Systém dětské psychiatrie se hroutí. Zlepšit ho má telemedicína

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedostatek specialistů, přetížené ambulance, opakovaně se prodlužující čekací doby na vyšetření. Tak v současnosti vypadá v Česku péče o duševní zdraví dětí.

Dětští a dorostoví psychiatři doufají, že situaci zlepší takzvaný Distanční kontakt v pedopsychiatrii, kdy se lékař a pacient propojí přes videohovor. Služba z oboru telemedicíny se příští rok dostane do Seznamu zdravotních výkonů a začnou ji proplácet pojišťovny.

„Po dvou letech, kdy jsme spolupracovali s pojišťovnami, náš návrh konečně prošel na Ministerstvu zdravotnictví. Konečně jsme tak v asociaci vybojovali aspoň nějakou změnu,“ říká pro Seznam Zprávy Tomáš Havelka, primář dětského oddělení v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie.

„Zavedení distanční péče jistě napomůže zvýšení dostupnosti péče a ještě efektivnějšímu využití času pedopsychiatra,“ podotýká pak Michal Goetz, předseda pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví a ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.

Odborníci si slibují, že nová služba zefektivní a zkvalitní psychiatrickou péči, sníží se počet ambulantních návštěv, návštěv pohotovostních služeb, krizových center a hospitalizací. Psychiatři budou moci pacientovi pomoci přímo v období akutní krize.

„V médiích poslední dva, tři roky zaznívá, že dětský psychiatrický systém zažívá kolaps a děti nedostávají péči, kterou vyžadují. Za poslední čtyři týdny se to ale rapidně zhoršilo a už nevíme, co dál,“ stýská si Havelka s tím, že problematiku přetížení dětských psychiatrů řeší již několik let.

Proč v poslední době přibylo tolik žádostí o okamžitý příjem dětí z celé republiky, nedokázal vysvětlit. Kvůli plné kapacitě a vzdálenosti je ale musí odmítat.

Ačkoliv komunikace na dálku nemůže v mnoha ohledech nahradit osobní kontakt, za současného stavu to pomůže a pacienti dostanou odbornou pomoc i v situacích, kdy by pro ně byla nedostupná.

„Stává se, že nám rodič zavolá, protože se nemůžou dostavit na kontrolu kvůli nemoci. Kvůli současné přetíženosti psychiatrů jim jsou v ambulanci schopni nabídnout termín například až za pět měsíců, během nichž se může duševní stav pacienta zhoršit,“ vysvětluje Havelka.

Dosud to znamenalo propadnutí termínu kontroly, kterou ale zároveň psychiatr většinou nestihl nabídnout někomu jinému.

Díky distanční komunikaci může vše proběhnout on-line, má to ale limity. „Kontrola vedena takovou formou nelze užít u pacientů, kteří nejsou v péči daného psychiatra. Potom nelze použít u pacientů odmítajících distanční konzultaci nebo u pacientů, kde rodiče odmítají distanční konzultaci. Anebo v případě závažného suicidálního pokusu, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci,“ přibližuje právnička Barbora Dubanská, která se specializuje na oblast digitálního zdravotnictví.

Předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Simona Papežová zdůrazňuje výhody distanční komunikace. „Když budeme pacienta znát, budeme mu moci dát přinejmenším konzultaci, jakým způsobem navýšit medikaci. Můžeme tak zabránit závažnějšímu rozvoji symptomatologie, která by vedla k hospitalizaci. Tohle je opravdu důležité, zvlášť u adolescentů, kteří se sebepoškozují. Může to být téměř zachraňující kontakt. Zavolají do ambulance, dostanou podporu a nasměrování, co v tu chvíli udělat. Pro pacienty je to určitě výhoda,“ říká.

„Telemedicína může také sloužit k edukaci nebo řešení akutních krizí, kdy už by si rodina nestihla zajistit čas nejen na pohovor, ale i na cestu. Formou distančního kontaktu lze řešit i takové prvky léčby, jako jsou třeba jídelníčky u pacientů s poruchou příjmu potravy, plnění domácích úkolů u některých psychoterapií. Další potenciál telemedicíny lze vidět v překonáni prvotních obav ze vstupu do ordinace a osobního kontaktu,“ upozorňuje Goetz.

