Rostliny se chladí, ale nerostou. Sucho přišlo nezvykle rychle

V Česku momentálně takřka nelze najít místo, které by alespoň částečně netrpělo nedostatkem vody.

Některý z pěti stupňů sucha se vyskytuje na 97,8 procenta území. Určité lokality jsou ale na tom hůř než jiné.

„Odchylka množství vody od obvyklého stavu (intenzita sucha) je v těchto dnech nejvyšší na pomezí krajů Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského,“ popsal pro Seznam Zprávy Zdeněk Žalud z projektu Intersucho, který stav sucha v Česku monitoruje.

„Nejnižší relativní nasycení půdy vodou je v tomto období jako obvykle na jižní Moravě a v severozápadních Čechách,“ dodal.

Situace by se přitom měla v nejbližších dnech mírně zhoršovat.

Dlouhodobý nedostatek vláhy se podle experta projevuje už i na zemědělské úrodě.

„Například v současné době je na trhu velmi vysoká poptávka po bramborách, bohužel déle trvající sucho v jejich pěstitelských oblastech na Vysočině výrazně ovlivnilo jejich množství, ale i velikost,“ pokračoval.

Voda chybí i ve spodních vrstvách půdy. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla hladina podzemní vody v mělkých vrtech v uplynulém týdnu celkově silně podnormální.

Silným suchem bylo Česko plošně zasaženo v letech 2015 až 2019. Naopak v těch dalších se extrémní sucho vyskytovalo spíše regionálně. To letošní je pak v určitém ohledu specifické.

„Odlišnost od minulých let lze pozorovat právě v jeho velmi rychlém nástupu na počátku léta. Příčina? Právě již zmíněné extrémní meteorologické poměry, při kterých rostliny velmi rychle vyčerpaly z půdy dostupnou vodu. Bohužel často ne na tvorbu biomasy, ale na své ochlazení,“ přiblížil Žalud.

Určit, kde půdní sucho propukne dříve, je náročné, určité zákonitosti se ale vysledovat dají.

„Na sucho jsou přirozeně náchylné teplé nížinné oblasti, jižní regiony, oblasti ve srážkovém stínu a všechny ty, kde se vyskytuj lehké (písčité) půdy, jejichž póry nejsou schopny udržet vodu,“ popsal Žalud.

To odpovídá oblastem západních Čech od Rakovníka po Litoměřice a jižní Moravě. Podkrušnohoří se podle Žaluda navíc srážky vyhýbaly už během letošního jara.

Zmiňované zákonitosti však platí jen pro vrchní vrstvy půdy. Podle hydrologa ČHMÚ Martina Zrzaveckého vše záleží především na rozložení srážek, které je náhodné.

„Záleží, jak spadnou srážky. Během suché epizody 2015 až 2020 byly jednotlivé oblasti Česka zasaženy různě. Nemyslím si, že by byla některá místa náchylnější než jiná,“ uvedl pro Seznam Zprávy Zrzavecký.

Výhodou bylo pro Česko také období března a dubna, které bylo srážkově normální až nadnormální. Zatímco srážky zůstávají v dlouhodobém horizontu přibližně stejné, průměrné tuzemské teploty setrvale rostou, a to zhruba o 0,3 stupně za desetiletí.