Tlak byl velký, říká svědek k tragickému příběhu od Bečvy

Nic jsme nezanedbali, hájí od počátku Česká inspekce životního prostředí postup při vyšetřování masivního úniků jedů do Bečvy. Nová svědectví však její verzi dál rozbíjejí.

Práci inspektorů ve středu u vsetínského okresního soudu kritizoval jeden ze zaměstnanců obžalované firmy Energoaqua.

Rožnovská společnost i její jednatel Oldřich Havelka vinu odmítají. Tvrzení státního zástupce odmítá i část expertů a rybáři.

Jedovaté toxické látky v září 2020 otrávily mezi Valašským Meziříčím a Přerovem desítky tun ryb. Že jde o únik kyanidů, se ČIŽP z laboratorních výsledků dozvěděla až ve středu 23. září. Tři dny po havárii.

„Inspektoři zahájili ve čtvrtek předběžnou kontrolu u nás na provoze. V odpoledních hodinách panu inspektorovi někdo zavolal informaci, že jsme jasní. Že tam byly nějaké naměřené hodnoty kyanidů,“ popsal ve středu u soudu manažer vodního hospodářství v Energoaque Jan Stachovec.

Podle něj pak na zaměstnance čistírny doléhal přílišný tlak. Dveře si tam pravidelně podávali kriminalisté, lidé z inspekce životního prostředí či úředníci krajského úřadu.

„Bylo k nám přistupováno, že jsme to způsobili my. Kontroloři z inspekce nehleděli na alternativní možnosti. Chtěli další a další materiály. Jenom jsme odpovídali na dopisy. Do toho jsme měli zabezpečovat bezproblémový chod zařízení a bylo to velmi náročné pracovně, psychicky i fyzicky,“ popsal Stachovec pro Seznam Zprávy.

Inspektoři v něm nezanechali dobrý dojem. „Nepůsobili na mě jako profesionální zaměstnanci. Nenaslouchali, nenechali si dovysvětlit provozní záležitosti a vytvářeli si vlastní domněnky,“ řekl Seznam Zprávám.

Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka pochybení odmítl. „Nemáme detailně ověřené informace, jak vypovídali pracovníci společnosti Energoaqua u soudu ani v čem měla údajná neprofesionalita pracovníků inspekce spočívat, respektive jak případně měli zaměstnanci inspekce dostávat kontrolované osoby pod tlak,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv.

Podle něj inspektoři vždy postupují v souladu s požadavky zákona o kontrole. „Přestože společnost Energoaqua vznesla k protokolu o kontrole námitky, žádná z těchto námitek se netýkala neprofesionálního průběhu kontrol ze strany inspekce. Rovněž v této věci po celou dobu nebyla za strany společnosti EA vznesena například stížnost proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu,“ doplnil.

Důkladné kontroly se podle Stachovce spolupodepsaly na tragickém příběhu, kdy si na konci listopadu 2020 vzal život vedoucí provozu čistírny.

V té době se řešily i další marginální úniky z fabriky do řeky, které však neměly na Bečvu fatální vliv. „Konkrétně se nesvěřoval, ale působilo to na mě dojmem, že už je to na něj moc. Nátlak byl velký. Asi měl povahu, která tlak nezvládla,“ uvedl Stachovec.

Doplnil, že vedoucí už před osudným dnem naznačoval myšlenky na nejhorší. „Vzít si život není řešení. Říkali jsme mu, že řešení je dát výpověď ze společnosti a žít si jiným životem.“

Kolegu označil za inteligentního muže, s nímž se velmi dobře spolupracovalo. „Mrzelo mě, že jsme přišli o tak schopného člověka. Nárazové kontroly na to určitě měly vliv. I já měl problém vypořádat se s tím, že normálně pracujete a zničehonic máte za dveřmi policii nebo inspekci,“ dodal.

Jak ve středu u soudu řekl inspektor Zdeněk Tesař, s kolegou Vítem Špačkem „měli za úkol najít zdroj znečištění“. Zaznívající svědectví přitom dokládají, že největší ekologickou katastrofu poslední dekády z počátku řešila jen hrstka úředníků.

Zdroj otravy v den havárie nehledal nikdo, o den později přijeli dva pracovníci z brněnského oblastního inspektorátu. Mladší z dvojice, Tesař, u soudu přiznal, že továrny v lokalitě ani podrobněji neznal.

Neměli ani mapu výpustí, kterých je v oblasti několik desítek. Ve služebním autě vezli jen 5 vzorkovnic. Obžalovaný Havelka tvrdí, že inspektoři nebyli vybavení podle směrnice, která určuje, jak mají k havárii vyrazit. „Promeškali čas, chyběly jim základní měřicí přístroje, neměli dost vzorkovnic,“ řekl.

Tesař to u soudu zpochybnil s tím, že postupovali podle pravidel.

Den po havárii odebrali vzorky jen u výpustě firmy Energoaqua. Rozbory později ukázaly nadlimitní množství kyanidů, ovšem jen lehce nad normou.

Po diskuzi s kolegy z Povodí Moravy naopak nevzali žádné vzorky z chemičky Deza, jejíž výpustě jsou blíže místu úhynu prvních ryb. Spokojili se prý s vizuálním ohledáním, neměli tušení o jiných výpustích. Fabrika, která je součástí svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), jakoukoli vinu odmítá.

Vedení i zaměstnanci Energoaquy u soudu svorně tvrdí, že čistírna naposledy vypouštěla kyanidy v červenci. Doposud však nikdo z nich nevysvětlil, jak se nadlimitní množství do vzorků mohlo dostat.

Podle Stachovce však laboratoře nemusí rozpoznat rušivé vlivy pro měření. „Máme to prošetřené. Když jsme odeslali jeden vzorek do tří akreditovaných laboratoří, tak se nikdy neshodly. Výsledky se rozcházely víckrát. Když zákazník nedá přesné zadání nebo rušivé vlivy z vod, laboratoř vůbec nemusí dojít ke správnému výsledku,“ řekl.

Havelka poukázal i na odstup vzorkování od začátku úniku. „Když řekou protečou tisíce kubíků úplně jiných vod, tak je vypovídací hodnota vzorku marginální, neboli žádná. Ale jak se tam kyanidy mohly objevit, vysvětlit neumím. Ani kolegové neuměli odpovědět, jak by se tam mohly dostat,“ řekl ve středu.

Inspekce zdůrazňuje, že nesrovnalosti v měření bývají jen mírné. „Stanovení ukazatelů znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, které zadávala inspekce, provedly laboratoře vlastnící akreditaci. Obecně lze říci, že není neobvyklé, že výsledky analýz vzorků různých akreditovaných laboratoří mohou vykazovat drobné odchylky,“ sdělil Ovečka. Také za stanovené hodnoty podle něj odpovídají laboratoře, které garantují správnost provedených analýz.