„V současné době došlo ke změně v tom, že distanční konzultace budou pro pacienty hrazenou zdravotní službou a lékaři je budou mít proplacené od pojišťoven. Pojišťovny jsou si také vědomy toho, že psychiatrů je málo, proto umožní proplácení těchto služeb na dálku,“ dodává Dobanská.

Nasmlouvání nového zdravotního výkonu u zdravotních pojišťoven je podmíněno absolvováním kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

„Aktuálně připravujeme kurz s názvem Distanční kontakt v pedopsychiatrii, který připravila subkatedra Dětské a dorostové psychiatrie. Jde o jednodenní prezenční kurz v rámci celoživotního vzdělávání lékařů, který je určen pro dětské a dorostové psychiatry, dětské psychology, dětské lékaře, logopedy a další zájemce o danou problematiku,“ nastínil mluvčí institutu Jan Brodský.

Lékaři za absolvování kurzu získají kredity od České lékařské komory. Termín toho prvního bude ještě letos.

Předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie tvrdí, že tuzemské zdravotnictví současný nápor pacientů nezvládá.

Hlavní problém vidí odborníci v nedostačujících počtech dětských psychiatrů v regionech. Podle registru České lékařské komory v zemi působí jen 180 dětských psychiatrů, z toho 86 je starších 65 let.

„Drtivá většina dětí momentálně nedostane péči ani ambulantní, ani lůžkovou. Denně máme na psychiatrii deset žádostí o okamžitý příjem dítěte a my je musíme odmítat. Tohle jsem ještě nezažil,“ říká Havelka. Jde podle něj o trend, který trvá už několik let, situace se ale výrazně zhoršila během koronavirové pandemie a kolaps trvá dodnes.

To potvrzuje i místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. „Kapacita dětských psychiatrických služeb je naplněná a o významnou část adolescentů se musí starat jiné profese,“ přibližuje. Obdobná situace podle něj panuje i v zahraničí.

„Poslední dostupná data máme z roku 2021, kdy bylo v psychiatrických ambulancích ošetřeno 47 193 osob pod 18 let věku. Data v této oblasti rostou. Například počet hlavních dětských diagnóz v roce 2010 byl 25 tisíc a v roce 2021 už to bylo 38 tisíc,“ uvádí Kašpárek.

„Počet hospitalizovaných na odděleních pro děti zůstává v průběhu posledních 11 let přibližně stejný – dva a půl až tři tisíce dětí ročně, což je zjevně dáno maximální kapacitou lůžkové péče. Ve většině případů jde o krátkodobé hospitalizace do tříměsíční délky pobytu.“

Podle údajů z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o psychiatrické péči fungovalo v roce 2021 v Česku zhruba 7092 lůžek, z nichž 431 připadalo dlouhodobé péči pro děti a dorost.

Psychiatři se se stížnostmi na stávající situaci obracejí i na Psychiatrickou společnost. „Hledáme řešení, jak jim pomoci. I přesto, že nám v psychiatrii přibylo zhruba ze 700 úvazků na 900, reálně to nelze poznat, protože pacientů přibylo mnohonásobně více,“ vysvětluje Papežová.

Podle ní měl v posledních letech na psychiku dětí a adolescentů výrazný vliv covid a válka na Ukrajině.

Současný stav duševního zdraví nejmladších pacientů ovlivňuje i samotné pedopsychiatry. Byť se snaží služby poskytovat co nejvíce pacientům, kapacity ambulancí nemohou zvětšovat, a tak pacienty musí odmítat.

„Pracujeme daleko delší ordinační hodiny několik dní v týdnu. Od sedmi ráno do osmi do večera. Ale i tak ten nápor nejsme schopni zvládat a nikdo s tím není spokojený,“ popisuje Papežová.

„Pedopsychiatrie je malý obor, to znamená, že stačí málo peněz a situace se opravdu zlepší,“ tvrdí Havelka.

Podle Kašpárka na Ministerstvu zdravotnictví pracují na změně. „Ministerstvo vypsalo speciální dotační program na místa nových lékařů, kteří se vzdělávají v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Připravuje se projekt na podporu vzdělávání dětských psychiatrů a zvýšení motivace volit tento obor. Dále ministerstvo vypsalo dotační program z integrovaného regionálního operačního programu na vznik nových akutních lůžek v dětské a dorostové psychiatrii. Připravujeme komplex i dalších opatření, která zvýší dostupnost péče,“ naznačuje.