Systém přijímaček je založený na panice. Letos definitivně zkolaboval

Synovi Barbory nevyšla ani jedna přihláška, kterou podal. V rodině tak zavládla panika, že příští rok nenastoupí na žádnou střední školu.

„Ve čtvrtek má přijímačky na dvě soukromá gymnázia v Praze,“ doufá Barbora, že to vyjde.

Příběhů, jako je ten její, jsou letos stovky. Rodiče vyděšeně píší na sociální sítě, že se jejich děti nikam nedostaly a že je to vina státu nebo kraje, který školy zřizuje a nezařídil dostatek míst pro letošní nejsilnější populační ročník za posledních 15 let.

V rodinách zavládly obavy naprosto logicky. Koho by nevyděsilo, že se jeho šikovné dítě nedostane na žádnou školu. Minimálně částečně jde ale o předčasnou paniku. Za letošní situací totiž stojí tři zásadní problémy, jen jedním z nich je ale nedostatečná kapacita.

Zaprvé v debatě o středních školách se ignoruje průběh přijímacího řízení. Dosud ještě nikdo zcela jistě nemůže vědět, jestli ho nakonec jím vybraná škola nepřijme. Systém přijímacího řízení je totiž natolik složitý, že mu málokterý rodič skutečně rozumí. A pak překvapeně zjistí, že se jeho dítě nakonec na vybranou školu dostalo.

Teprve ve středu totiž vypršela doba, do které žáci mohli odevzdat na školách zápisový lístek. Tím teprve přijatý uchazeč stvrdí, že ke studiu od září nastoupí, a střední si ho zapíše.

Jenže jako každý rok se ti nejlepší žáci dostali na obě jimi vybrané školy. Reálně jsou tak na všech středních stovky a možná spíš tisíce zatím pouze virtuálně obsazených míst, která se rozdělí mezi děti, co se nedostaly nikam nebo jen na jednu školu.

A u této skupiny dětí se to komplikuje ještě více. Dále proto pokračujme raději názorně:

Žáka nevzala jeho vysněná ŠKOLA 1, ale pouze ŠKOLA 2, kterou bral jako jistotu. Na ŠKOLU 2 proto zanesl zápisový lístek. Jenže posléze dostal zprávu, že na odvolání se dostal na ŠKOLU 1. Vyráží tedy na ŠKOLU 1 pro rozhodnutí o přijetí a s ním míří na ŠKOLU 2. Zde si dříve odevzdaný lístek bere zpět a podává ho na ŠKOLE 1. Ta si ho zapisuje, ŠKOLA 2 ale zároveň otevírá další místo pro odvolané. A celý kolotoč se roztáčí znovu.

K tomu připočtěme školy, které uspořádaly druhé kolo přijímacích zkoušek ještě předtím, než se vůbec uzavřelo to první. Reálně tak jeden žák přihlášený třeba na pět dalších škol může blokovat sedm míst, pokud mu na odvolání původní školy vyjdou.

„Přijímáme 60 žáků a dostali jsme 40 zápisových lístků, tudíž zbylo 20 míst. Začala jsem tedy obvolávat uchazeče, kteří se umístili pod čarou. Včera jsem skončila u žáka, který se umístil na 114. místě. Jsem tedy přesvědčená, že žáci, kteří mají na to studovat na gymnáziu, se dostanou,“ říká ze své zkušenosti ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Tohle administrativní rodeo přitom teprve tento týden začíná a bude trvat minimálně 14 dní. Pracovníci škol jako v minulém století volají a volají a škrtají si, nebo zapisují zájemce podle toho, jestli o studiu u nich uvažují, nebo ne. A to ještě nebereme v úvahu zhruba tisícovku dětí, která skládala přijímačky v náhradním termínu a ředitelé jejich výsledky dostali ve čtvrtek.

„Vyšlo nám odvolání na gymnázium,“ napsala redaktorovi ve čtvrtek také Barbora, takže na přijímačky na soukromá gymnázia nakonec její syn ani nemusel. Podobně to mají další dvě rodiny, se kterými Seznam Zprávy jejich situaci řešily. Další dvě pak zatím čekají, jestli vyjde odvolání nebo druhé kolo přijímaček.

Zadruhé letos definitivně selhal systém přihlašování na střední školy. Dnes už jde o naprosto přežitý nástroj, který zapisování žáků spíš komplikuje. Nebavíme se teď o zápisových lístcích, které jsme popsali výše, ani testech, ale o pravidle dvou přihlášek.

Žák se totiž v současném systému nemůže rozhodovat podle svého zájmu, ale strategicky. V první řadě volí školu, kde by chtěl studovat, ale má naději se tam dostat. Druhý sled je jistota.

Co vypadá jako strategie, je ale naprostá loterie. Letos se velká část rodičů lekla vysokých počtů přihlášek podaných loni na některá gymnázia. Vyhodnotili si tak, že je strategičtější dát přihlášku na odbornou školu. Počet uchazečů, kteří riskli dvě přihlášky na gymnázia, poklesl oproti loňsku o 1,3 procentního bodu.

