Hlavní obsah

Tisíce dětí z Ukrajiny se nevešly do škol. Jděte jinam, radí rodičům Praha

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Dostat dítě na základní školu? Pro řadu uprchlických rodin velký problém i strach z případného postihu. Na snímku ukrajinské děti na základní škole v Českém Dubu.

Praha apeluje na nově příchozí válečné uprchlíky, aby si vybrali jiné město. Pokud totiž mají děti, je pro ně stále těžší dostat se na zdejší základní školy. Ministerstvo školství chce do problémových lokalit vysílat mobilní týmy.

Článek

Dvanáctiletý Váňa společně s dalším ukrajinským mladíkem v pondělí v podvečer piluje v pražské klubovně nízkoprahového centra češtinu.

Konkrétně na Prahu 9 dorazil Váňa s rodinou v průběhu léta. Zatímco jeho mladší sestra v září nastoupila do základní školy, u něj nastal problém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na škole se nenašlo místo.

„V září jsem byl doma,“ říká s dětskou vyrovnaností, zatímco dostává za úkol zaškrtávat ve větách podmět a přísudek.

Nataliia Syvachenková, interkulturní asistentka, jejíž prací je podporovat děti a mladistvé z Ukrajiny, popisuje, že do školy Váňa nastoupil až v říjnu. „Ale to už jsem řešila já. Začali jsme volat, kam se dalo a po nějaké době se to podařilo,“ zmiňuje Nataliia. Váňova rodina už měla obavu, aby se nedostala do problémů, že syn nechodí do školy.

Místo není pro šest tisíc dětí

Aktuální data o tom, kolik dětí válečných uprchlíků nenastoupilo na povinnou školní docházku, neexistují.

Podle informací Seznam Zpráv se ovšem problematice věnuje speciálně zřízená meziresortní pracovní skupina. Odhady vyčísluje jen v Praze na zhruba 700 dětí a v celé České republice pak na šest tisíc dětí, které jsou aktuálně mimo školu.

Organizace Meta, která se zaměřuje na podporu rovného přístup ke vzdělávání, ještě na jaře mluvila o více než 14 tisících dětí. Přesnější odhady od té doby nemá.

A Ministerstvo vnitra se na docházku dětí zaměřilo během jarní registrace k prodloužení pobytového oprávnění –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dočasné ochrany. Úředníci se jednorázově doptávali, kde si děti plní povinnou školní docházku.

„Neplnění povinné školní docházky bylo potvrzeno u zhruba 17 procent z prověřovaných dětí, tedy necelých 1300 dětí, z nichž se však téměř polovina vzdělává alespoň online na ukrajinské škole,“ popisuje Hana Malá z Ministerstva vnitra.

Dalších 20 procent dětí mimo školu se prokazatelně už nenacházelo na území České republiky. Ovšem téměř ve 40 procentech případů se nepodařilo ani v rámci šetření obcí zjistit další informace, a ty tak nyní prověřuje cizinecká policie. Hana Malá dodává, že se opět předpokládá, že už nejsou povětšinou v České republice.

Data tak ze své podstaty nemohou odrážet realitu nového školního roku. Například radní pro oblast školství na magistrátu hlavního města Prahy Antonín Klecanda (STAN) vysvětluje, že další uprchlíci do České republiky dál přichází.

„Další vlny ale už míří z 90 procent do Prahy. My jsme to řešili v létě, protože přišlo velké kvantum dětí. Paradoxně ale do míst, kde máme už totálně plné školy,“ zmiňuje Klecanda.

Složitější než na začátku války

Interkulturní asistentka Nataliia Syvachenková zmiňuje, že dětí bude ve skutečnosti určitě více. Myslí si to i zástupce zmíněné organizace Meta.

Nataliia v rámci své práce pomáhá právě se sháněním základní školy a líčí, že je to stále větší problém. „Je to složitější než na začátku války. To panoval soucit a školy byly ochotné, teď už soucit není a někdy se projevuje vůči dětem uprchlíků i určitá agrese,“ popisuje.

Foto: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Nataliia Syvachenková během doučování češtiny s ukrajinskými dětmi.

Postup je proto následující: od spádové školy si pro rodiče vyžádá písemné potvrzení s razítkem. „Pokud ho nebudete mít, tak se může stát, že jednoho dne může přijít třeba OSPOD a bude mít hodně otázek,“ obává se Syvachenková. Dodává, že musí dbát na to, aby se její klienti ani v budoucnu nedostali do problémů.

Zároveň mluví i tom, že v ukrajinské komunitě kolují neověřené informace o tom, že v Německu už kvůli nedocházení na školu děti z rodin odebrali.

Proto mají v Česku už dokonce vznikat soukromé školy pro ukrajinské děti, které ovšem nemají registraci.

„Děje se to. Myslím že v Praze, ale i v regionech. Vnímám případy ukrajinských škol, které ale vlastně nejsou v registru a je to pololegální a za nás problematické,“ potvrzuje Jan Heinrich z Mety.

Vybírejte pro život jiná města než Prahu

S písemným potvrzením, že spádová škola nemohla přijmout z kapacitních důvodů žáka, je pak potřeba zajít na úřad –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Praze na příslušnou městskou část. „Většinou vyjádří soucit a řeknou, že máme dát vědět, pokud se něco změní,“ líčí Syvachenková. Zároveň zdůrazňuje, že už z titulu náplně své práce se spíše potkává se složitějšími případy.

Místostarosta na Praze 3 Filip Málek (Praha 3 Sobě), který má školství na městské části v kompetenci, potvrzuje, že s umisťováním dětí mají velký problém. „Nově příchozím rodičům rovnou doporučujeme vybrat pro život jiné město než Prahu, protože v jiných krajských městech v Česku – snad kromě Brna – mají ve školách míst dost, dá se tam sehnat levnější nájem a zaměstnaní také.“

Do krajů pojedou mobilní týmy

Málek navíc popisuje, že v některých třídách už musí ukrajinské děti odmítat, jinak by tvořily třicet až čtyřicet procent dětí ve třídě. „Na české rodiče to pak působí tak, že začínají přehlašovat děti, pokud si to mohou dovolit, na méně zatížené školy, čímž se segregace cizinců na daných školách jenom prohlubuje,“ popisuje Málek další dopad.

Na základní školy v třetí městské části má docházet 568 dětí uprchlých před válkou z celkového poštu 5155 dětí.

Problém vnímá i Ministerstvo školství. Redakci Seznam Zpráv popsalo, že připravuje kroky k řešení sitauce.

„V regionech, kde má ministerstvo informace o vyšším počtu ukrajinských dětí s dočasnou ochranou a zároveň o nedostatečné kapacitě škol, by měl začít v nejbližších týdnech působit mobilní tým Ministerstva školství. Bude spolupracovat se zřizovateli škol, jednotlivými školami, orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími partnery na hledání nejvhodnějších řešení pro zajištění přístupu těchto dětí ke vzdělávání,“ říká Patrik Kubas, vedoucí oddělení komunikace.

Doporučované