SÚKL hlásí přes 9 tisíc reakcí na očkování. Časté jsou únava a horečka

Od začátku očkování se v České republice aplikovalo už více než 13,5 milionu dávek vakcíny proti koronaviru. Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje nežádoucí účinky očkování proti covidu od začátku jejich používání, tedy od prosince 2020.

Povinnost hlásit všechna podezření na závažné a neočekávané účinky po podání jakéhokoli léčivého přípravku mají pracovníci ve zdravotnictví, nežádoucí účinky může ale nahlásit kterýkoliv občan v Česku, a to přes formulář SÚKL.

Data ze Státního úřadu pro kontrolu léčiv ukazují, že poměr nežádoucích účinků k míře očkování je nízký. Počet nahlášených reakcí totiž tvoří jen 0,07 % počtu všech naočkovaných dávek vakcíny proti covidu. Většina lidí však mírnou reakci nikde nehlásí.

Klára Brunclíková, mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv, pro Seznam Zprávy uvedla, že nejčastější negativní reakce, jako je horečka, zimnice, únava, slabost, příznaky chřipky či pocit nepohody, může být po jakémkoliv očkování normální. „Nejpočetnější kategorie reakcí, které SÚKL eviduje, zahrnuje projevy běžné a po očkování očekávané,“ řekla.

Mezi další častější nežádoucí účinky patří například bolest hlavy, pocit na omdlení, bolest kloubů a svalů či nevolnost a průjem. Odborníci ale upozorňují na to, že žádná z vakcín proti covidu-19 sama o sobě nemůže toto onemocnění způsobit.

SÚKL na svém webu připomíná, že mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost, která zapříčiní to, že si lidé obtíže spojí s očkováním, i když není příčinou. „Všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín,“ uvádí úřad. Nejedná se tedy o statistiku prokázaných nežádoucích účinků vakcín, ale o pouhý přehled toho, jaké reakce byly nahlášeny od začátku očkování.

Následkem vakcinace ale mohou nastat i vážnější problémy, například život ohrožující anafylaktický šok, při kterém je potřeba rychlý zákrok lékaře. Z toho důvodu je potřeba po očkování počkat v ordinaci 15 až 30 minut.

Ke konci listopadu Státní úřad pro kontrolu léčiv evidoval 129 úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti koronaviru. Oznámení byla odeslána do databáze EudraVigilance, kde budou prověřena na evropské úrovni.

V počtu úmrtí jsou totiž zahrnuti i lidé, kteří se těsně před nebo po aplikaci první či druhé dávky vakcíny proti koronaviru nakazili onemocněním covid-19. Odborníci upozorňují, že žádná z vakcín nechrání proti koronaviru stoprocentně a že očkování začne plně působit až po cca 2 týdnech od aplikace.

Hlášená úmrtí proto mohla způsobit samotná nemoc, ne vakcína. Z toho důvodu probíhá u všech úmrtích přezkoumání na české i evropské úrovni. „Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ doplňuje SÚKL s tím, že některá úmrtí mohla být jen náhodou v období po vakcinaci.

Všechna hlášení o úmrtí jsou přezkoumávána v rámci České republiky a následně i Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), v níž má Česko své zástupce.

V Česku se od konce minulého roku naočkovalo vakcínou proti koronaviru 59,6 procenta populace. Praktičtí lékaři a zdravotní personál v očkovacích centrech už aplikovali přes 13,5 milionu dávek vakcíny, přes 8 procent Čechů má již třetí posilující dávku.

Od 13. prosince se budou moci očkovat děti od 5 do 11 let, o týden dříve, než bylo původně plánováno. Dosud bylo možné aplikovat vakcínu jen dětem od 12 let. To však změnilo rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Ve čtvrtek také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil zkrácení platnosti očkovacího certifikátu na 9 měsíců od začátku roku 2022. Naočkovaní tedy budou potřebovat třetí dávku vakcíny.