Dopadlo to tedy tak, že na řadu gymnázií, a to včetně těch nejprestižnějších v Praze nebo Brně, se hlásilo méně dětí než loni. V hlavním městě ubylo přihlášek na gymnázia i absolutně. Před rokem to bylo 6172, letos 6006 přihlášek. Přitom Praha letos otevřela další desítky míst v gymnaziálních oborech na odborných školách, takže letos mají žáci naopak větší šanci se dostat než loni.

„Do včerejška (středy – pozn. red.) se odevzdávaly zápisové lístky a nyní už vidíme, že se situace zlepšuje a školy zjišťují, že mají volná místa,“ uklidňuje rodiče pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Každopádně s populační vlnou více dětí zhodnotilo své šance a přihlásilo se na střední odbornou školu. Tady přihlášky rostly a na těch nejvyhledávanějších skutečně nemusí být místo. Celkem přišlo na odborné školy v hlavním městě meziročně o 16 procent přihlášek více. Dokonce zhruba pětinové navýšení to pak bylo ve Středočeském a Olomouckém kraji.

Pokud zůstaneme v hlavním městě, o jehož situaci se nejvíce hovoří, minimálně do června nebudeme vědět, kolik dětí se nedostalo na žádnou střední školu.

Pro srovnání: loni z celkového počtu 9691 deváťáků nebylo nikam přijato jen 181 z nich. Více než stovka ale ukončila povinnou školní docházku dříve než v devátém ročníku. Zbytek podle informací magistrátu pravděpodobně studuje v zahraničí.

„Sklízíme plody systému, který je velmi složitý a běžný uživatel mu ani nerozumí,“ myslí si náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání Jiří Nantl (ODS). „Ať už se bavíme o složité struktuře středoškolských oborů, nebo o taktizování s dvěma přihláškami.“

Je to tak jeden velký chaos, jehož obětí jsou v první řadě děti a jejich rodiče a zadruhé pak také školy. Každý rok se jim zcela nahodile mění počty přihlášených a byrokracie spojená s přijímacím řízením je v podstatě neudržitelná. Loni například zažilo pražské Gymnázium profesora Jana Patočky naprostý nával. Přihlásilo se tolik žáků, že poslední na původním seznamu přijatých měl 90 bodů z jednotných testů, letos stačilo 79.

„Nikdo seshora nereguluje vypsání druhého kola přijímacích zkoušek. Mělo by začínat až po odevzdání zápisových lístků. Jenže školy se přetahují o žáky, a pak stojí rodiče s dětmi s přihláškami ve frontách,“ vysvětluje další bolest systému ředitelka Gymnázia profesora Jana Patočky Jana Drake.

Podobně Gymnázium Čakovice doplatilo na nepředvídatelné rozhodování uchazečů. Loni se jich hlásila stovka, letos 60. I tento rok tak stačilo na přijetí méně bodů než loni. Zatímco minulý rok se na odvolání dostali téměř všichni, letos úplně opačně donesl zápisový lístek téměř každý přijatý.

„Do vyhlášení výsledků běžela panika, že testy od Cermatu byly těžké, a pak se spustila další, že děti nejsou umístěné. Samozřejmě že ne. Protože každé dítě s výborným výsledkem má místo na dvou školách. Teprve ode dneška (čtvrtka – pozn. red.) se rozesílají rozhodnutí druhé skupině žáků, která nebyla mezi nejlepšími,“ říká ředitelka gymnázia Iva Nosková.

Na druhou stranu jsou ale školy, jejichž seznamy přijatých uzavírají extrémně úspěšní žáci i letos. Není to však v první řadě způsobené nedostatečnými kapacitami, ale nefunkčním státním systémem přihlášek.

I proto chce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jeho fungování zcela předělat. Seznam Zprávy už dříve popsaly, že by se žáci nově přihlašovali elektronicky a volili by si například z pěti škol – o tomto počtu se momentálně diskutuje jako o nejpravděpodobnější verzi. Systém by jim pak přiřadil školu automaticky podle jejich priority, a skončilo by tak veškeré papírování s odvoláními a zápisovými lístky. Ředitelé, se kterými Seznam Zprávy mluvily, jsou jednoznačně pro.

„Musíme hledat cestu, jak civilizovat přijímací řízení v příštím roce. Já vám nedám závazek, že do roka a do dne budeme mít kouzelný algoritmus, který bude zasazen do robustní IT infrastruktury, která to umožní. Udělám ale všechno pro to, aby se to stalo,“ slíbil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci, kde představil své priority ve funkci.

