Tisíce cestujících denně, návratnost deset let, tvrdí politici o lanovce v Brně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejméně 16 tisíc lidí denně podle vedení brněnského magistrátu přepraví diskutovaná lanovka. Je to „nejhorší“ varianta operující s 25procentní obsazeností, kterou politici zmiňují v souvislosti s návratností projektu.

Kontroverzní stavba za necelou miliardu korun má vyrůst v sousedství multifunkční arény. Propojí výstaviště s univerzitním kampusem. Nedávno dostala stavební povolení, které je napadené správní žalobou, čelí kritice politické opozice i části ekologů.

Podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) vyjde provoz na 24 milionů korun ročně. Pro Seznam Zprávy naznačil základní data, s nimiž zastánci projektu počítají. Podle prvotních plánů může být lanovka se dvěma mezistanicemi v provozu od šesti hodin ráno do deseti večer, v obou směrech pojme až čtyři tisíce lidí za hodinu.

Koaliční politici řeší dvě základní varianty provozu lanovky, tedy že bude součástí běžných jízdenek městské hromadné dopravy nebo speciálně zpoplatněná. „Třeba dvacetikorunou,“ uvedl příklad, s nímž základní propočty operují.

„Kdybychom vzali při takovém zpoplatnění tu nejpesimističtější zvažovanou variantu – tedy že obsazenost lanovky bude 25procentní, tak roční výnosy dosáhnou 115 milionů korun,“ vypočítal radní.

Podle něj totiž náklady na provoz zahrnující energie, údržbu i platy vyjdou na 24 milionů korun ročně. „Známe energetickou náročnost lanovky. Obsluhu obstarají dva lidé nahoře, dva lidé dole. Položky vycházejí z projektové dokumentace dopravního podniku,“ doplnil radní.

Tři lidé z magistrátního odboru dopravy i dopravního podniku v těchto dnech pobývají na mezinárodním kongresu v německém Essenu, který prezentuje lanovky jako nový způsob městské hromadné dopravy.

Opozice od počátku kritizuje, že magistrátní vedení nebo dopravní podnik už dříve nezadaly podrobnou dopravní studii, která by vytíženost lanovky posoudila.

„Nevím, jak ke zmíněným číslům přišli. Měli by je detailně prezentovat a uvést, s jakým množstvím cestujících v jednotlivých časech počítají. Vypadá to nerealisticky,“ reagovala opoziční zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení). Opakovaně říká, že lanovka nedává dopravně smysl.

Stavba za 950 milionů korun nemá vyjasněné financování, vedení města neodmítá ani spolupráci se soukromým investorem.

Kratochvíl zdůrazňuje, že i v nejhorší uvažované variantě bude při 20korunovém zpoplatnění lanovka nejméně 90 milionů korun ročně v plusu. „Tohle zohledníme ve způsobu financování lanovky. Kdyby přišel soukromý investor, uvidí, že je to rentabilní investice, která se vrátí za deset až 12 let. Diskutujeme s velkými bankovními domy, které nám projekt analyzují a budou schopné vyhledat i potenciálního partnera ze soukromé sféry,“ řekl také radní.

Co když bude vytíženost lanovky ještě nižší než čtvrtinová? „Tak se návratnost jen o několik let protáhne. Ale musíme mít také nějaké ambice,“ dodal Kratochvíl.

„Bylo by fajn, kdybychom neměli jen čísla od oka, ale skutečné údaje od nějakých odborníků, kteří to přesně spočítají,“ reagovala Flamiková. Při speciálním zpoplatnění lanovky si nedokáže představit, kdo ji bude využívat.

Jak Seznam Zprávy před časem informovaly, projektovou dokumentaci na miliardovou lanovku za více než 12 milionů korun vyhotovila projekční firma AiD Team, a. s. Její šéf a developer Jaromír Černý má přitom na plánované trase pozemky. V roce 2014 statisíci korun sponzoroval hnutí ANO. Na jednom z pozemků o velikosti přes 1400 metrů čtverečních, který vlastní Černého firma CD XXI, má dokonce vyrůst mezistanice Kampus. Projekt počítá se čtyřmi zastávkami.

Město si prostřednictvím dopravního podniku ještě nechává zpracovat dvě analýzy ohledně lanovky. „Nicméně tohle je základní kostra. Všechny podklady chceme mít pohromadě do dvou až tří měsíců,“ avizoval Kratochvíl. Podle nich mají radní rozhodnout, jak s plány na lanovku dál naloží.

Proti stavbě vystupují také ornitologové. Iniciovali elektronickou petici, kterou podepsaly téměř čtyři a půl tisíce lidí. Spolek tvrdí, že stavba naruší klidové území nocoviště vzácných kavek a havranů.

„Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace,“ píší v petici.

Česká společnost ornitologická nesouhlasí s provedeným biologickým hodnocením, podle ní stavba negativně ovlivní významnou ptačí oblast, také proto podala správní žalobu proti povolení vydanému Drážním úřadem. Námitky podle ornitologů nebyly dostatečně zohledněny.

Podle Zelených justice přiznala rozhodnutí odkladný účinek, více informací chtějí oznámit na čtvrteční tiskové konferenci.

„V současné době město Brno společně s Dopravním podnikem města Brna připravuje argumentaci pro Městský soud v Praze, který vypsal stání na měsíc červen, a pevně věříme, že se celá záležitost vyřeší,“ uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.

V Praze nedávno dali magistrátní úředníci stopku roky plánované lanovce Podbaba–Troja–Bohnice. Vydali nesouhlasné stanovisko při posuzování vlivů na okolí (EIA).