Takhle přibraly české děti. Lékaři varují před nedozírnými dopady

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Masivní nástup cukrovky, ortopedických a psychických potíží nebo infarktů v nižším dospělém věku. To jsou jen některé z dopadů, ve které podle lékařů ústí čím dál intenzivnější problém s dětskou obezitou.

Obavy odborníků se nyní opírají i o již kompletní data ze studie, která během covidové pandemie vznikla v rámci Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

„Zdravotní stav českých dětí sledujeme dlouhodobě a během posledních let došlo k opravdu výraznému nárůstu počtu obézních dětí v České republice. Bohužel víc než 75 procent obézních dětí se také stane obézními dospělými,“ říká o aktuální situaci Bohuslav Procházka, pediatr a senátor (KDU-ČSL), který je spoluautorem analýzy. Data před pár dny prezentoval v Senátu.

Pediatři je nasbírali u víc než 4500 dětí napříč českými regiony a zjistili, že obezitu má nyní nejméně 16,4 procenta dětí a mladistvých mezi pěti a 17 lety. Dalších přibližně deset procent trpí nadváhou.

Údaje vyznívají varovně i při porovnání s podobnými šetřeními z minulých let. Ještě v roce 1991 obezitou trpěla jen tři procenta dětí a mladistvých, nadváhu potom mělo asi sedm procent.

Od té doby se stav pozvolna zhoršuje, největší skok ale nastal právě v posledních letech. Ještě v roce 2016 bylo obézních dětí okolo 10 procent a s nadváhou bojovalo 7,5 procenta.

Důsledky na zdraví dětí i zátěž, kterou si nesou do dospělosti, jsou podle lékařů enormní a do zdravotnických statistik se budou propisovat čím dál více.

„Obezita v dalším průběhu vede k vysokému tlaku krve, změnám hladiny krevních tuků, snížení pohybové aktivity a nakonec vzniku diabetu II. typu. Finální komplikace jako akutní infarkt myokardu, angína pectoris nebo centrální mozkové příhody nastupují již u mladších dospělých. Obezita vede k významnému snížení kvality života a jeho zkrácení,“ míní pediatr Procházka.

Lékaři během prospektivní studie neměřili jen hmotnost dětí, ale také obvod břicha, pasu a boků či krevní tlak. Statistiky následně porovnávali zvlášť mezi dívkami a chlapci i v jednotlivých věkových kategorií.

Při bližším pohledu na data je patrné, že výraznější potíže mají chlapci. A to především mezi 11 a 13 lety. U 11letých trpí buď nadváhou nebo přímo obezitou dokonce přes 38 procent jedinců. Normální váhu má jen něco přes polovinu chlapců v tomto věku.

U 13letých dívek potom splňuje parametry nadváhy či obezity skoro 32 procent z nich. Podobně je na tom kategorie 11letých.

„Nejsou to jen prostá data. Vidíme, že tyto děti mají závažné metabolické komplikace, které je budou provázet nejen v dětství, ale i v dospělosti. Nejde tedy jen o aktuální situaci, která je v dětské populaci, ale která se projeví i v budoucnu,“ poznamenává Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě. Lékař zároveň působí jako předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP.

Už dříve pro Seznam Zprávy popsal, že přibývá právě i dětí s metabolickým syndromem - tedy kombinací obezity a zdravotních komplikací. Kromě vysokého tlaku je to porucha metabolismu tuků a cukrů.

„To jsou děti, které mají známky prediabetu a v řádu měsíců, maximálně let se z nich stanou diabetici. Na co jsme bývali zvyklí u starších, to dnes vidíme u relativně velmi mladých. Děti staré 10 nebo 11 let mají jasné známky metabolického syndromu, to jsme v minulých letech určitě nevídali a nárůst je obrovský. Nedokážu si ani představit, že bychom před deseti lety měli tolik dětí indikovaných k terapii a léčbě,“ míní lékař.

Podle pediatrů umocnila nárůst dětské obezity i covidová pandemie, během které se u části dětí zhoršily stravovací návyky a omezovala pohybová aktivita. Dostat nyní vývoj pod kontrolu podle nich bude vyžadovat koordinovaný postup a spolupráci vícero institucí.

Zájem státu na prevenci obezity je podle nich jednoznačný – zmiňují totiž nejen dopady na životy jednotlivců a rodin, ale i ekonomickou a zdravotnickou zátěž.

Ministerstvo zdravotnictví už v dobách šéfování Adama Vojtěcha (za ANO) prevenci podpořilo například přes projekty Zdraví 2020, Škola podporující zdraví nebo Zdravá školní jídelna. Ještě před pandemií chtělo zapracovat zejména na propagaci pohybových aktivit a snížení sedavého chování.

O snaze víc propagovat zdravý životní styl ale třeba i lepší úroveň školního stravování mluví ministerstvo i nyní pod vedením Vlastimila Válka z TOP 09.

Podle jeho náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) chce rezort do dvou let změnit spotřební koš, který určuje, z jakých potravin mají ve školách, ale i v nemocnicích a dalších zařízeních vařit. Připravuje také metodiku, jak změnu do provozu zapracovat.

„Do půl roku doufám, že vznikne konkrétní obrys legislativních změn,“ dodal Pavlovic před pár dny v Senátu.

Podle pediatrů však stát bude muset zajít mnohem dál – ostatně, jak je patrné z dat – dosud zkoušené způsoby a apely na zdravější zdravotní styl dětí nezabírají. Ministerstvo proto v těchto dnech oslovují s vlastním návrhem Národního programu prevence dětské obezity. Ten by se měl opřít o větší interaktivitu a zapojení moderních technologií.