Článek
Měli by zde zůstat zhruba tři dny, než se pro ně uvolní místo jinde. „Každý dělá, co může, ale jde to,“ komentuje nouzové bydlení místní starosta Jiří Dohnal.
Utekli před válkou, která se blížila k jejich domovu. Do Česka jel Timor s rodinou šest dnů. Jeli přes Polsko, kde je hezky přivítali a dali jim najíst a napít. Dostali hračky, hygienické potřeby, připojení na internet i místo na spaní. Rád by se ale zase viděl s tátou.
„Schází mi můj tatínek, který nemohl jet s námi a musel zůstat doma. Bez něj není veselo. Ale nebojím se o něj. Táta je silný a všechno dokáže,“ říká.
Kromě tatínka Timorovi ale nic zásadního neschází, jedině snad pejsek, kterého si prý velmi přeje. „Tam, odkud pocházím, nebyly zatím přímé boje, ale na cestě i tady jsme potkali hodně lidí z Kyjeva a jiných velkých měst. Ti budou potřebovat pomoct,“ vzkazuje Timor Čechům.
„Veškeré potřeby, potraviny, oblečení a služby, jsou zatím hrazeny jednotlivými městskými částmi a nadacemi spolupracujícími s ukrajinskou ambasádou. Provoz ubytovny je zatím silně závislý na dobrovolnické činnosti,“ říká Marta Šorfová, bývalá starostka Prahy 11 a dobrovolnice, která zde pomáhá organizovat provoz ubytovny a řešit s tím související nedostatky a problémy.
Schází mi můj tatínek, který nemohl jet s námi a musel zůstat doma. Bez něj není veselo. Ale nebojím se o něj. Táta je silný a všechno dokáže.
Pomoc poskytuje i městská policie nebo hasiči, kteří na místo poslali i několik psychologů – mají pomoci s případnými duševními problémy utečenců. „Nejdůležitější teď bude najít všem bydlení a školy. To se nám sice daří, ale samozřejmě všechny kapacity jsou nějak limitovány,“ zdůraznil Martin Platz, vedoucí Odborů školství a kultury. Byl jeden z těch, komu se během necelých tří hodin podařilo nouzovou ubytovnu zorganizovat a uvést do chodu.
V tělocvičně se za uplynulý týden podařilo ubytovat na 46 uprchlíků. V současné době se jich na místě nachází 19. Ti zbylí si už našli místo u příbuzných, známých nebo dobrovolníků. Někteří byli ubytováni i v souvislosti s jejich nově nabytými zaměstnáními, třeba jako pomocná školní kuchařka.
Tělocvična je plná hraček.
„Buď se ubytovávají sami, s naší pomocí nebo s pomocí občanů. Nikdo jiný nám zatím jinou formu nedal k dispozici,“ podotýká starosta Prahy 11 Jiří Dohnal. Osobně dohlíží na chod ubytovny. Klíčová je podle něj přímá komunikace s Ukrajinci. „Dobrovolníky a koordinátory zatím naštěstí máme. Co je ale stejně důležité, je to, aby každé podobné zařízení mělo i někoho, kdo od Ukrajinců dokáže překládat jejich podněty.“
V pomoci chtějí na místě i nadále pokračovat a poskytovat pomoc a volnou kapacitu dalším lidem, připravení jsou na dalších 25 uprchlíků. Celá Praha 11 je připravena poskytnout pro účely nouzového ubytování kolem sedmi dalších tělocvičen s obdobnou kapacitou. Celkově by tato zařízení byla tedy schopna pojmout až 400 uprchlíků z Ukrajiny. „O uprchlíky se tu umíme dobře postarat. Určitě bych se vyhnul variantě, jako jsou stanová městečka, která postrádají základní kritéria hygieny i komfortu.“ dodává Dohnal.
V tělocvičně se za uplynulý týden podařilo ubytovat na 46 uprchlíků. V současné době se jich na místě nachází 19.
Marija Fillerová (29) zde dobrovolně vypomáhá a překládá, v Česku žije už osm let. „Moc děkuji všem Čechům. Jsou to opravdu lidé s velkým srdcem. Vždycky sem přijdou a pomáhají nám, nebo nosí oblečení a chodí na nákupy. Včera přišla nějaká maminka a přinesla hračky pro holčičky. Nikdy bych si nemyslela, že za těch osm let, co tu žiji, je kolem mě tolik lidí, kteří i přes to, že mají svůj vlastní život, přijdou na pomoc,“ vzkazuje.
