého velvyslance v Jordánsku.

Jak se loni ocitl v Poslanecké sněmovně u Pekarové Adamové? Po návratu z USA byl chvíli v čele think tanku Europeum. „Neznali jsme se osobně. Pravděpodobně se rozhodla se mnou spolupracovat kvůli práci, kterou mám za sebou. Stejně tak to bylo u mě. Pro mě je profesionál, který bere svou roli vážně. Není to spolupráce založená na osobních nebo politických vazbách, ale čistě profesních,“ říká.

Výhodou Pekarové Adamové je její znalost angličtiny, používá ji neformálně i formálně a je si v ní dle pozorování Seznam Zpráv v USA jistá. To není ani u této vlády samozřejmost.

Není to ale jen její solidní jazyková výbava, co jí otevírá dveře ve Washingtonu. Takticky dobře naplánovaná byla její cesta krátce po návštěvě Tchaj-wanu - ostře sledovaného ostrova, jehož emancipační plány podporují USA, což dráždí Čínu, která jej považuje za své vzbouřené území. Hodně se o něm mluvilo právě na setkání s Pelosiovou, která ostrov navštívila za pozornosti celého světa v roce 2022.

„Čína a její působení jsou v USA vnímány jako větší hrozba než ta ruská. Američané cítí, že jsou v tom někdy osamoceni a nemají dostatečnou podporu ze strany Evropanů. Neříkám, že to vnímáme stejně, ale v rámci Evropy jsme jim výrazně blíž než řada dalších zemí,“ vysvětluje Beránek.

Někteří politici v Kongresu, zejména z republikánské opozice, to vnímají podle něj dokonce transakčně: za pomoc Evropanům s konfliktem na Ukrajině očekávají podporu v jejich sporech s Čínou. Převažuje ale prý postoj, že hrozby z Ruska a Číny jsou propojené.

„Nejen Čína, ale i další autoritáři sledují reakci, která přišla na podporu Ukrajiny, a výsledek konfliktu bude určovat, jakým způsobem budou ‚revizionistické‘ mocnosti respektovat současný řád založený na pravidlech,“ dodává.

Česko-americké vztahy nepochybně procházejí určitým restartem po rozpačitých letech, kdy se někdejší premiant transatlantických vztahů ze střední Evropy proměnil s prezidentem Zemanem v těžko čitelného partnera.

A nejde jen o aktuální geopolitiku. Na stole jsou i mnohamiliardové projekty - severoamerický Westinghouse má zájem o výstavbu jaderných bloků v Česku a česká vláda jedná s USA o dodávkách stíhaček F-35 do výzbroje české armády.

Ministryně obrany Jana Černochová také minulý týden podepsala ve Washingtonu Dohodu o obranné spolupráci, která vytváří právní prostředí pro aktivity amerických vojáků na českém území.

V očekávání pozvánky do Bílého domu je český premiér Petr Fiala (ODS) a zatím se „nával“ před Oválnou pracovnou prolomit nepodařilo. Není cesta Pekarové Adamové konkurenční a neodškrtnou si Američané českou návštěvu ve Washingtonu?

„V USA jsou od sebe zákonodárná a výkonná moc oddělené - ovlivňují se, ale v tomto je to důsledné. Spíš to může hrát pozitivní roli, že připomeneme všechno, co děláme, lobbing ze strany kongresmanů může pomoct,“ říká Beránek.

Například spolupředseda skupiny přátel Česka v Kongresu Llyod Doggett řekl Seznam Zprávám, že poslal Bidenovi osobní doporučení, aby setkání proběhlo.

Pekarová Adamová i Černochová v USA vsadily na odkaz Havla jako svůj diplomatický trumf. Mluvilo se o něm všude - dokonce i u podpisu obranné smlouvy. Šéfka Sněmovny zase otevřela ve Washingtonu výstavu věnovou prvnímu českému prezidentovi v tamním Muzeu obětí komunismu.

„Havla není nikdy dost, když se takto ptáte. Je tu stále vnímaný jako symbol budování demokracie ve střední Evropě a jako někdo, kdo se osobně zasadil za návrat svobody i budování transatlantických vztahů,“ popisuje Beránek.

Nemělo by se ale Česko už více dívat dopředu a začít si budovat i nové „mýty“?

„To se nevylučuje. Musíme se dívat dopředu. Havel ale ani není zase tak starý mýtus, je známý i u mladší generace. Vezměte si, že Poláci velmi aktivně pracují s odkazem Tadeáše Kosciuszka (polsko-americký generál, který se účastnil americké války za nezávislost v 19. století, pozn. red.) a i Francouzi zdůrazňují svou roli ve válce za nezávislost, to jsou ‚mýty‘ daleko starší, než je ten, který zosobňuje Václav Havel. Ten nikdy z naší relace nezmizí, ale souhlasím, že je třeba se dívat dopředu. Teď spoluprací na podpoře Ukrajiny třeba vzniká nový příběh naší relace,“ uzavírá Beránek.