Titul není pro úspěch důležitý, myslí si Češi. U práce ale může být výhodou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Univerzitní titul úspěch v životě nezaručí, alespoň si to myslí většina české veřejnosti. Data výzkumu společnosti Ipsos, které mají Seznam Zprávy exkluzivně k dispozici, ukazují, že 55 procent tuzemské populace nesouhlasí s tím, že je vysokoškolský titul důležitý.

„I mezi vysokoškolskými absolventy převažuje podíl těch, podle kterých titul není pro úspěch v životě důležitý,“ říká manažerka komunikace Ipsos Markéta Kneblíková.

Mohlo by se tedy zdát, že je vysokoškolský titul přežitkem. Podle personalistů ale zůstává absolvent vysoké školy na trhu práce ve výhodě. „Vysokoškoláci jsou obvykle lépe jazykově vybavení a dokážou se rychle učit,“ říká marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Kouba.

Mimo to může mít univerzitní titul vliv i na výši mzdy. „Výdělky absolventů vysokých a středních škol se sice mohou krátkodobě přibližovat, vysokoškolské vzdělání ale stále poskytuje širší možnosti kariérního postupu a větší stabilitu v delším horizontu,“ dodává Kouba.

Téměř 40 procent Čechů si naopak myslí, že titul z vysoké školy pro úspěch v životě důležitý je.

Výzkum společnosti Ipsos probíhal online na přelomu září a října. Odpovídalo v něm 766 respondentů.

Trh práce se nicméně v současnosti rychle mění a častěji klade důraz spíše na praktické dovednosti a zkušenosti než na dosažené vzdělání. Roste tak počet profesí, kde není vysokoškolský diplom pro uplatnění nezbytný.

Personalisté se shodují, že na střední či nižší úrovni managementu dají firmy často přednost člověku se středoškolským vzděláním, ale s delší praxí a lepšími dovednostmi, jako je komunikace s lidmi nebo schopnost řídit a vést kolektiv.

Přitom právě středoškoláci s maturitou apelují na důležitost titulu ze všech dotazovaných nejvíce. „Větší důraz na důležitost vysokoškolského diplomu kladou lidé se středoškolským vzděláním, nicméně rozdíly mezi skupinami nejsou příliš velké,“ doplňuje Kneblíková.

Univerzitní titul tak není pro firmy rozhodujícím kritériem, například v oblasti marketingové komunikace, obchodu, logistice nebo službách. „Vysokoškolské vzdělání není podmínkou ani v oboru IT a podnikových služeb. I zde jsou centra připravena si své lidi na potřebné kompetence vyškolit,“ doplňuje prezident Asociace podnikatelských služeb Jaromír Staroba.

Právě převažování praxe nad úrovní vzdělání je typické primárně pro komerční sektor. Podle mluvčího personální společnosti Randstad Petra Doudy tento trend způsobil nedostatek pracovníků v některých oborech a bouřlivý rozvoj technologií, které akademické znalosti postupně nahrazují.

I přesto, že se v mnoha zaměstnáních bez univerzitního titulu dá obejít, v řadě odvětví bez něj uspět nelze. V advokacii, justici, výzkumu nebo lékařství je vysokoškolské studium nejen výhodou, ale přímo podmínkou. „Vysokoškolský titul je často udáván jako kritérium ve výběrovém řízení na pozici ve státní správě a samosprávě,“ doplňuje poté marketingová ředitelka Kouba.

Právě státní zaměstnanci jsou vázáni na platové třídy, přičemž prostupnost do vyšší platové třídy je podmíněna také určitou úrovní vzdělání. I proto není neobvyklé dodělávat si vysokou školu při práci. „Při zaměstnání jsou časté také různé odborné praxe, certifikované kurzy nebo pracovní stáže,“ připomíná Douda.

Pokud už lidé vysokoškolským titulem disponují, nemusí mít obavy z toho, zda je jejich alma mater dostatečně prestižní. Alespoň v případě veřejných vysokých škol. V dnešní době se na to podle personalistů ve většině případů nehledí. „Konkrétní vysoká škola, kterou kandidát absolvoval, ve výběrovém řízení zásadní roli nehraje, i když třeba některé advokátní kanceláře k tomu přihlížejí,“ míní Douda.

Jinak to ale může být u soukromých vysokých škol, kde může hrát roli pověst dané školy. „Některé soukromé vysoké školy nemají tak velké renomé, na to se dost přihlíží,“ dodává Kouba.

Z dat Českého statistického úřadu za minulý rok vyplývá, že skoro 30 soukromých vysokých škol navštěvovalo dohromady 29 tisíc studentů. Drtivá většina ze zhruba 300 000 studentů se ale vzdělávala na některé z 26 veřejných vysokých škol.

Personalisté se také čím dál častěji setkávají s tím, že zájemce o zaměstnání absolvoval vysokou školu v zahraničí. Úroveň tamních univerzit je podle nich srovnatelná s těmi tuzemskými a není tak na absolventy nahlíženo nijak speciálně. „Absolventi zahraničních univerzit a vysokých škol ale obvykle lépe ovládají cizí jazyky. Výhodou to může být zvlášť ve firmách se zahraničním managementem,“ doplňuje Douda.

Pro kariérní šance zaměstnanců či výši mzdy je pak podle personalistů klíčová ochota absolventů se dál rozvíjet. „Pro firmy jsou důležitější praktické schopnosti uchazeče, jeho sociální inteligence a ochota pracovat na vlastním rozvoji, než je červený diplom,“ uzavírá Douda.