Hlavní obsah

Svoboda pohledem Ukrajinek v Česku: „Jedna z nejcennějších věcí na světě“

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bezmála 560 tisíc ukrajinských občanů žilo v polovině roku v České republice. Ilustrační snímek.

Hanna, Olena a Mariia pro Seznam Zprávy popsaly jejich osobní význam svobody. Jde o tři ukrajinské ženy, které v České republice našly azyl, zároveň se strachují nejbližší, kteří jsou ve válce, na okupovaném území nebo v zajetí.

Článek

Podle posledních dat Ministerstva vnitra je v Česku evidovaných bezmála 382 tisíc ukrajinských válečných uprchlíků s dočasnou ochranou.

A celkově podle zprávy o migraci žilo v tuzemsku v polovině roku bezmála 560 tisíc občanů z Ukrajiny.

Redakce Seznam Zpráv proto při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii požádala tři ženy z Ukrajiny, které se kvůli ruské invazi v České republice ocitly, aby popsaly jaký osobní význam pro ně má svoboda.

„Svobodný člověk nemá strach, jeho hodnoty jsou prioritou“

Olena, pracovnice v jaderné elektrárně, v současnosti dělnice

Foto: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Olena si neuměla představit, že v 21. století bude někdo ostřelovat jadernou elektrárnu z bezprostřední blízkosti.

Před válkou žila Olena v Enerhodaru. Ve městě, u kterého se nachází jedna z největších jaderných elektráren v Evropě - Záporožská jaderná elektrárna. Celá její rodina včetně ní v elektrárně pracovala.

Vystudovala vysokou školu se zaměřením na měřící techniku a v jaderné elektrárně pracovala nejdříve jako elektrikářka, následně jako eletronik pro řídící a diagnostický komplex, poté jako dokumentační inženýr.

S ruskou invazí v roce 2022 se jí změnil život. „Abych byla upřímná, nikdo z obyvatel města do poslední chvíle nevěřil, že v 21. století je možné jednoduše začít ostřelovat jadernou elektrárnu z bezprostřední blízkosti. Když se to všechno stalo, zdálo se nám, že to je nějaký hrozný sen, že se to nemůže dít. Byla porušena každá možná norma,“ popisuje Olena, která v Česku aktuálně pracuje jako dělnice v továrně.

Rázem bylo její prioritou zachránit život své šestileté dceři a dostat rodiče z okupace. Společně s dcerou, rodiči, sestrou a jejími dětmi nakonec utekla. České republice, a jmenovitě rodině Kazkových, děkuje za vřelé přijetí. V okupovaném městě ale zůstal manžel i bratr.

„Nyní mohu s jistotou říci, že svoboda je jednou z nejcennějších věcí na světě. Je nutné za ní bojovat, nemůže existovat sama o sobě,“ popisuje Olena, co pro ní znamená svoboda a zmiňuje i to, že cenou svobody je krev a životy nejlepších představitelů lidstva.

„Svobodný člověk nemá strach, jeho hodnoty jsou prioritou. Svoboda je síla být sám sebou bez ohledu na okolnosti a nadále se držet svých představ a hodnot. Mnozí z našich válečných zajatců, kteří jsou v tuto chvíli v nelidských podmínkách a jsou neustále mučeni, jsou mnohem svobodnější než mnoho lidí, kteří žijí doma v pohodlí, bez ohledu na to, jak bolestivě to může znít,“ dodává.

Svoboda? Bratr v ruském zajetí jí určitě nemá

Hanna Mukha, psycholožka, v současnosti učitelka

Do České republiky přicestovala Hanna s dcerami a psem. „Cestovali jsme téměř 2000 kilometrů. Byli jsme zde v bezpečí a neviděla jsem důvod cestovat dál. Nemáme tu žádné příbuzné ani známé a v Česku jsme byli poprvé,“ popisuje Hanna důvody proč zakotvili v České republice.

O svobodě se ji přemýšlí jen velmi složitě. Jak sama přiznává, nemůže být nezatížená faktem, že její bratr je už přes dva a půl roku v ruském zajetí. „Je to voják, bojoval u Mariupolu. Svobodu určitě nemá,“ konstatuje.

„Svoboda je pro mě asi především možnost volby a dostupnost způsobů, jak svou volbu realizovat,“ popisuje svůj osobní význam pojmu a omlouvá se za stručnost.

„Světu dokazujeme, že je to hodnota, za kterou stojí bojovat“

Mariia Korotkova, studentka, v současnosti koordinátorka ukrajinské iniciativy

Foto: Archiv Mariie Korotkove

Mariia popisuje proč se rozhodla zůstat Česku. Pomáhá nově příchozím válečným uprchlíkům.

Do Česka přijela původně kvůli magisterskému studiu z Dnipra. Od ruské invaze ovšem začala pomáhat přijíždějícím válečným uprchlíkům z Ukrajiny.

„Vyhodnotila jsem si to tak, že můžu tady udělat více pro svojí zem, než na Ukrajině. Můžu jít na frontu, kde mě za tři dny zabíjí, ale tady můžu pomáhat krajanům, můžu otevírat sbírky a tak dále,“ říká Mariia.

Na jaře 2022 založila neformální iniciativu Stand With Ukraine Brno a dodnes pořádá shromáždění. Poslední je naplánované na příští týden. „Protože je to tisíc dnů od začátku otevřené války,“ zmiňuje Mariia.

Od podzimu 2022 pracuje i jako koordinátorka v organizaci Ukrajinská iniciativa jižní Morava.

Její otec se dobrovolně přihlásil do armády. „Byl dvakrát zraněný. Jednou v boji a podruhé v zázemí. Momentálně je na rehabilitaci,“ říká aktuálně s tím, že zprávy o něm nejsou dobré, ale aspoň ví, že žije.

„Málokdo chápe skutečnou cenu svobody tak jako Ukrajinci. Naše dějiny nás učí, že ji nikdy nezískáte bez boje. A náš boj za svobodu trvá po staletí a toto dědictví už je vryté do naší kultury, písní, literatury a dokonce i v našem pohledu na svět,“ říká Mariia s tím, že svoboda je pro ní fundamentální hodnota a základ ukrajinské identity.

„Být svobodným pro Ukrajince znamená mít právo žít podle svých vlastních pravidel, pečovat o svůj jazyk, kulturu, tradice a být pánem ve své vlastní zemi. Nemluvím teď o anarchii nebo absenci pravidel, ale o možnosti přijímat vlastní rozhodnutí a nést odpovědnost za svou budoucnost. A dnes stále, stejně jako vždy, dokazujeme světu, že svoboda je hodnota, za kterou stojí bojovat, a kterou nikdy nevzdáme,“ dodává Mariia.

Doporučované