Článek
Vzdušnou čarou je to asi pět kilometrů. Nedaleko choryňského mostu, kde před čtyřmi lety po úniku kyanidu uhynuly desítky tun ryb, se teď stovky lidí snaží uchránit řeku Bečvu před další ekologickou katastrofou.
Toxický benzen po pátečním vykolejení vlaku a vzplanutí 15 cisteren dál kontaminuje podzemní vody v Hustopečích nad Bečvou. I když jeho množství klesá.
Téměř tisíc tun nebezpečné a výbušné látky z chemičky Deza podle zasahujících představuje havárii, kterou Evropa třicet let nepamatuje.
Také proto se některé postupy zkoušejí za pochodu. „Jsou tu stovky tun toxické látky, bezprecedentní havárie. Řada věcí se vymýšlí za chodu. Benzen je karcinogenní, rychle se odpařuje, je výbušný. Hasiči tu nasazují život. Musíme přemýšlet o jejich bezpečnosti,“ vysvětluje šéf České inspekce životního prostředí Petr Bejček.
Ve čtvrtek, šest dní po havárii, hasiči odčerpávají benzen z poslední cisterny. Vlak vykolejil několik stovek metrů od hustopečského nádraží.
Jak oznamuje Drážní inspekce, do hustopečské stanice souprava vjela rychlostí 95 kilometrů v hodině, povolená je tam maximálně čtyřicítka. „Šetření je teprve na začátku a v žádném případě na základě zjištění Drážní inspekce nelze konstatovat vinu strojvedoucího, neboť dosud není vyloučena ani technická závada lokomotivy či na soupravě,“ upozorňuje generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Inspekce zjišťuje příčiny a okolnosti nehody.
Nehodu dál prověřují kriminalisté. „Stále platí, že byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti,“ říká krajská policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Od pátku na místě havárie každý den pracuje více než stovka lidí. „Podařilo se zachytit asi 360 tun toxické látky. Dnes pracujeme na poslední cisterně,“ říká šéf krajských hasičů Karel Kolářík.
Oblast je uzavřená, při likvidaci chemikálie dál hrozí její vznícení i výbuch. Zasahující musejí k vagonům vstupovat ve speciálních oblecích.
Je mezi nimi i Petr Mothejl. Jeho soukromá firma pomáhala třeba v Libyi po diktátoru Maummaru Kaddáfím odstraňovat jedovatý yperit. „Máme celoobličejové masky s filtry proti vysoce toxickým látkám. Musí si je nasadit každý, kdo se pohybuje v té nejzasaženější zóně,“ vysvětluje odborník.
Extrémně nebezpečný zásah
Pracuje tu s dalšími 12 specialisty. „Kdybyste mohli zvolit variantu havárie, tohle je nejhorší případ. Máme tu vysoce nebezpečný kontaminant, propustné horninové prostředí a ohnisko znečištění nejde rychle odtěžit,“ vysvětluje.
S následky katastrofy od víkendu bojuje taky Ondřej Kovács. Jako hasič pracuje 40 let, z toho 10 let u drážních specialistů. „Takový rozsah havárie jsem za celou dobu nepoznal. Denně na místě zasahuje 100 až 120 hasičů podle toho, jak si předešlý večer rozdělíme úkoly,“ popisuje velitel jednotky hasičů Správy železnic z Přerova.
Ondřej Kovács je mezi hasiči, kteří jsou nasazeni při extrémně těžkém zásahu.
Střídají se tu s kolegy z celé republiky po dvou dnech. „Čistíme teď vozy s pomocí páry. Hasiči musejí mít chemický oblek s dýchacím přístrojem, něco jako potápěčskou lahev. Vydržíte v tom dvacet až třicet minut. Tím jsme limitovaní,“ dodává.
Po té době musí každý z hasičů projít dekontaminační sprchou a převléká se. „Je to enormně vyčerpávající práce na fyzické i psychické síly. A nesmíme dopustit, aby se někdo zranil. Vše děláme opatrně krok po kroku. Důležité je, aby se hasič vždy vrátil zdravý domů,“ říká dojatě Kovács.
„Děkuji rodinám, bez toho zázemí bychom to nezvládli,“ odmlčí se po dnech vypětí.
