Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Školy o proškolení, kurzy i cvičení proti útoku aktivního střelce mají zájem. V minulém roce na vysokých školách proběhlo dohromady 92 individuálních a pět hromadných proškolení na ochranu měkkých cílů, na základních a středních školách se pak uskutečnilo 245 individuálních proškolení a 110 hromadných.
Přesné údaje o tom, v kolika školách došlo ke cvičení na situace typu AMOK, tedy s aktivním střelcem, policie nemá. Tato cvičení totiž probíhají například i v nemocnicích, na úřadech a další zranitelných objektech. Celkem loni těchto proškolení policie ale realizovala 142 napříč všemi objekty.
Cvičení simulující útok ozbrojeného útočníka podstupuje policie dlouhodobě, především s cílem prověřit připravenost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je o podobná cvičení na základních školách velký zájem.
„Po událostech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale i dalších podobných událostech, se zájem na školách zvyšuje. Tyto kurzy jsou opravdu žádaná věc,“ popsal Zajíc. Školy si podle něj tyto kurzy často zařizují individuálně, nabízí jim je ale i někteří zřizovatelé, města a kraje.
Školení absolvovali i v Rudolfově
Cvičením AMOK si před rokem prošla i Základní škola v Rudolfově u Českých Budějovic, kde v pondělí student namířil na svou učitelku zbraň. Ta ho sama na místě odzbrojila a podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) tím projevila obrovskou odvahu. „Paní učitelka žákovi zbraň sebrala a zneškodnila ho, naštěstí shodou okolností ze zbraně nevyšel výstřel,“ sdělil Kuba.
O přínosu kurzů je Zajíc přesvědčen. „Ty kurzy jsou dobré přinejmenším v tom, že lidé pak mají nějaké návyky, vědí, co a jak dělat v dané situaci. Ne všechno se samozřejmě dá předpokládat, stejně jako nemůžeme vědět, jak který člověk v dané situaci zareaguje, ale má alespoň základní představu,“ řekl Zajíc.
Utíkej, schovej se, bojuj
Zúčastnění se na cvičení učí, jak správně reagovat na aktivního útočníka, a to sice aby nejdříve utíkali, poté se schovali a případně bojovali. Řídit se tedy mají zásadou „utíkej, schovej se, bojuj“, která bývá součástí i jiných bezpečnostních kurzů.
Na školách se nicméně cvičení proti útoku aktivního střelce neopakují. „Vzhledem k množství měkkých cílů, které Policie ČR eviduje, není v současné době takováto cvičení na školách možné opakovat,“ uvedla tisková mluvčí Policejního prezidia ČR Hana Rubášová.
Ve cvičeních AMOK policisté napodobují reálné situace, které se v minulosti staly. Plán s datem, místem a dějem cvičení předem schvaluje krajský ředitel. „Na zajištění cvičení se podílejí prvosledové hlídky Policie ČR, hlídky z běžného výkonu služby, mohou být začleněny i speciální jednotky Policie ČR a další složky integrovaného záchranného systému,“ popsala Rubášová.
Při cvičeních se používají zbraně se střelivem, které pouze barevně označí zásah osoby. Před samotným cvičením jsou po budově rozmístěni poučení figuranti, při akci pak útočník vstupuje do budovy na základě daného scénáře. Na linku 158 se oznámí, že se v budově nachází aktivní střelec, policisté na místě po příjezdu vyhodnotí situaci.
Velitel zákroku, kterého si policie určí, zůstává před budovou a koordinuje síly a prostředky uvnitř budovy, ale i další přijíždějící hlídky a záchranné složky.
Prohledání a první pomoc
„Policisté uvnitř budovu systematicky prohledávají a aktivně vyhledávají útočníka dle jeho popisu, popřípadě zvuku střelby. Po eliminaci útočníka zneškodněním nebo zadržením dochází k důkladné kontrole všech místností, chodeb,“ řekla Rubášová. Z budovy pak policisté vyvádějí všechny osoby, kterým je nabídnuto zdravotnické ošetření a psychologická intervence.
Zraněným osobám je policisty také poskytnuta první pomoc a poté jsou předávány zdravotnickému personálu na bezpečném místě, které určil velitel zásahu.
„Cvičení je monitorováno kamerovým systémem, který následně slouží pro vyhodnocení celého cvičení,“ dodala Rubášová.
Každý územní odbor Policie ČR tato cvičení provádí minimálně dvakrát ročně, na krajském ředitelství se uskuteční minimálně jednou ročně za účasti všech složek integrovaného záchranného systému.
