Teplota hladiny vody v Atlantiku skokově vzrostla, má vliv na počasí v Evropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Atlantický oceán významně ovlivňuje počasí nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. Teplota jeho hladiny v posledních týdnech dosáhla historických rekordů. Vysoké teploty zaznamenali odborníci už během března, na začátku června pak hodnoty vystoupaly na další maxima.

Místo tlakové výše se totiž nad Azorskými ostrovy usídlila tlaková níže. Ta začala pumpovat teplý vzduch z oblasti Karibiku směrem k africkému a jihoevropskému pobřeží, kde začal teplý vzduch ohřívat hladinu Atlantiku.

„Je to velmi vzácná situace. V moderní době, kdy teplotní anomálie díky satelitům měříme, je tento jev úplně nový. To, proč k němu konkrétně došlo, se bude teprve zkoumat,“ popsal klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd rekordní teploty.

Zatímco běžná odchylka teploty hladiny Atlantiku oceánu se v minulých letech podle dat Univerzity v Mainu pohybovala průměrně kolem 0,5 stupně Celsia a sahala maximálně k 0,8 stupně, na konci března začaly odchylky sahat až 0,9 stupně. Začátkem června se pak rozdíl zvýšil ještě více a přesáhl jeden stupeň Celsia.

Graf ukazuje tzv. anomálie, čímž vědci myslí odchylky od dlouhodobého normálu. Všechny hodnoty nad černou čarou (nulou) jsou nadprůměrné, všechny pod ní podprůměrné. Modré čáry ukazují minulé roky:

„Vědci po celém světě na to mají mnoho různých odpovědí, což potvrzuje i fakt, že šlo o velmi nepředvídaný výkyv. Problém ale není to, že tohle oteplení nikdo nečekal, ale to, že se stalo tak rychle - během několika dnů,“ zhodnotil jev pro Seznam Zprávy matematik Eliot Jacobson, který na něj na twitteru upozornil.

Ačkoliv se teplota hladiny vody začala v dalších dnech opět snižovat, neznamená to, že by se podobná situace nevrátila. „Takové výkyvy uvidíme nepochybně znovu, je to jen otázka času,“ doplnil Jacobson.

Zda je anomálie spojena s nadměrnou produkcí skleníkových plynů, je prozatím nejasné. Ačkoliv skleníkové plyny souvisí s vyššími teplotami vody v oceánech, na zmíněný jev může mít vliv pouze z části. I tak ale nelze jeho roli podle oslovených vědců vyvrátit.

Obecně je zvýšená teplota v oceánech problém. Voda v sobě totiž nedokáže zadržet dostatek kyslíku, který je pro život pod hladinou důležitý.

„Čím víc je voda teplá, tím rychleji z ní kyslík uniká do atmosféry, což významně omezuje rybolov, respektive obecně život v oceánu,“ vysvětlil klimatolog Farda.

Na tom se shoduje i hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Šobr. „Výrazně to ovlivňuje organismy, které jsou na teplotu citlivé, například korály či mořské trávy. Teplejší voda také způsobuje migraci teplomilnějších ryb a dalších organismů do oblastí, kde se dříve v chladnější vodě nevyskytovaly,“ uvedl.

Oceán je totiž plný života zejména v mírném pásmu a oblastech, které jsou blíže k pólům. Kvůli nízké teplotě vody je v ní kyslíku dostatek.

Zvyšující se teplota vody nejen v severním Atlantiku by mohla mít podle oslovených odborníků v budoucnu vliv i na vznik nebezpečných meteorologických jevů v Severní Americe i Evropě.

„Ty jsou provázeny silným větrem a srážkami, může pak docházet k zaplavování pobřežních oblastí. Nesmíme ale zapomenout ani na polární oblasti, výrazně méně zamrzá voda, oblast tak ztrácí plochu, na které žijí populace ledních medvědů a dalších zvířat. Vlivem tání také dochází k dlouhodobému zvyšování hladiny oceánu,“ popisuje hydrolog Šobr.

Ačkoliv se například hurikány projevují především v oblasti Spojených států, můžou se v podobě takzvaných cyklónů dostat přes Atlantik až do západní, potažmo pak i střední Evropy.

„Větrné smrště, které u nás vidíme v době podzimu, jsou často transformované slabší hurikány z oblasti středního Atlantiku. Pokud bude ale voda v oceánu teplejší, vypaří se z ní víc vodní páry, čímž se může riziko podobných silnějších jevů v Evropě zvyšovat,“ uvedl klimatolog Farda.

Ubývání kyslíku v teplých vodách narušuje život živočichům, což má vliv na rostlinnou složku a korálový systém.

„Jsou odpovědné za to, že je oceán schopný vázat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry, vlivem oteplování ale korály umírají, a jejich role tak v ekosystému chybí,“ vysvětil klimatolog Farda.

Oceány hrají v klimatu důležitou roli. Vzhledem k vysoké tepelné kapacitě vody je těžké je prohřát, jsou tak jakýmsi stabilizátorem světového klima. Samotné globální oteplování má ale na jejich teplotu vliv a oceány ztrácejí schopnost dobře plnit svoji funkci.