„Nejde stavět na historkách.“ Kam patří zavržená kniha s trans tematikou?

Rozhodnutí nevydat knihu Nevratné poškození rozproudilo debaty o cenzuře, kultuře zakazování, ale také o (ne)kvalitě díla.

Kontroverzní publikace od americké novinářky Abigail Shrierové nese podtitul „Jak naše dcery propadají transgenderové mánii“. Autorka v ní řeší otázku, proč v posledních letech výrazně přibylo dívek, které se identifikují s opačným pohlavím.

Tvrdí, že vůbec nejde o diagnózu takzvané genderové dysforie – za nárůstem spatřuje vliv sociálních médií či aktivistů nebo selhání péče o duševní zdraví.

Český překlad mělo původně vydat nakladatelství Albatros Media. Krátce před tiskem ale knihu kvůli velkému množství negativních reakcí od čtenářů i odborné veřejnosti stoplo. „Její text se dle našeho názoru dívá na citlivou a zároveň složitou problematiku příliš jednostranně,“ uvedla mluvčí Albatros Media Jana Fikotová.

Krátce poté se objevily kritické hlasy, které mluvily o omezování svobody slova i cenzuře. Ředitel nakladatelství Bourdon a bývalý ministr financí Ivan Pilip na svých sociálních sítích situaci označil za „cancel culture“ (anglicky kultura rušení). Právě Bourdon práva na publikaci odkoupil.

Otázce cenzury se ve své práci dlouhodobě věnuje Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje, že podle současných teorií svobody slova je cenzura chápána nejen jako omezení něčí svobody vyjadřovat určitý názor, ale také jako omezení něčí svobody určitý názor slyšet a posoudit ho.

Rozhodnutím nevydat knihu Nevratné poškození ale podle něj ani jedna z těchto svobod omezena nebyla. „Nakladatelství tu reguluje pouze samo sebe v tom, jaký typ publikací chce předkládat veřejnosti, a samo za sebe rozhoduje o tom, jakou tvář bude mít pro své čtenáře. Ostatním nic nepředepisuje ani nezakazuje. Nevidím zde nic problematického,“ hodnotí.

Publikaci knihy by osobně spíše nepodpořil. Odkazuje se přitom na recenze odborníků, kteří ukazují na její metodologické chyby. „Nejde v tomto smyslu o kvalitní vědeckou publikaci. Kvalitu také snižuje fakt, že místy zahrnuje až posměšné pasáže o trans lidech,“ upozorňuje.

Publikování knihy ale podle Koblížka lze vnímat i jako příležitost. „Příležitost k tomu, upozornit, jaké misinformace (nepravdivé informace, které ale nejsou šířeny záměrně ani systematicky za účelem oklamání lidí, pozn. red.) kniha zahrnuje, jak probíhá seriózní výzkum na tomto poli nebo jaké vážné důsledky mohou mít misinformace o trans lidech pro tyto osoby,“ dodává.

Vůči knize mají výhrady i mnozí odborníci. Jedním z nich je klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec Adam Suchý, který se dlouhodobě věnuje tématu medicínské tranzice. Vadí mu, že kniha ukazuje jen jednu stranu příběhu.

„Tato neodborná kniha jen přispívá k panice, skandalizaci, polarizaci a kulturní válce o trans tematiku. Nemůžeme stavět poznání na historkách, ze své praxe bych vám jich také vytahal nespočet, stačí jen říct, ze které strany spektra je chcete. Nekritické přijímání nebo nekritické odmítání tranzicí vždy někoho poškodí,“ myslí si.

„Z mého pohledu je fér snažit se nabídnout celý příběh, opírat se o odborné poznatky a zároveň přiznat, že toho ještě hodně nevíme. Cesta je v dlouhodobé spolupráci,“ dodává.

Přesto si nemyslí, že by se kniha měla zakazovat. „Na knize mi vadí, že je neodborná, z pohledu poznání a řešení problematiky zbytečná a dostala bohužel i příliš mnoho zbytečné publicity a reklamy zadarmo, takže poměrně efektivně přispívá k polarizaci. Je to škoda, mohla v tichosti zapadnout mezi regály podobných ideologických výkřiků,“ podotýká.

Uznávaný sexuolog Vladislav Chvála a psycholožka Ludmila Trapková ale celou věc vidí jinak. Knihu rodičům dokonce doporučují. „Genderová dysforie se stala noční můrou mnoha rodin a současně lákavým tématem aktivistů v boji o moc,“ napsali ke knize.

„Přinesla svědectví o tom, jak se může ochrana dětí zvrtnout v jejich ohrožení. Co se stane, když ideologie nahradí zkušenosti generací, když technologie získají vrch nad lidským společenstvím. Knihu doporučujeme rodičům, kteří se potřebují zorientovat v chaosu světa kolem svých dospívajících dětí, aby se pak dokázali vnitřně zpevnit a lépe rozpoznávali, co do jejich rodiny patří a co dovnitř nepustí,“ stojí dále v jejich textu.

Marek Torčík, spisovatel a čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, kauzu označil za „ukázku morální paniky“. Stáhnutí knihy vnímá jako běžné obchodní rozhodnutí soukromé firmy.

„Z větší části je živí beletrie pro mladé, nechce tedy riskovat,“ podotýká. „Mnohem zajímavější mi přijde, proč nás tolik neděsí, když knihkupectví v Maďarsku za prodej dětských knih s queer tematikou dostávají od státu pokuty. Nebo když v některých amerických státech vyřazují určité knihy z knihoven,“ upozorňuje.

Stažení knihy je podle něj v pořádku. „Minulý režim v nás Češích zanechal představu, že svoboda slova znamená říkat cokoliv, nehledě na to, komu to ublíží. Jenže svoboda slova by měla znamenat také možnost říct nahlas, když se mi něco nelíbí,“ myslí si.

Jako pragmatické byznysové rozhodnutí vnímá stažení knihy i literární kritička Kateřina Čopjaková. Poukazuje na fakt, že pod Albatros Media patří hned několik nakladatelství, která vydávají současnou překladovou a domácí young adult literaturu.

„Albatrosu tak nezbývalo než se rozhodnout, jestli riskovat ztrátu mladých zákazníků a zákaznic, nebo nevydat jednu knihu. A rozhodlo se z pochopitelných důvodů pro druhou možnost,“ komentuje.

Za vydáním také nevidí cenzuru. „Pro mě osobně je tato kauza především vstřícným vzkazem od podstatné části společnosti k LGBTQ+ lidem ve smyslu ,záleží nám na vás a stojíme za vámi‘. A jsem za to upřímně ráda,“ uzavírá.

Nakladatelství Bourdon knihu Nevratné poškození plánuje vydat na konci května. Podle šéfredaktora Františka Kalendy chtějí „podpořit otevřenou a kultivovanou diskuzi bez předsudků“.

„Nemáme v úmyslu diskriminovat žádnou skupinu lidí ani zastávat politické pozice, ale zachovat demokratické normy naší společnosti,“ stojí v prohlášení nakladatelství.