U důchodů se zohlední i data o dožití. S důsledky Středula nesouhlasí

Návrhy změn, které mají být součástí připravované důchodové reformy – včetně úprav veřejností citlivě sledovaného důchodového věku – si dnes vyslechli zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů na jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Věk je aktuálně stanovený pro všechny občany narozené po roce 1971 na 65 let. Zároveň platí, že vláda se má jednou za pět let zabývat budoucím vývojem populace a úpravou penzí tak, aby lidé v průměru trávili v důchodu čtvrtinu života.

Ze slov jak ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), tak předsedy odborových svazů Josefa Středuly vyplývá, že nově má být důchodový věk více svázaný se statistickou zprávou o očekávaném vývoji úmrtnosti. Ta mimo jiné podrobně zpracovává, v kolika letech se očekává, že budou mít jednotlivé ročníky před sebou ještě čtvrtinu života.

„Rozhodně nesouhlasíme s prodlužováním věku pro odchod do důchodu nad 65letou hranici. Což návrh, tak jak nám byl představený, rozhodně uvažovat bude, a to podle průměrného věku dožití,“ uvedl Středula po schůzce s ministrem.

Rovnou ovšem dodal i to, že návrh nepočítá s automatickým navyšováním podle statistických dat. „Když nebude důvod, tak se nebude věk automaticky zvyšovat. Nebylo by to neustálé zvyšování, ale podle aktuální situace,“ řekl předseda odborových svazů.

O provázanosti s populačním vývojem mluvil i Marian Jurečka, který v minulosti ubezpečoval, že hranice důchodového věku by měla zůstat na 65 letech.

„Platí, co říkám několik posledních měsíců ve veřejném prostoru, že pro nás je důležité, aby byl mechanismus do budoucna nastavený tak, že bude nejen udržitelný z pohledu finanční náročnosti, ale bude odpovídat budoucím změnám v době dožití jednotlivých populačních ročníků,“ reagoval na otázku ohledně důchodového věku ministr.

Zdůraznil zároveň, že nepůjde o jediný parametr, který důchodový věk ovlivní. „Mechanismus bude objektivně reagovat i na další parametry: kdy člověk přišel na pracovní trh, jak dlouho platil, jakou dlouhou měl pojistnou dobu. To jsou další parametry, které je s tím nutné provázat,“ řekl Marian Jurečka.

Podle předsedy odborových svazů je ovšem problém, že aktuálně ministerstvo pracuje s daty z roku 2018. Ta zmiňují například, že lidé narození v roce 1979 budou mít před sebou čtvrtinu života v 66 letech. A ročník 1992 v 67 letech.

„Vůbec tam není zohledněna covidová situace a příliv uprchlíků. Tato data by měl podle zákona dostat ministr práce od Českého statistického úřadu do konce letošního roku. Upozornili jsme, že to budou jiná data a budou obsahovat jiné údaje,“ zmínil Josef Středula.

Redakce Seznam Zpráv na data ohledně doby dožití upozorňovala v článku upozorňující na to, že dnešní mladí budou žít déle:

Právě pandemie covidu se promítla do statistik průměrného věku dožití – v roce 2020 až 2021 se střední délka života propadla o zhruba dva roky na 74,1 roku pro muže a 80,5 roku pro ženy. V loňském roce pak vzrostla na 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy.

Josef Středula také zmínil, že se v návrhu, který byl odborům prezentovaný, pracuje s nutnou dobou důchodového pojištění 25 let. Aktuálně přitom platí od roku 2018, že je nutné mít pojistné 35 let.

Předseda odborových svazů mluvil i o tom, že se počítá, že by důchodová reforma měla začít platit od ledna 2025 a do legislativního procesu by se měla dostat v prvním pololetí příštího roku.

„Je tady prostor pro debatu. A věřím, že bude využit, že to nebude jen formální, ale budeme hledat věcné shody,“ dodal Josef Středula.