Kontaminace se dál nerozšiřuje
Okolí havárie si ve čtvrtek prohlíží také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Je to bezprecedentní rozsah kontaminace těkavou látkou. Taková havárie není v Evropě za posledních třicet let nikde zdokumentovaná. Technologické postupy při likvidaci jsou do značné míry unikátní,“ upřesňuje novinářům.
Přesto mají zasahující optimistické zprávy. „Při likvidaci následků jde o rychlost a zadržení toxického mraku. Kontaminaci díky opatřením držíme, dál se nerozšiřuje,“ popisuje Mothejl. Směs benzenu s vodou likvidují v areálu Dezy.
Hasiči a další aktéři vykopali dvacítku sondážních jam, v nichž vzorkují vodu.
Benzen totiž propustným štěrkovým podložím pomalu proniká do okolí. Asi 40 metrů od místa nehody přes pole se blýská hladina zarybněného jezera. Břehy teď ze strany od kolejiště lemují červené okraje norných stěn. Má to ochránit vodu od jedů.
Šéf místních rybářů Stanislav Pernický po kyanidové otravě Bečvy v roce 2020 znovu zažívá nepříjemné dny. A vracejí se mu vzpomínky.
„Jsou tam trofejní ryby, štiky, candáti, mraky kaprů. Ze spodního jezera mám svůj rekord, kde jsem chytil štiku dlouhou 102 centimetrů,“ ukazuje k hladině.
Podle šéfa inspekce zatím bezprostřední nebezpečí rybám nehrozí. „Měření jsou o trochu příznivější než včera. Ve vodě jsme naměřili asi 670 mikrogramů toxické látky, limit pro ryby je 3,5 miligramů,“ upřesňuje Bejček.
Zdroje pitné vody nejsou podle ministra i šéfa inspekce nijak ohrožené.
Rybář Pernický říká, že od pátku „žhaví“ telefony. Se zasahujícími zahradili systém propojených jezer, tak aby se znečištěná voda nedostala do řeky Bečvy. „Modlím se, aby se havárie co nejdřív zlikvidovala. Inspekce k tomu zcela nepochybně přistupuje jinak než před pěti lety. Musím smeknout před velitelem zásahu i inspekcí. Arogance z někdejšího vedení inspekce, neochota a nezájem jsou pryč. Makají tu lidé, kteří tomu rozumí a jsou zapálení. S tím jsem se v roce 2020 nesetkal,“ hlásí.
Teploty odpoledne stoupají nad deset stupňů, slunce už na začátku března pálí. Počasí pomáhá s odparem chemikálií. V ovzduší nejsou překročené limity škodlivých látek. „Opatření jsou funkční. Nastavíme další preventivní postupy. Před nornou stěnou začne promíchávání vody,“ doplňuje Bejček.
Práce na několik týdnů
Přesto je zřejmé, že unikátní likvidace havárie potrvá měsíce, možná až roky. „Bude vypracován projekt sanace. V momentě, kdy se odstraní havarované vozy, bude odtěženo primární ohnisko kontaminace v kolejišti. Horninové prostředí je poměrně propustné, tvořené štěrkopísky. Čeká nás kombinace moderních metod,“ popisuje Mothejl.
Petr Mothejl s kolegy řeší, jakými metodami bezprecedentní havárii likvidovat.
Mezi místem havárie a nádražím stojí jedna souprava nákladního vlaku. Zatím není jasné, kdy se provoz na trať mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím vrátí. „Může jít tak o týdny, ale i měsíce, pokud by byl benzen zachycen až v hlubokých vrstvách,“ říká na místě šéf Správy železnic Jiří Svoboda.
Nehoda vlaku a následující mohutný požár poškodil trať zhruba v půlkilometrovém úseku. Svoboda dokonce zvažuje, že na místě připraví „kolejový bypass“, aby se vlaky mohly vrátit na trať dříve, než bude odtěžena všechna znečištěná půda i pod kolejovým svrškem.
Na kolejišti se celu dobu hemží hasiči i těžká technika. „Budeme tu, dokud bude potřeba,“ říká jasně drážní hasič Kovács.
