Změny na trhu práce. Upravené výpovědi i vyšší podpora pro nezaměstnané

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to vzácný případ. Vládní koalice se shodla s hnutím ANO ohledně takzvané flexinovely zákoníku práce. Začátkem března byla schválena i s pomocí 63 opozičních hlasů.

„Flexinovela zákoníku práce přináší spoustu dobrých věcí pro zaměstnance. Takže jsme se rozhodli jako klub hnutí ANO, že zákon jako celek podpoříme,“ uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová během pátečního projednávání poté, co ze souboru opatření vypadla výpověď bez udání důvodu.

Seznam Zprávy přináší souhrn nejvýraznějších změn, které flexinovela zákoníku práce přináší a na kterých se našla shoda napříč politickým spektrem. Nicméně zákon ještě musí projednat Senát a schválit prezident.

Novela nově usnadňuje zaměstnanci čerpajícímu rodičovský příspěvek vykonávat u svého zaměstnavatele práci na dohodu o pracovní činnosti nebo provedení práce.

Odstraňuje se tak současná překážka, která lidem pobírajícím rodičovskou neumožňuje současně vykonávat pro svého zaměstnavatele stejnou práci jako přivýdělek na dohodu. Docházelo tak k paradoxním situacím, kdy si rodiče hledali jiné zaměstnavatele, u kterých by své znalosti uplatnili.

Podle expertky na pracovní právo Evy Ostruszky Klusové z advokátní kanceláře Forlex je to ku prospěchu věci. „Není důvod, proč by rodiče na rodičáku nemohli pracovat na základě své původní smlouvy. To je opravdu přežitek,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Současně zaměstnavatel musí garantovat návrat na stejnou pozici do dvou let věku dítěte, zatímco nyní je povinen zařadit zaměstnance podle jeho pracovní smlouvy. V praxi se tak stává, že se rodiče po návratu dostanou na jinou pozici, než kterou vykonávali před odchodem na rodičovskou.

To je podle Ostruszky Klusové naopak nefér vůči zaměstnavatelům. „Chápu, že je zatím snaha o ochranu zaměstnanců, kteří mají obecně horší postavení na trhu práce. Nemyslím si ale, že by změna přinesla rodičům reálně nějakou větší jistotu. Jiného zaměstnance můžete v rámci pracovní smlouvy v zásadě přesunout kdykoliv. Nevidím tedy důvod, proč by to u vracejících se rodičů mělo být jinak,“ říká advokátka.

Systém podpory v nezaměstnanosti se má předělat. Lidé mají v prvních měsících bez práce pobírat více. Díky tomu mají mít větší sebevědomí k tomu, měnit práci.

„Pro člověka, domácnost i stát je opravdu smysluplné podporovat, aby trh práce nebyl strnulý,“ vysvětloval na konci loňského roku ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům, když přepracovanou podporu v nezaměstnanosti představoval.

„Když člověk sám o své vůli mění práci, tak si sáhne na výrazně vyšší výdělek,“ dodal ministr.

Předělaná podpora v nezaměstnanosti se proto soustředí na první měsíce bez práce, kdy budou lidé brát více peněz než v současnosti.

Strop podpory v nezaměstnanosti má být stanoven na 80 procentech průměrné mzdy. V letošním roce by tak šlo o částku 36 086 korun. Aktuálně je maximální výše podpory v nezaměstnanosti nastavena na 26 163 korun a pro lidi procházející rekvalifikací je to 29 320 korun.

Novela přináší úpravy u výpovědí z pracovního poměru. Výraznou změnou je například to, že výpovědní doba běží ode dne podané nebo doručené výpovědi, pokud se strany nedohodnou jinak.

Zatím platí, že výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. V praxi proto zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé vyčkávali s výpovědí na konec měsíce. V opačném případě museli v práci zůstávat i o týdny déle, než naběhla výpovědní doba.

Ve vybraných případech se zkracuje výpovědní doba na jeden měsíc – jde zejména o situace, kdy zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon práce nebo při soustavném porušování povinností.

Aktuálně platí, že maximální délka zkušební doby může být u řadového zaměstnance tři měsíce a u vedoucího pracovníka šest měsíců. Nově by mohla být u řadového pracovníka až čtyři měsíce a u vedoucího až osm měsíců.

Zároveň nesmí být u pracovního poměru na dobu určitou zkušební doba delší než polovina trvání celého poměru.

Novinkou je i paragraf, podle kterého lze zkušební dobu v jejím průběhu písemnou dohodou zaměstnavatele a zaměstnance prodloužit, ovšem v rámci už zmíněných mantinelů.

Během letních prázdnin by mohli podle novely pracovat i mladiství od 14 let. Jednat se přitom má pouze o výkon lehkých prací.

Mladiství do 15 let a ti, kteří ještě nedokončili povinnou školní docházku, budou moci odpracovat omezenější počet hodin. Denně maximálně sedm a týdně maximálně 35 hodin.

Poslanci odhlasovali i úpravu, podle které mohou zaměstnavatelé více podporovat zdravotní preventivní programy.

Původně Ministerstvo zdravotnictví prosazovalo rozšíření pracovnělékařských služeb o prevenci v novele o specifických zdravotních službách. Nakonec se ovšem dostala skrze pozměňovací návrh ministrů Mariana Jurečky a Vlastimila Válka do flexinovely.

„Ideově je cílem, aby zaměstnavatel měl mandát k větší a efektivnější motivaci zaměstnanců k využívání stávajících nástrojů prevence, a to zejména preventivních prohlídek či screeningových programů,“ shrnul loni v létě myšlenku změny mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.

Podle dat Eurostatu za roku 2023 se Česko stále drží pod evropským průměrem v podílu pracujících na částečné úvazky, když zde touto formou pracuje 6,7 procenta Čechů, zatímco průměr EU je více než 17 procent.

Flexinovela ale navzdory svému názvu na další podporu flexibilnějších forem práce nemíří. „Opatření jdou spíše na zpružnění pracovního trhu, jsou to dětské krůčky, ale vítám to,“ shrnula Jana Stehlíková, spoluzakladatelka společnosti Flecto, platformy zaměřené na flexibilitu práce.

Loňský průzkum společnost Mumdoo, která se soustředí na zprostředkování pracovních nabídek převážně ženám pečujícím o děti, mezi více než deseti tisíci rodiči dál ilustruje, že zejména rodiče malých dětí po práci na zkrácený úvazek touží, ale získá ji jen část.

Například poloviční úvazek hlásilo jen 13 procent respondentů, přálo by si ho ale 38 procent dotázaných. Čtvrtinový úvazek má osm procent dotázaných a přálo by si ho 20 procent z nich.

„Ačkoliv by si přálo pracovat devět z deseti rodičů, pouze polovina má možnost při péči o děti najít vhodnou práci. Co vidíme, je velká neuspokojená poptávka po zkrácených úvazcích – zejména čtvrtinových a polovičních, které ze své podstaty umožňují lépe nastavit sladění s péčí o malé dítě,“ říká spoluzakladatelka Mumdoo Lucie Bášová.

V datech se například projevilo, že na zkrácené úvazky nejvíce dosáhnou respondenti v Praze.

Zároveň existuje určitá logická úměra, že zkrácené úvazky aktivují rodiče, kteří by jinak nepracovali vůbec. V krajích, kde respondenti vykázali vyšší podíl zkrácených úvazků, klesal počet osob, které nepracovaly.