Tvrdší bodování zabralo, bouraček ubylo. I tak policie rekordně kasírovala

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na začátku minulého roku začal v Česku platit nový bodový systém pro řidiče, který měl především zpřehlednit udělování pokut a trestných bodů za přestupky a přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Snížily se nebo zrušily některé blokové pokuty za méně závažné prohřešky, přísněji se naopak postihují některé závažnější případy. V praxi se zatím systém osvědčil především u závažnějších prohřešků. Například porušování povolené rychlosti však naopak přibylo.

Celkem policisté v minulém roce řešili 517 tisíc přestupků, což je jen o necelých osm tisíc méně než v roce 2023. Ovšem spolu se zpřísněním trestů v kartě řidiče se rovněž přitvrdily i pokuty. A to se projevilo nebývale. Řidiči vloni zaplatili téměř dvojnásobně víc. Oproti předloňským 355 milionům vybrala policie 672 milionů korun, což by pro představu bohatě stačilo dvacetitisícovému českému městu na roční fungování.

Nicméně na komplexní zhodnocení novely bodového systému je dle vedoucího BESIPU Tomáše Neřolda stále ještě brzy, ale výsledky jsou slibné. „Víme z předchozích zkušeností i ze zemí, kde se bodový systém dříve významně měnil, že dopad takové změny je dlouhodobý. Potřebujeme tedy delší období než jen jeden rok, abychom si udělali jasný obrázek,“ upozornil Neřold.

„Starý bodový systém už nebyl příliš účinný, byl nepřehledný a lidi už ho postupně přestávali vnímat,“ doplnil dopravní psycholog Michal Walter.

Pozitivní statistiky však kazí důležitý faktor, byť nejde o závratná čísla. Rychlost. Ačkoliv za překročení maximální povolené rychlosti o 20 až 40 kilometrů za hodinu se řidičům minulý rok připisoval o jeden trestný bod navíc, případů oproti roku 2023 mírně přibylo - konkrétně o 1,3 tisíce na bezmála 170 tisíc.

Dle dopravních analytiků je hlavním problémem rychlá jízda mimo obce. Protože stále příliš neklesá míra, o kolik řidiči povolenou rychlost překračují. „Naopak řidiči v obcích překračují rychlost o méně kilometrů za hodinu, čili tato hodnota nám poklesla,“ poukázal Neřold.

Policejní statistiky přitom evidují dvojnásobně více přestupků spojených s rychlostí v ulicích měst a obcí (108 tisíc) než mimo ně (53 tisíc). Což je pochopitelně ovlivněno i množstvím kamerami monitorovaných a měřených míst.

Právě na pokutách za rychlost policie nejvíce vydělala. Jak už bylo řečeno, vloni se zvedly - dle závažnosti případů - až dvojnásobně. Policie tak jen na pokutách za rychlost vybrala za uplynulý rok téměř 300 milionů, tedy o bezmála 180 milionů více než v roce 2023.

Stále rozšířené překračování rychlosti má dle psychologa Waltera příčinu i ve stavu silnic. „Lidé pořád někam spěchají. Až jednou dostavíme dálniční síť a silnice budou mít standardní evropskou kvalitu, ubydou kolony. Velká část případů překročení rychlosti pochází z toho, že lidé dohánějí čas, který na silnici jinde ztratili, i když to je samozřejmě chyba,“ sdělil redakci Walter.

V minulém roce lehce poklesl i počet dopravních nehod. Policisté řešili 92 tisíc případů, což je o 2,7 tisíce méně než v roce 2023. A pozitivní trend lze zachytit i u nejdůležitějšího údaje. O sedmnáct případů klesl počet lidí, kteří následkem dopravní nehody zemřeli - vloni jich bylo 438, což Česko řadí k průměru států Evropské unie. Počet obětí je nejnižší od roku 1961, od kdy policisté vedou souvislé statistiky. Snížil se také počet těžce zraněných (o 142), kterých v roce 2024 bylo 1609. Tuzemská policie má přitom ambici počet obětí letos snížit na 380.

Nejčastější příčinou dopravních nehod na českých silnicích je nepozornost řidičů. Stojí za téměř čtvrtinou všech bouraček. „Počet případů používání telefonu nám sice klesl, nevěnování se řízení obecně je ale pořád mezi příčinami nehod časté, musíme to tedy dále řešit,“ upozornil Neřold.

Každou osmou nehodu pak způsobili motoristé, kteří udělali chybu při couvání nebo otáčení. Na třetím místě skončilo téměř shodně vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu a nezvládnutí řízení vozidla.

I když nový bodový systém snížil počet bodů udělených za jízdu pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a „pouze“ zvýšil hranice případné pokuty, těchto případů v minulém roce ubylo. Řízení pod vlivem alkoholu policisté odhalili v 6,8 tisících případů, což je o více než 650 méně než v roce 2023, u drog za volantem pak počet případů poklesl ze zhruba 2,3 tisíců na téměř dva tisíce.

Nový bodový systém mimo jiné umožnil v případě řízení pod vlivem drog či alkoholu udělit zákaz řízení až na osmnáct měsíců. Tím se dle Neřolda dostanou z provozu ti nejrizikovější řidiči, například závislí na alkoholu nebo jiných návykových látkách. „Pro řidiče páchající nejzávažnější přestupky jsme zavedli také terapeutické programy, které vnímám velice pozitivně,“ uvedl dopravní expert.

Významnou změnou prošly také tresty v případě odmítnutí podrobení se testu na alkohol či jiné návykové látky. V těchto případech se pokuta zvýšila na 25 až 75 tisíc korun a možný zákaz řízení na 1,5 až tři roky. „Je k tomu i terapeutický kurz v rozsahu dvaceti hodin za 13,5 tisíce. Sankce za odmítnutí je tedy dost velká. Poklesl proto i počet odmítnutí, protože lidé pochopili, že tudy cesta nevede a lepší je pro ně se přiznat,“ popsal psycholog Walter.

Méně lidí za volantem používá také mobily. Počet trestných bodů udělených za používání telefonu za volantem se v novém bodovém systému zdvojnásobil ze dvou na čtyři body, přestupků této kategorie tak ubylo o téměř devět procent na 30,8 tisíc případů.

Kvůli zvýšeným pokutám policisté za mobily za volantem loni vybrali pětinásobnou částku oproti roku 2023, a to téměř 75,5 milionu.

Pozitivně Tomáš Neřold hodnotí také fungování systému řízení od sedmnácti let s mentorem. „V zahraničí při srovnání v delším časovém úseku měli mladí zapojení do podobných programů mnohem méně nehod i přestupků než ostatní osmnáctiletí. U nás se do projektu zapojilo opravdu velké množství mladých, ale i rodičů, a to by také časem mohlo mít silný efekt,“ vysvětlil Neřold. Do projektu L17 se loni zapojilo celkem přes 24 tisíc sedmnáctiletých, mentorů bylo více než 40 tisíc, většinou rodičů.

Práce s mladými má dle psychologa Michala Waltera pozitivní účinky, zásadní je odchytit nové řidiče brzy. „Zaměření na začínající řidiče je bezpochyby správné. Vliv určitě mělo i zavedení řidičáku na zkoušku a zpřísnění souvisejících podmínek. Systém teď podle mě funguje,“ popsal. Vhodná by dle jeho názoru byla další osvěta, aby měli lidé lepší představu o tom, jak bodový systém funguje. Velká část z nich totiž dle něj stále tápe.