Tam nic nevypěstujeme, kritizují zemědělci nová opatření

Tuzemští zemědělci se musí připravit na nová ekologická opatření. Vyplývají z tzv. Strategického plánu, dokumentu, který bude od 1. ledna určovat podobu zemědělství v Evropské unii, a to až do roku 2027. 

Podobu Strategického plánu pro Česko nedávno schválila Evropská komise a novinkami jsou třeba přísnější opatření proti erozi a mizení biodiverzity. Ta jsou ale podle českých zemědělců příliš náročná.

„Je nezbytné připomenout, že současný strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme,“ komentoval opatření prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Kritizoval také, že zemědělci mají pouhý měsíc na jeho implementaci.

S Agrární komorou se výjimečně shoduje i Asociace soukromého zemědělství ČR zastupující hlavně malé zemědělce.

Podle Ministerstva zemědělství ale zásadní změny Strategického plánu už nejsou ve hře. Kromě Evropské komise dokument rovněž schválila také česká vláda a resort zemědělství některá opatření vnímá jako velmi důležitá – například boj s erozí.

Podle dat je eroze v české krajině rozsáhlý problém. Jako ohrožená erozí bude nově označena většina orné půdy, a to až 65 %. Na tomto území budou zemědělci muset hospodařit erozně šetrnějším a také dražším způsobem.

Agrární komora varuje, že tam nebude možné pěstovat plodiny jako brambory, kukuřici nebo slunečnice. Požaduje proto, aby protierozní opatření fungovala spíš jako doporučení.

Jako příliš přísná vidí opatření i Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Myslíme, že je špatně označit za erozně ohrožené paušálně celá území, celé katastry,“ kritizoval nařízení.

„Máte třeba 100hektarové pole, kde na 10 procentech je svah, který způsobuje erozi a celé to 100hektarové pole je označeno jako erozně ohrožené,“ přiblížil, k čemu mají zemědělci výhrady.

Částečně dává zemědělcům za pravdu také Jan Vopravil, vedoucí oddělení ochrany půdy ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy. Podle něj může za současné rozšíření eroze menší část zemědělců, na jejichž nezodpovědné hospodaření doplácí zbytek.

„Je dobře zpřísňovat pravidla pro erozi, ale chybí dodržování organizačních a technických opatření, která má v rukou primárně stát,“ nastínil pro Seznam Zprávy.

Nově by zemědělci měli také zanechat část obdělávané plochy ladem. Celkem se jedná o 3 procenta půdy a toto číslo by mělo v budoucnu růst.

„Primární přínos je pro biodiverzitu, protože dneska jsme tyto prvky z krajiny odstranili a chybějí tam. Krajinu to dělá méně odolnou vůči dopadům klimatické změny,“ uvedl Martin Rexa, zemědělský expert Hnutí Duha.

Ponechání 3 procent půdy přírodě podle něj ještě neznamená, že se současný propad biodiverzity zastaví.

„Když se stane to, že každý zemědělec si dá ta 3 procenta někam na jednu stranu, na jeden roh farmy, a ten zbytek zůstane stejný, efekt samozřejmě nebude takový, jako kdyby se půda využila tak, aby v krajině vznikla nějaká kostra – různé biokoridory a podobně,“ vysvětlil Rexa.

Ředitel agrární komory Doležal poukázal na to, že celkem se jedná o 40 tisíc hektarů, jejichž vyčlenění mimo zemědělskou produkci nedává při současném zdražování potravin smysl.

„Tam zemědělec nic nevyprodukuje a přijde o ekonomický zisk z těch pozemků,“ připojil svoji výtku Štefl.

Oblast, na níž se malí a velcí zemědělci neshodnou, jsou nová dotační pravidla nastavená Českou republikou. Podle nich se bude od Nového roku zemědělcům plně dotovat jen prvních 150 hektarů půdy. Větší podniky budou mít dotaci menší.

Podle Agrární komory to ohrožuje velké zemědělce, kteří produkují většinu potravin v Česku. Organizace tvrdí, že to pro nás může znamenat ohrožení potravinové bezpečnosti.

Štefl naproti tomu nová pravidla vítá. Tvrdí, že povedou k narovnání podmínek mezi malými a velkými zemědělci z minulých let.

„My jsme žádné výhody pro malé a nejmenší zemědělce nezavedli, na rozdíl od všech ostatních států v Evropě. Naopak jsme ještě tehdy začali peníze od těch nejmenších podniků převádět k  největším agroholdingům, že jsme jim dávali větší dotace,“ uvedl Štefl.