Už nepomáháme každému, stát se na nás vykašlal, tvrdí dobrovolník z Dobřichovic

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před třemi měsíci neváhali okamžitě se zapojit do pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Aktuálně prožívají protichůdné pocity. V téměř třítisícovém městě Český Dub v Libereckém kraji si starosta vývoj pochvaluje, naopak ve středočeských Dobřichovicích, čítajících necelých 3 700 obyvatel, se velitel dobrovolných hasičů zlobí, že stále musí suplovat stát a poskytovat nejnutnější materiální a potravinovou pomoc.

„Nechali nás na holičkách. Do dnešního dne nám stát nepomohl ani korunou. Jedeme jen z peněz, které jsme nasbírali na transparentním účtu města. Oslovoval jsem firmy, které nám poskytly peníze. Z toho teď pomáháme v širokém regionu od Berouna až po Prahu,“ shrnuje své od března trvající rozhořčení Martin Jurkovec.

V Dobřichovicích rozjel humanitární sklad, fungující trochu jako charitativní supermarket. Uprchlíci do něj mohou zajít pro nejnutnější potraviny, ale i drogerii nebo oblečení.

„Podle ministerských statistik je u nás přes 230 ukrajinských uprchlíků. Takže už tak nějak máme zaplněno, ale přirozeně si to sedlo. Opravdu to u nás nejsou ekonomičtí migranti,“ říká pro Seznam Zprávy starosta Českého Dubu Jiří Miler (Nezávislé sdružení občanů) a vypráví, jak se rozjíždí plány na začlenění dětí do škol a vytvoření speciální třídy ve školce.

Podle zmiňovaných statistik se počet obyvatel v Českém Dubu s uprchlickou vlnou zvýšil téměř o deset procent. Ve městě ale mimo jiné zafungovala tamní ukrajinská menšina, která se o nově příchozí stará.

Improvizovaná nadšená akce, kterou chtěli pár dní vypomáhat, než se rozjede státní pomoc, se v Dobřichovicích protáhla na dlouhé týdny.

Začátkem dubna velitel tamních dobrovolných hasičů Martin Jurkovec Seznam Zprávám popisoval, že má s kolegy pocit, že je v tom stát nechal a nadále musí zajišťovat potraviny a pomoc pro stále širší okruhu ukrajinských uprchlíků jen z darů a finančních prostředků od lidí a firem z okolí Dobřichovic.

„Dřív byl můj odhad na výdaje za potraviny a drogerii 250 až 350 tisíc korun měsíčně, dnes jsme na dvojnásobku – na 600 až 700 tisících korun. Na to už nestačí ani solidárnost, ani otevřený účet,“ tvrdí Jurkovec a nárůst si vysvětluje mimo jiné tím, že do skladu v Dobřichovicích přijíždějí i uprchlíci z Prahy. Tvrdí, že kvůli nedostatku podobných služeb v hlavním městě na Dobřichovice upozorňují na úřadech práce.

Hořce zdůrazňuje, že peníze, které by zajistily klidný provoz skladu na měsíc či na dva, jsou z pohledu rozpočtu kraje nebo ministerstev nicotné.

„Když se podíváte po nějakých nesmyslných sochách, za ledacos se vyhazují nesmyslné peníze a tady se zoufalým lidem nepřispěje,“ porovnává velitel dobrovolných hasičů.

Popisuje, že už chtěl humanitární sklad kvůli únavě a nedostatku finančních zdrojů zavřít, ale skutečnost, že do něj neustále chodí noví lidé, mu to nedovolila.

„Už jsme z toho vyčerpaní, ale když vidíme, že přijdou zoufalí lidé, kteří nemají ani korunu na to, aby si koupili rohlík v obchodě, tak vám to nedá,“ pokračuje s tím, že jde o uprchlíky, kteří jsou v Česku čerstvě registrovaní, někdy dva týdny, někdy měsíc a z různých důvodů k nim ještě nedorazily státem zajišťované humanitární dávky.

Museli ve skladu zavést nové pravidlo, které zjednodušeně znamená, že už humanitární pomoc nedostane každý, kdo k nim dorazí. Obecně se snaží pomáhat těm, kteří mají registraci v Česku maximálně měsíc starou a je tak pravděpodobné, že ještě nemají dávky.

„Ale řešíme to individuálně. Pokud nám tvrdí, že nemají dávky, tak se jim snažíme pomáhat, máme i koordinátorku, kterou platí město a podívá se na stránky a pomůže jim zjistit, co jim schází nebo chybí v žádosti,“ říká velitel dobrovolných hasičů v Dobřichovicích.

Aktuálně si stanovili, že „humanitární supermarket“ uzavřou zhruba v polovině června. Tím ale starost o uprchlíky kolektivu kolem Martina Jurkovce nekončí.

Po zkušenosti s mezerami ve státem organizované pomoci uvažuje o založení nadace. „Abych těmto maminkám mohl pomáhat i dál. Není to jenom o jídle, ale i o školách, je to i o zdravotních problémech,“ uzavírá.

Začátkem března energický starosta Českého Dubu s pomocí tabule vymýšlel, kde všude by mohl ubytovat lidi prchající před válkou.

„Co jsme nabízeli, to máme obsazeno. Byty v muzeu, na koupališti i další jeden byt,“ popisuje aktuálně starosta Jiří Miler.

Podle něj ani tři měsíce od začátku války nedochází ve městě, které se zachovalo velmi solidárně, k žádným rozporům mezi místními a nově příchozími válečnými uprchlíky. „Necítím nějaké sociální napětí,“ říká Miler a vyzdvihuje, že do města dorazily převážně maminky s dětmi.

Starosta také upozorňuje, že statistika Ministerstva vnitra o udělených povoleních k pobytu nemusí zcela souhlasit s realitou a mluví o tom, že někteří se pouze zaregistrovali a cestovali dál. „Například jedna paní teď pokračuje dál do Spojených států,“ zmiňuje konkrétní případ, o kterém ví.

Nestěžuje si ani na financování. S krajem jeho obec uzavřela rámcové smlouvy a čerpá 200 korun za ubytování na osobu. „Nemám s tím problém. Taky mi jeden starosta říkal, že dvě stovky jsou málo. Ale dvě stovky za osobu, osm set korun za čtyři lidi na bytě na den, to je dobrá částka,“ reaguje Miler.

Zároveň několikrát zopakuje, že velkou práci odvedla místní ukrajinská menšina, která se o nově příchozí dokázala postarat. A to včetně zapojení dětí do školy.

V Českém Dubu se podařilo začlenit 38 nových dětí z Ukrajiny. „Jsou rozházení podle ročníků. Smekám před ředitelem a jeho týmem, zapojili se, bylo to úplně bez starosti,“ chválí si starosta a líčí, že aktuálně zvažují, jestli bude potřeba otevřít novou třídu i v mateřské škole.