Článek
„Číslo je, dá se říct, ohromující,“ komentuje pro Seznam Zprávy letošní teplý podzim Pavel Zahradníček, meteorolog a klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
„Září bylo rekordně teplé. Například v Brně bylo o 5 °C teplejší, než je průměr let 1961–1990, a výrazně překonává druhé nejteplejší září,“ přibližuje.
Trend podle něj platil pro celé Česko. Odchylka zářijových teplot od tzv. nového normálu – let 1991–2020, která už jsou významně zatížena klimatickou změnou – byla okolo 3,5 stupně Celsia.
„Říjen také pokračoval v nadprůměrných teplotách. Zatím lze konstatovat, že průběh podzimu je teplotně výrazně nadprůměrný. Zároveň je srážkově výrazně podprůměrný, což není vůbec dobrá kombinace,“ uvádí meteorolog. Podle něj lze očekávat, že zbytek října bude nadále nadprůměrně, v nejpesimističtějších verzích průměrně teplý.
„Teplý podzim nám v oboru říká, že klimatická změna neutěšeně běží dopředu. Takové teploty pro tohle období v minulosti nebyly normální. Teď se bavíme o tom, že letošní podzim je předzvěst nového normálu,“ přidává se klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
„Ještě horší by byla, a k tomu scénáři směřujeme, teplá a proměnlivá zima.“ Ta by podle něj mohla například ohrozit zemědělce a zahrádkáře, ale přinést i komplikace v dopravě nebo energetice.
Dva vrcholy klíšťat
Měnící se klima může mít i dopady na zdraví. Podle Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se letošní teplý podzim i případné budoucí mohou nejvýrazněji projevovat ve dvou oblastech.
„Teplotní vazba existuje například u klíšťat, a tedy klíšťové encefalitidy a boreliózy. V případě teplého podzimu, takzvaného babího léta, můžeme u počtu případů těchto nemocí sledovat dva vrcholy, letní a podzimní,“ podotýká s tím, že právě podzimní vrchol může posilovat.
„Další kategorií jsou nemoci přenášené potravinami, tam je typickým onemocněním zejména salmonelóza. Z našich dat vidíme, že s každým zvýšením teploty o stupeň Celsia se výskyt salmonelóz zvyšuje o významných šest procent.“
Je ale podle něj nutné sledovat složitou síť navzájem interagujících faktorů, mezi které teplejší počasí spadá. To navíc může ovlivňovat i lidské chování – například delší sezonu grilování, která má na výskytu salmonelózy významný podíl.
Další hrozbou, která se však bude projevovat až dlouhodobě, jsou takzvané vynořující se nemoci. Jedná se zejména o nemoci tropů a subtropů, které se v Česku s oteplováním nově mohou objevovat. „Jejich výskyt se postupně posouvá a dále bude posouvat severněji. Typické jsou nemoci přenášené komáry. Například jde o západonilskou horečku, která již má první potvrzené případy na jižní Moravě před několika lety a spekuluje se i o možném výskytu v jižních Čechách,“ uvádí zdravotní expert.
Pozitivní dopad teplého podzimu na zdraví je podle ekologa a lékaře Miroslava Šuty možná pozdější nástup vlny respiračních nemocí. „Tím, že delší dobu je příznivé počasí, nejsou lidé tak dlouho zavření uvnitř. S bytím uvnitř se pojí větší riziko šíření kapének,“ vysvětluje. Studie, které by to nepochybně dokládaly, ale podle něj zatím chybí.
Možné riziko vidí naopak v prodloužení pylové sezony, která vyvolává alergické reakce. „Může to vést i – ale to je spekulativní – k rozšíření nepůvodních druhů, a tím pádem exotických pylů, na které u nás nejsme zvyklí,“ říká lékař.
Nevyzpytatelné počasí
„Teplý podzim prodloužil vegetační sezonu rostlin, a to o tři až čtyři týdny, rostliny čerpají z půdy více vody, a přispívají tak k nárůstu sucha v krajině,“ uvedl Martin Možný, vedoucí biometeorologických předpovědí hydrometeorologického ústavu. Zároveň podle něj začaly znovu kvést i některé dřeviny a obilniny vyrostly až příliš rychle. „Hrozí, že při náhlém poklesu teplot pod nulu můžou být poškozeny,“ představuje možná rizika.
„Vývoj počasí letos na podzim je projevem klimatických změn, které zemědělci pozorují při své každodenní práci,“ potvrzuje prezident Agrární komory Jan Doležal. Nevyzpytatelné počasí celého letošního roku podle něj komplikovalo pěstování prakticky všech plodin.
Především sucho, které podle prezidenta letošní podzim provází, přináší největší riziko. „Přeje množení škůdců, jako je například hraboš polní. Ti působí velké škody například pěstitelům právě sklízené cukrové řepy, potenciálně mohou poškodit i mladé ovocné stromy.“
Teplý podzim podle něj však má i pozitivní dopady. „U ovoce a vinné révy znamená lepší chuťovou kvalitu a vyšší cukernatost,“ představuje, proč se někteří zemědělci z neobvyklého počasí můžou radovat.
Obecně se však podle Doležala tradičním rostlinám u nás daří postupně hůř, na rozdíl o těch jižních, teplomilných. „Příkladem může být levandule, v jejím pěstováním se postupně přibližujeme Provence,“ uvádí.
Zemědělci se podle prezidenta Agrární komory změnám klimatu přizpůsobují. „Změny ale musí být součástí dlouhodobých plánů, nelze je provádět ze dne na den.“
„Naše krajina není dobře adaptovaná na to, co přichází a bude přicházet,“ odkazuje na pokračující změny klimatu expert na zemědělství z Hnutí Duha Martin Rexa. Říká, že potřebujeme krajinu změnit. „Zmenšovat pole, dodat krajině prvky, které omezují tepelné ostrovy a pomáhají zadržovat vodu, to znamená mokřady, remízky a podobně.“