Zatřetí se vede diskuze o kapacitách. V Praze je letos podle magistrátu pro 11,5 tisíce žáků připraveno 17 tisíc míst na veřejných středních školách. Samozřejmě debata se vede o všeobecně vzdělávacích oborech. Právě v hlavním městě je ale největší podíl tohoto typu studia napříč všemi kraji. V posledních čtyřech letech Praha navýšila kapacity svých gymnázií o čtvrtinu, lokálně ale samozřejmě stačit nemusí.

Na příkladu posledního rozšiřování se ale ukazuje, že pružně veřejná správa reaguje jen těžko. Pražský magistrát loni v předzvěsti ještě silnějšího populačního ročníku požádal MŠMT o zápis gymnaziálních tříd na odborných školách. Žádost se ale nepodařilo vyřídit, a v prvním kole tak nebylo možné na tyto obory podat přihlášku. Šlo to až ve druhém.

„Hledáme budovy ve vlastnictví městských částí, kam bychom mohli umístit nové třídy, kdyby problém s kapacitami opravdu nastal. Otázka je, za jak dlouho nám je schopné ministerstvo rozšířit kapacity, protože žádosti, které dával můj předchůdce Vít Šimral (Piráti) v září, tak některé nedoběhly do řádného termínu, proto různé gymnaziální obory vyhlásily až druhý termín,“ popisuje pražský radní pro školství Klecanda.

Podle MŠMT ale naopak proces zdržela Praha, na jejíž stanovisko se čekalo.

„Např. u žádosti podané v řádném termínu (do 30. 9.2022) a postoupené MŠMT od MHMP v souladu se zákonem (do 30. 11. 2022) se čekalo na stanovisko Rady HMP, které bylo doručeno 27. 2. 2023,“ napsala Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Lokální problémy s kapacitami má i Středočeský kraj. Celkové kapacity středních škol včetně všeobecně vzdělávacích oborů jsou dostatečné, na migraci obyvatel do satelitů kolem hlavního města ale veřejná správa nezareagovala. Když zůstaneme u gymnázií, zatímco ve většině částí Středočeského kraje připadá na jedno místo na gymnáziu tři až pět žáků ve věku střední školy, v Praze-západ to bylo letos 16 dětí.

Ať už za to může kdokoliv, stát musí řešit situaci krátkodobě i dlouhodobě. V letošním školním roce je nutné zajistit, aby se na střední školy dostali všichni, kteří tam podle výsledků přijímacího řízení patří.

Středočeský kraj už slíbil, že dětem s více než 80 body zajistí místo na gymnáziu a s alespoň 60 body na odborné škole s maturitou, pokud se ani ve druhém kole přijímaček na střední nedostanou.

S předstihem reagoval už Jihomoravský kraj, který v minulých letech otevíral lycejní obory. Stejně tak například Kraj Vysočina upravoval kapacity. Karlovarský kraj pak v lednu oznámil, že vzhledem k silnému ročníku navýší počty přijímaných do prvních ročníků, a to navýšením žáků ve třídě ze 30 na 32. O stejném kroku uvažuje i Praha, pokud se ukáže, že si žáky mezi sebe po odvoláních školy nerozdělí.

Dluh všeobecného vzdělávání je ale dlouhodobý po celém Česku – dosud se totiž ministerstvo neodhodlalo výrazněji proměnit oborovou soustavu středních škol.

Pokud zůstaneme pouze u čtyřletých gymnáziích, tak nejlépe je na tom právě Praha. Loni připadali na jedno místo na gymnáziu čtyři deváťáci. V Karlovarském kraji to ale bylo 13 dětí, v Plzeňském 11 a ve Středočeském a Libereckém kraji 10.

Bez zásahu ministerstva tak o struktuře středních škol rozhodují samy kraje. Všeobecně vzdělávacích oborů pak ani nemůže být plošně dostatek, když ještě před pár lety vedly Karlovarský nebo Moravskoslezský kraj boj za to, aby maturitní obor nemohli studovat žáci, kteří nedosáhnou určitého počtu bodů. Před čtyřmi lety návrh nejvíce tlačila tehdejší karlovarská hejtmanka a dnes poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Česko přitom už tehdy v nabídce všeobecně vzdělávacích oborů nejen zaostávalo oproti Evropě, ale bylo dokonce úplně na chvostu. Podle posledních známých dat z roku 2020 jsme se 30 procenty všeobecně vzdělávaných žáků nechali za sebou jen Slovinsko. Průměr Evropské unie je 50 procent žáků.

„V posledních letech jsme svědky toho, že rodiče a budoucí studenti hlasují nohama ve prospěch silnějšího všeobecného vzdělání na školách. Nesoulad poptávky a nabídky je zcela zřejmý. Podle mého soudu je to jeden z významných problémů, který eskaluje současnou situaci, která je právem vnímána celou řadou rodičů jako alarmující,“ dodává ministr školství Bek.

Svět se tedy změnil a s ním i představy rodičů a dětí o jejich vzdělání. Je teď na veřejné správě, aby na to konečně zareagovala. Ministr školství nápravu slíbil.